Hlavním cílem konstrukční ochrany dřeva je zabránit kondenzaci vzdušné vlhkosti ve dřevě a také ve skladbě konstrukce. Dalším bodem je nedovolit zatékání dešťové vody do konstrukce, nebo postavit konstrukci tak, aby voda mohla rychle odtéct a konstrukce měla šanci dostatečně odvětrat.
Principem je tady mít správně založenou stavbu a také vyřešené stavební detaily tak, aby se nezvyšovála vlhkost ve dřevě.
Na co si dát pozor při stavbě dřevostavby?
Kvalitní hydroizolace proti zemní vlhkosti (radonu)
V první řadě jde o to dobře odizolovat vrchní stavbu od spodní stavby (základů). K tomu je možné použít asfaltové pásy nebo i PVC folii.
Pozor na vlhkost během výstavby
V průběhu montáže je třeba se přizpůsobit počasí a stavbu zakrývat, aby do ní nepršelo, zvláště při výstavbě staveništní montáží, která může trvat déle. Vlhkost dřeva u montované dřevostavby by neměla přesáhnout 18 %. Po jednom dešti může dřevo nabrat zhruba 1–2 % navíc. Pokud voda nemá šanci v konstrukci odvětrat, může nastat problém. Už při vlhkosti 20 % se totiž začnou tvořit plísně a při 22 % se tvoří houby, které konstrukci brzy degradují.
Zasypání stavby
Správné osazení dřevostavby do terénu je spolehlivé řešení pro dosažení konstrukční ochrany proti odstřikující vodě a přívalovým srážkám. Mělo by být provedeno 30 cm nad dokončeným terénem. To znamená, že se v této výšce provede horní hrana základové desky (nikoli čistá podlaha) se zateplením soklu z vnější strany a zateplení fasády začíná až od této výšky.
Zdroj: Výzkumný a vývojový ústav dřevařský Praha
V případě použití dřevěného obkladu fasády je ukončení minimálně 30 cm nad terénem z hlediska životnosti obkladu velmi důležité. To samé platí i pro dřevěné sloupy různých stříšek nebo pergol, pro které existují speciální kovové prvky.
Zdroj: Výzkumný a vývojový ústav dřevařský Praha
Pokud je stavba zasypaná při finálních terénních úpravách nebo často již v průběhu výstavby až k hornímu líci základové desky, je to zásadní chyba, která ohrožuje dřevěný zakládací práh a případně celou dřevěnou nosnou konstrukci domu. Řešení výměny degradovaných prvků zakládacích prahů je později velmi těžko proveditelné, proto je potřeba na to myslet již od začátku výstavby. Často je toto zasypání realizováno na přání klientů, kteří chtějí mít výstup z obývacího prostoru na terasu nebo zahradu v jedné rovině s podlahou v interiéru a pravděpodobně o tomto problému u dřevostaveb vůbec nevědí. Řešení je realizace terasy na patkách nebo vrutech. Je třeba tedy pohlídat, zda je dům již správně naprojektován a zda realizační firma plány dodržuje. To platí i o zakládání na zemních vrutech, kdy musí být pod podlahou nechána provětrávaná vzduchová mezera a dům tak stojí jakoby „na nožičkách“.
Zdroj: Výzkumný a vývojový ústav dřevařský Praha
Základové prahy musí být podmaltovány, ne podpěněny!
Všechny panely v případě panelové montáže a základové pásnice u staveništní montáže musí být podmaltovány speciální výplňovou maltou např. od firmy Fermacell nebo Weber. Pokud montážník použije pěnu, ta brzy degraduje, pásnice se začínanou prohýbat a následně vznikají deformace v exteriéru i interiéru.
Zdroj: Výzkumný a vývojový ústav dřevařský Praha
Nekvalitní provedení parapetů
Zatékání vody u parapetů je druhou největší příčinou problémů u dřevostaveb hned po založení. Detaily správného řešení je možné nalézt u mnoha specializovaných firem a je potřeba je při realizaci dodržet. Může se to zdát jako samozřejmost, ale často je třeba ověřit, zda byl při montáži dodržen sklon parapetu od okna.
Kvalita řemeslné práce a dodržování konstrukčních zásad
S nekvalitně provedenou prací se bohužel běžně můžeme setkat i u zděných staveb. Vždy je třeba dbát na kvalitně provedené tesařské spoje krovu a u dřevostaveb dodržovat všechny konstrukční zásady daného systému.
