Přehrát audio verzi
Pozor na šarže u dlažeb a obkladů. Stejný název neznamená stejný vzhled
00:00
00:00
1x
- 0.25x
- 0.5x
- 0.75x
- 1x
- 1.25x
- 1.5x
- 2x

Šarže (někdy označovaná jako výrobní série) je konkrétní výrobní dávka daného produktu. I když jde o stejný typ dlažby či obkladu se stejným označením a deklarovaným rozměrem, výrobky z různých šarží se mohou mírně lišit. A to jak barevně, tak rozměrově.
Důvod je jednoduchý: keramické obklady a dlažby se vyrábějí z přírodních surovin, jako jsou jíly, písky atd. Ty mají přirozené odchylky ve složení. Výslednou barvu ovlivňuje nejen samotná surovina, ale i technologický proces jako teplota výpalu, délka pobytu v peci, složení a tloušťka glazury atp. I při přísné kontrole kvality tak může vzniknout jemný rozdíl v odstínu – například lehce světlejší či tmavší tón.
Různé série mohou mít i různé rozměry
Vedle barevnosti hraje roli i rozměr. Keramika se při výpalu smršťuje a míra smrštění není nikdy naprosto identická. Proto se dlaždice po výpalu třídí podle skutečně naměřeného rozměru do tzv. kalibrů. Dlaždice deklarovaná jako 600 × 600 mm tak může mít ve skutečnosti například 598,8 mm nebo 600,2 mm. Rozdíl v řádu milimetrů se může zdát zanedbatelný. Ale při pokládce je zásadní, zvláště ve větších plochách jako jsou například chodby se tyto minimální rozdíly sčítají a pokud při pokládce nejsou zohledněny, na několika metrech se dostáváme do nepříjemných problémů.
Kde najít označení série
Informace o šarži najdete vždy na kartonu, obvykle na boční nebo zadní etiketě. Uveden je název výrobku, rozměr, kalibr (caliber), odstín (tone), číslo šarže a další výrobní údaje, často ve formě alfanumerického kódu. Pro bezproblémovou pokládku je důležité, aby všechny balíky měly stejné označení.
Smíchání různých šarží může mít za následek viditelné barevné rozdíly v ploše, rozdílné šířky spár atp. Nejvíce jsou rozdíly patrné u jednobarevných dlažeb.
Jak předcházet problémům?
Doporučuje se objednat dlažbu nebo obklad s rezervou, obvykle 10 % navíc. U členitých prostor nebo diagonální pokládky může být rezerva ještě vyšší. Přebytek se hodí nejen kvůli prořezům a odpadu při realizaci, ale i jako pojistka do budoucna. Pokud za několik let dojde k poškození některé dlaždice, je velmi pravděpodobné, že původní série už nebude dostupná nebo bude mít jiný odstín. Mít několik kusů ze stejné šarže uložených například ve sklepě je v takovém případě nejjednodušší řešení.
Dobrý obkladač si materiál před pokládkou zkontroluje. Pokud zjistí, že se jedná o různé šarže, je nutné se s objednatelem dohodnout na postupu, pečlivě porovnat odchylky různých sérií. Pokud již není možné sehnat shodné šarže, je potřeba informaci o rozdílech zanést do stavebního deníku. Pokládka se pak zpravidla volí tak, aby přechody v barevnosti byly schovány pod budoucím nábytkem či na méně pohledově exponovaných místech. V některých případech může pomoci naopak dlaždice z více balíků promíchat, aby se případné drobné odchylky rovnoměrně rozptýlily a nebyly soustředěny do jednoho místa.
Pokud se jedná o různé rozměry, lze malé rozdíly vyřešit v rámci spáry (tzv. dělením spár). Jedná se ale o kompromisy, které komplikují pokládku a ve většině případů nelze rozdíly ani při vynaložení veškerého umu řemeslníka zcela zamaskovat.
Opatrnost je na místě i při dokupování materiálu – zejména pokud realizace probíhá ve více etapách.



















Sdílet / hodnotit tento článek