REKLAMA
Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Moderní rodinný dům jako reminiscence lidové usedlosti v Orlové. Uspořádání kolem dvora dává pocit bezpečí

Na základě kompozice hospodářských stavení vzniká celá řada objektů. Rodinný dům v Orlově u Příbrami je však jiný. Má osobitý charakter a rukopis zkušeného architekta. Netvoří pouze jednotlivou stavbu, ale promyšlenou podobu moderní rodinné usedlosti.
Foto: Robert Žákovič

Rád se vracím k tématu rodinné usedlosti, a pokud se najde klient, z jehož programu lze vyčíst zájem o tuto formu, jsem přímo nadšen,“ podotýká architekt Jan Línek při vzpomínce na projekt v Kostelci nad Černými lesy, který odstartoval další zajímavý příběh, a tím byl dům v Orlově u Příbrami. V obou případech se jednalo o zcela ojedinělé stavby. Majitel pozemku v Orlově se rozhodl na základě informací v médiích oslovit právě Jana Línka.

Foto: Robert Žákovič

Uzavřené kompozice hospodářských stavení

Lidová architektura má své osobité kouzlo, a pokud se v některých aspektech potkává s modernou, musí dojít k harmonii. Nezbytná je odborná znalost koncipování areálu, typologie staveb a respektování pravidel urbanismu a architektury pro dané prostředí. Moderní doba si žádá i aktuální znalosti v oblasti hygieny prostředí, požární bezpečnosti staveb, dostupnosti sítí technické a dopravní infrastruktury či přípojek a technických zařízení budov.

Stavby jsou zpravidla situovány po obvodu hospodářského dvora nebo v zahradách. Lze je obecně rozdělit na stáje a zařízení pro zvířata, na zázemí pro přípravu krmiv, na sklady nejrůznějších plodin a na prostory pro mechanizaci. Mezi hospodářské stavby řadí architekti rovněž ohradní zdi, vjezdové brány a další příslušenství sloužící potřebám hospodaření. Jan Línek se hospodářským stavením věnuje kontinuálně a v případě výše zmíněných staveb hovoří o ustáleném souboru budov, které mají na českém území základní společné rysy, byť s určitými dobovými a regionálními odlišnostmi. „Některé hospodářské usedlosti se uchovaly v poměrně dobrém stavu a do mladší doby přenášely typologické a zejména konstrukční principy velmi starého, až středověkého původu…,“ dodává Jan Línek.

Foto: Robert Žákovič

Práce podle předchozího vzoru

To, že si jej majitel vyhledal na základě předchozí stavby považuje architekt za lichotivé. Kladně ale stavbu hodnotili také renomovaní teoretici architektury či znalci lidové architekti a památkáři. Například profesor Rostislav Švácha oceňuje na dostavbě usedlosti v Kostelci nad Černými lesy to, že se architekt důsledně vyhýbá moderním pravoúhlým formám, harmonii spatřuje v ladné komunikaci s okolní zástavbou historického městečka s přesahem do zahrady a do krajiny.

Cení si také úpravy táhlé zahrady obehnané po stranách kamennými zídkami, opravené stodoly, kde vznikla keramická dílna a samozřejmě i komponovaného souboru novostaveb: „Přízemní a patrové komunikační přístřešky ze dřeva, velké obytné křídlo na půdorysu nepravidelného polygonu směrem do zahrady, zaoblené a kryté kaskádou plechových střech; stavby vybavené uvnitř Raumplanem, obývací schodišťové haly, kamenná věž se segmentovou plechovou střechou; stavby tak dobře vyzděné, že bychom si je snadno mohli splést s pozůstatkem nikdy nepostaveného středověkého opevnění Kostelce…,“ komentuje soubor novostaveb Rostislav Švácha a připomíná rovněž další projekty Jana Línka, zejména ve spolupráci a Vlado Miluničem.

Foto: Robert Žákovič

Příprava a realizace projektu Orlov

Samozřejmě, že mě chvála akademické obce těší, více si však cením diskuse s klienty. V Orlově přistupoval majitel k mým návrhům zpočátku s jistou opatrností, ale po hlubším poznání zcela respektoval všechny mé návrhy. Dispozice z prvních kreseb zůstala celkem beze změny a je čitelná i z připojených výkresů,“ podotýká Jan Línek, ukazuje fotografie, ručně dělané půdorysy; sděluje i další podrobnosti ke stavbě v obci Orlov u Příbrami a porovnává jej s hospodářským stavením v Kostelci nad Černými lesy.

Odkaz na tuto inspiraci je zcela zřetelný. V projektu Orlov architekt plně využívá polohy pozemku i stávajících staveb na okraji brdských lesů, mistrně propojuje historizující a současné formy, respektuje urbanistický územní koncept i požadavky ochrany přírody definované okolními stavbami, šikmými střechami, doporučenými materiály i vhodným členěním oken. Dům je zateplený minerální vatou, obložen kamenem a částečně i cedrem, dílčí části jsou omítnuty. Materiálově jde o kombinaci zděné stavby s betonovými stropy.

Kamenné pilíře před hlavní budovou jsou reminiscencí nedaleko stojící stodoly. Do kompozice je zapojena i práce s terénem pro zvýraznění výhledů ze zahrady a nádvoří do údolí a na barokní areál a poutní místo Svatou horu. Vzniká tak důmyslný vnitřní ohrazený prostor, kam jsou situovány vyvýšené hlavní obytné prostory propojené pomocným schodištěm s galerií před ložnicemi v patře.

Foto: Robert Žákovič

Vstupní část, technické vybavení, garáž pro více aut jsou zasunuty pod terasu a spolu s terénní úpravou vytvářejí právě onu možnost pro vyvýšení obytného podlaží. Zásobování spíže v patře je řešeno příjezdem na horní úroveň z východní strany objektu. Vnitřní prostory se ale neotevírají výhledy pouze do dvorní části, ale jsou bohatě otevřeny k loukám před okrajem lesa,“ vysvětluje architekt Jan Línek svůj záměr.

Vnitřní prostor hospodářské usedlosti v Orlově u Příbrami s některými původními prvky lidové architektury dává pocit dokonalého soukromí a bezpečí; skýtá také dostatečně velký výměnek, vnitřní bazén a venkovní ohniště. Plavecký bazén je vysunutý z těla budovy prosklenou kostkou do venkovního prostoru, dokonale splývá s okolím a plavec nepřijde o paprsky slunce a nádherné výhledy do okolí. Celý interiér včetně nábytku je rovněž prací týmu architekta Línka. Patří sem kromě jiného i botníky, bouda pro psa či přístřešek pro zemědělské náčiní a stroje.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

Foto: Lina Adinavičienė

Dům na předměstí připomíná klády přitesané sekyrou

Tvarem připomíná položené klády, přitesané sekyrou. Materiály upomíná na to, že sice leží v moderním městě, které má ale k lesům blízko. Nezapomíná na kontext a okolní zástavbu. Je přitom natolik neobvyklý, že si skoro nevšimnete, na jak neoptimální parcele leží. Rodinný dům ve Vilniusu je zkrátka…

Foto: José Hevia

Při renovaci vily nechtěli kopírovat historii. Přesto ji dokázali uchovat

Budova, která pamatuje hezkou řádku staletí. A byť má za sebou velkou minulost, v přítomnosti už pro ni zdá se není místa. Naštěstí tu s pomocí architektů a osvíceného investora došlo k vítané změně, a starý dům velikosti paláce se dokázal aktualizovat tak, aby změnil svůj účel a přitom neztratil krásu.

REKLAMA