Co je měření termokamerou
Termokamera je zařízení, které snímá své okolí pomocí speciálního objektivu. Ten je schopen zaznamenávat snímky (nebo celé videosekvence) v infračerveném spektru, takže místo běžného obrazu a barev vidíme svět ve spektru, které ukazuje zdánlivou povrchovou teplotu jednotlivých objektů ve formě záření určité vlnové délky.
Příklad termokamery pro stavebnictví – Testo 885 (Zdroj: Testo s. r. o.)
Důvody pro snímání termokamerou
Termografie je vhodná v případech, kdy je zapotřebí odhalit příčiny nejrůznějších problémů. Může jít například o:
- výskyt plísní v interiéru
- bodový pocit chladu/úniku tepla
- podezření na nesprávně vyrobená či osazená okna a dveře
- podezření na nesprávně provedené detaily stavby
Vyšší náklady za energii i riziko nemocí
Problémy se mohou projevovat ve zvýšené nemocnosti lidí, nákladech na energii či jednoduše ve sníženém komfortu užívání stavby.
Termokamera může také pomoci ověřit kvalitu díla ještě předtím, než se dům předá k užívání novým nájemníkům či majitelům.
Termografické měření jako proces
Vlastní pořízení snímku (tzv. termogramu) je pouze jedním z několika kroků komplexního procesu. Ten je možné rozdělit takto:
- Seznámení se s problémem
- Posouzení, zda je měření pro daný případ vhodné a účelné
- Výběr vhodných podmínek pro měření
- Aklimatizace měřicí techniky na místní podmínky (cca 15 - 30 minut)
- Zjištění všech potřebných parametrů prostředí a jejich nastavení v kameře
- Identifikace bodů/míst pro vlastní měření
- Vlastní pořízení snímků (termogramů)
- Přenesení dat do počítače a jejich analýza ve formě rozboru termogramů
- Zpracování přehledné výstupní zprávy - protokolu
- Návrh opatření, která povedou k nápravě stavu
Vhodné podmínky pro měření
V České republice je možné provádět měření termokamerou přibližně od listopadu do března. Je totiž nutné zajistit dostatečný teplotní rozdíl mezi analyzovanou budovou a jejím okolím, jinak není měření průkazné.
Při interiérovém měření je nutné s dostatečným předstihem před provedením měření vypnout v daných místnostech radiátory či jiné zdroje tepla a roztáhnout závěsy či záclony. Měřit je možné jen pokud je stavební konstrukce v co nejustálenějším stavu. Proto by venku nemělo svítit slunce, které ohřívá fasádu.
Pro exteriérové měření jsou podmínky poněkud přísnější. Nesmí sněžit, pršet, mrholit ani přímo svítit na daný objekt slunce. Za ideální podmínky je možné označit venkovní teplotu kolem bodu mrazu a zataženo.
Příklad ideálních podmínek pro exteriérové měření (zdroj: autor článku)
Interiér nebo exteriér?
Vhodnější často bývá tzv. interiérové měření. To umožní lépe odhalit lokální tepelné mosty, porušení konstrukcí, netěsnosti apod. Doporučuje se však vždy provést i měření exteriérové – pro doplnění celkového obrazu.
Výsledky jasné na první pohled. Nebo ne?
Snímky, které byly pořízeny s respektováním výše uvedených zásad, je nutné pečlivě analyzovat. Ač se může zdát, že termogramy lze jednoduše vyložit na první pohled, některé barvy na termosnímku mohou být pro laika zavádějící. To souvisí s různou tepelnou emisivitou materiálů a vlivy okolního prostředí, kterých je poměrně velké množství.
Správně provedené měření poměrně spolehlivě odhalí příčiny problémů, tepelné mosty, porušení konstrukcí apod. Vyžaduje však odborné znalosti a zázemí, jinak může jít o peníze doslova „vyhozené z okna“.
Měření termokamerou v kostce
- Pomůže odhalit příčinu problému
- Bez odborných znalostí nejsou výsledky průkazné
- Klíčovou roli hraje počasí a nastavení techniky
- Pořízení snímků je pouze částí celého procesu
Sdílet / hodnotit tento článek