Výstava ateliérových prací zimního semestru představila projekty bezmála sedmdesáti ateliérů Architektury a urbanismu, Krajinářské architektury a Designu. Kromě zajímavých počinů studentů lze z prací vysledovat i nový pohled na výuku nastupující mladé architektonické, krajinářské a designérské generace. Studující prověřují reálná zadání ve většině případů ve spolupráci s městskými samosprávami, zabývají se tématy bydlení, ochrany životního prostředí, památkové péče nebo rozvoje technologií.
Zdroj: Fakulta architektury ČVUT
Umělá inteligence inspiruje i navrhuje
Cesty vhodného využití nástrojů umělé inteligence při tvorbě produktového designu hledal ateliér Fišer–Nezpěváková. Studující konfrontovali své práce s výstupem AI, která dostala stejné zadání. „Navrhovala outdoorovou solární Wi-Fi anténu. Umělá inteligence přišla s novým řešením v podobě deštníku ze solární textilie a pomohla ověřit technologické postupy. AI může designérům a designérkám pomoci dostat se z kreativního bloku a hledat řešení, která by je běžně nenapadla,“ přibližuje práci na ateliérovém projektu Karolína Petřeková.
Podobně hovořili i studující ateliéru prvního ročníku Balejová–Mrázová, kteří se pohybovali v rozbouřených vodách. Na Libeňský ostrov v Praze totiž navrhovali dílnu pro stavbu plachetnice podobné té, ve které mořeplavec Michal Krysta přeplul v roce 2021 Atlantický oceán.
Zdroj: Fakulta architektury ČVUT
Ateliér designu Jaroš se vrátil k tradičním materiálům a zapomenutým technologiím. Prvním zadáním byla práce s litinou. Kladl si otázku, zda je technologie využitelná i pro současnost?
Dalším zajímavým zadáním byl návrh zásnubního a snubního prstenu. Zde si kladl otázku, zda je jeho symbolika stejná, jako byla před lety. Limitem nebyl materiál, technologie ani barevnost.
Zdroj: Fakulta architektury ČVUT
Krajináři v prostoru i na sídlišti
Krajinářský ateliér Salzmann se ponořil do příběhu obce Prameny, původně hornického města v bývalých Sudetech. Po válce přišlo o velkou část svých obyvatel i domů, jež musely ustoupit vojenskému výcvikovému prostoru; v devadesátých letech na obec dolehly kromě jiného i finanční problémy, citelný úpadek znamenala i okolní příroda – součást CHKO Slavkovský les. Cílem studentek a studentů bylo navrhnout komplexní řešení rozvoje, na projektu spolupracovali s ateliérem Redčenkov–Danda a ZAN Amblerová.
Dálnice řežou krajinu všemi směry, monumentální symboly naší civilizace, v jednom ze svých tří rozměrů nekonečné stavby. Osamoceny ve své velikosti, ale postrádají okolní architekturu, jejíž mentální kontext by odpovídal velkorysosti dálnic. Právě těmto stavbám se v zimním semestru věnovali studentky a studenti ateliéru Sosna–Filsak.
Zdroj: Fakulta architektury ČVUT
Petřiny jako otevřený proces s nedohlédnutelným koncem. Na jedno z nejstarších pražských sídlišť se vydal ateliér Zmek–Krýzl–Novotný. Prověřoval, zda je možné najít alternativu k blokové zástavbě jako univerzální formě navrhování měst. Do jaké míry se dá zahušťovat a násobit stávající struktura sídliště. Studentky a studenti zkoumali hranice možného, posouvali je a hledali zcela nové formy. Projekty představili vestavbou panelového 1+kk do školního ateliéru.
Všechny projekty si můžete prohlédnout také online, ukázkové fotografie poskytla FA ČVUT
Sdílet / hodnotit tento článek