Tento článek je pokračováním předchozích, které popisovaly principy regulace vytápění prostorovým termostatem a ekvitermní regulace.
Jak funguje termostatický ventil a hlavice
Lidé a mnohdy ani některá média informující o trendech v bydlení princip termostatického ventilu nechápou a degradují ho na uzavírací ventil. Principem funkce termostatického ventilu je regulace průtoku pracovní kapaliny. Změnou průtoku kapaliny se změní i výkon otopného tělesa.
Změna teploty v místnosti ale nezávisí jen na snížení/zvýšení výkonu tělesa, ale i na mnoha dalších faktorech, jako je okolní teplota, solární zisky, zisky z elektrospotřebičů, zisky z osob atp.
Hlavním úkolem termostatického ventilu, je reagovat na příspěvky ostatních zdrojů tepla. Typickými zdroji tepla jsou např. sluneční osvit místnosti, zapnutí pečící trouby v kuchyni, nebo přítomnost většího počtu osob v místnosti. To všechno jsou vlivy, které teplotu v místnosti zvýší. Termostatický ventil má v sobě zabudované zařízení, které na tyto změny reaguje a pomocí akčního členu sníží průtok do tělesa. Výsledkem je pak úspora tepla pro vytápění (radiátor dodává jen tolik tepla, kolik je právě potřeba) a zároveň udržování tepelné pohody v místnosti. Lze tedy říci, že termostatický ventil je řízen teplotou v místnosti.
Co je teplota v místnosti?
Vnitřní teplota, kterou vnímáme jako pocitovou, není teplota, kterou nám ukazuje teploměr v místnosti. Je to výsledná teplota, která je průměrem mezi teplotou vzduchu a střední radiační teplotou. Zjednodušeně řečeno, je to průměr mezi teplotou vzduchu a teplotou všech ploch, které nás obklopují. Tedy povrchové teploty podlahy, stěn, oken, ale samozřejmě i otopných těles. Pokud se jedná o místnost ve starším neizolovaném domě, kde jsou stěny chladné, potřebujeme pro příjemnou pocitovou teplotu vyšší teplotu vzduchu, než v dobře izolovaném nízkoenergetickém domě. Prakticky nám pro příjemný pocit tepelné pohody u dobře zatepleného domu postačuje teplota kolem 21 °C, naproti tomu u nezatepleného domu s chladnými obvodovými stěnami mnohdy nestačí ani 23°C.
Vliv tepelných ztrát/zisků v místnosti
Vnitřní teplota v místnosti se tedy mění nejen na základě dodaného tepelného výkonu otopného tělesa. Teplotu v místnosti ovlivňuje také tepelná ztráta a tepelné zisky. Tepelná ztráta prostupem a infiltrací, měnící se podle venkovní teploty, snižuje prostorovou teplotu. Výkon tělesa se jí snaží vyrovnat. Pokud se to podaří, termostatická hlavice už dále nemění zdvih ventilu, tj. výkon tělesa je stabilní, pokud se nemění teplota kapaliny na přívodu.
V případě zvýšení tepelné ztráty, tj. snížení venkovní teploty, dojde k poklesu prostorové teploty a hlavice se snaží tento pokles vyrovnat zvýšením zdvihu ventilu, resp. navýšením výkonu tělesa. Zda se to povede, záleží na dostatečném průtoku, teplotě přívodu a správně dimenzovaném otopném tělese. Tepelné zisky od přítomných osob, vaření, zapnutých spotřebičů apod. zvyšují teplotu v místnosti a termostatický ventil s hlavicí zavírá. Pokud teplota v místnosti přesáhne teplotu, při níž je ventil plně uzavřen, termostatická regulace již nemá na teplotu v místnosti vliv.
Jak správně nastavit termostatickou hlavici?
Pro správnou regulaci hlavice je důležité její nastavení. Jak můžete vidět na obrázku hlavice, každému číslu na stupnici odpovídá požadovaná pokojová teplota. To, že nastavíme požadovanou teplotu ještě neznamená, že jí musíme zákonitě dosáhnout. Výslednou teplotu v místnosti ovlivňuje mnoho další fyzikálních předpokladů.
Základní zásadou pro správné nastavení hlavice je nepoužívat hlavici jako regulátor teploty v místnosti. Funkce hlavice spočívá v předání kinetického pokynu termostatickému ventilu. Termostatický ventil sníží, popř. úplně uzavře průtok otopné vody tělesem (na grafu svislá osa v litrech/hod) a tím sníží tepelný příkon do místnosti.
Zdvih ventilu při různé prostorové teplotě Zdroj: IMI Hydronic Engineering
Až zdroje tepelných zisků odezní, hlavice zase předá pokyn otevření termostatického ventilu. Požadovanou teplotu je třeba nastavit hledáním správné polohy pootočením termostatické hlavice. Nastavení je třeba provádět v situaci, kdy se neuplatňují tepelné zisky např. od sporáku nebo trouby.
A polohu hledat podle teploty na teploměru. Ne podle čísel na hlavici, ty jsou jen orientační. A naměřená se samozřejmě liší, vždy směrem nahoru, od té výpočtové, kterou máte v projektu vytápění pro jednotlivé místnosti.
A nejdůležitější zásada na závěr: Po nalezení optimální polohy hlavice už s ní neotáčejte, není k tomu určena!
Sdílet / hodnotit tento článek