Kvalita použitého dřeva
Je třeba kontrolovat i kvalitu použitého materiálu. Pokud není dřevo správně opracováno a na dřevě zůstane zbytek kůry, může se pod ní ukrývat nějaký škůdce. Dřevo také musí být dobře vysušené a nesmí navlhnout během špatného skladování. Nepoužívejte vlhké a hodně sukaté dříví a zkontrolujte i kvalitu dodaných výrobků od jiných firem, například dřevěných vazníků. Pokud nebude kvalita dostatečná, před zabudováním řešte s dodavatelem výměnu. Na stavbě se můžou objevit i nekvalitní KVH hranoly. Pokud je už v době výstavby dřevo našedlé a flekaté, neopracované, případně popraskané s velkými suky, poukazuje to právě na tento problém a je třeba prvek vyměnit. KVH jsou běžně vysušené na 12–15 %.
Chyby v opláštění deskovým materiálem
Pokud se stavba oplášťuje sádrovými deskami, a to platí v případě sádrovláknitých i sádrokartonových, musí se vždy konstrukční desky dávat na svislo. V rohu oken je třeba použít celou desku, na roh špalety nesmí vyjít spára. Sice může být větší spotřeba materiálu, ale v opačném případě by se po opláštění fasády tepelnou izolací časem udělaly v těchto místech trhliny. To samé platí při montáži domu z panelů, kdy mezi jednotlivými patry zůstane v místě stropu pruh. Po doložení v těchto místech se spáry mezi deskami musí dobře zasádrovat a ne ihned provádět zateplení, protože jinak to bude pracovat a pnutí způsobí praskání.
Další chybou je špatné sponkování při montáži desek na konstrukční hranoly. Správné rozteče mezi jednotlivými sponami mají být 5–7,5 cm po obvodě desky a 15 cm uprostřed desky. Přípustné je zapuštění pod líc desky maximálně 2 mm, přečnívající se musí doťuknout nebo vyndat a nastřelit znovu. Dále mají být spony pod sklonem 30–45°, vzdálené 10 mm od hrany desky. Pro montáž lze použít i hřebíkovačku s hřebíky s dutou hlavou a to na sádrokarton i na dřevěné desky. Hřebíky mají mít průměr min. 2,4 mm a délku 45 mm pro desky tl. 12,5 mm a délku 50 mm pro desky tl. 15 mm.
Ochrana proti hluku – vzduchová neprůzvučnost
Při stavbě je třeba dodržet požadavky na akustiku dle ČSN 73 0532:2020 a to minimálně normových hodnot nebo více. Od roku 2020 je normový požadavek na ochranu všech obytných místností v rámci bytu nebo rodinného domu. Tedy na konstrukce přímo oddělující obytné místnosti (nikoliv na konstrukce oddělující obytnou místnost od společné chodby). Požadavek je v tomto případě R´w ≥ 40 dB.
Zajímavostí je, že při použití kovové nosné konstrukce vychází lepší akustické výsledky, proto jí některé firmy používají pro nenosné příčky a tyto dva systémy kombinují. I v akustice jsou jako všude velmi důležité dobře provedené detaily.
Pozor na prostupy skrz parotěsnou folii
Na toto je důležité dát pozor zvláště z hlediska prostupu vlhkosti do konstrukce a prostup správně oblepit nebo použít k tomu určený systémový prvek. V tomto případě mají nevýhodu především difuzně uzavřené stavby. Když udělám prostup v parozábraně např. kvůli protažení kabelů a perfektně ho neutěsním, tak se mi vlhkost soustředí do tohoto místa. U difuzně otevřených konstrukcí je alespoň ta výhoda, že pokud se nějaká vlhkost do konstrukce dostane, pak snadněji odvětrá.
Přestože úskalí při stavbě může být mnoho, shrňme si „recept“ na dobrou dřevostavbu jednou větou. Důležitý je kvalitní projekt, kvalitní materiály a odborná realizace. A nakonec, pokud se něco přesto nepovede, tak případné problémy řešit ihned.
Zpracováno na základě podkladů Jiřího Provázka, technika a auditora, Výzkumný a vývojový ústav dřevařský, Praha, s.p.
Sdílet / hodnotit tento článek