Materiály požárních dveří
Ze stanovení požárního rizika v jednotlivých požárních úsecích vyplývá i požadavek na materiálové složení dveří. Stanovujeme pak tzv. druh konstrukční části tohoto stavebního výrobku DP1, DP2 nebo DP3.
Konstrukční části druhu DP1 neuvolňují za požáru teplo, v případě požárních dveří se jedná o dveře kovové, nebo dveře prosklené s případným kovovým rámem. Kovové požární dveře mají ocelový plášť dveřních křídel, který je vyplněn izolantem – minerální vlnou. Případně prosklení dveří tvoří protipožární sklo, což je několik vrstev skla spojených speciálními lepidly s odolností proti vysokým teplotám.
Konstrukční části druhu DP2 také neuvolňují za požáru teplo a u požárních uzávěrů je využíváno jen ve formě požadavku na dvířka do šachet, reálné výrobky jsou již druhu DP1.
Konstrukční části druhu DP3 uvolňují za požáru teplo, reprezentantem jsou klasické dřevěné požární dveře, které se osazují například jako vstupní dveře do bytů. Ty mají konstrukci tvořenou dřevěným rámem, povrchová vrstva je z upravovaných DTD desek, pod nimiž se nachází z každé strany deska ocelová, vnitřní vrstvu tvoří zpravidla izolant (minerální vlna). Vnitřní polodrážka dveří je vyplněna protipožární zpěňující páskou, což je těsnící hmota na grafitové bázi, která se při působení vyšších teplot zpění a zamezí šíření zplodin hoření po obvodu dveří. Přítomnost zpěňující pásky je v popisu dveří popisu označena +.
Speciální kování pro protipožární dveře
Únikovými cestami opouštějí lidé hořící budovu. I na těchto cestách mohou být požární dveře. Ty mají význam v zavřené poloze, na únikových cestách však nesmí být uzamykatelné, nebo musí účinně umožnit odblokování.
Řešením je zaslepení zámků, nebo instalace panikového zámku umožňujícího otevření i uzamčených dveří, případně elektromotorický mechanismus ovládající odblokování dveří. V případě vyššího množství osob se navrhuje i paniková hrazda a prosklení dveří pro vyšší bezpečnost evakuace. Pokud je požadováno, aby byly požární dveře neustále otevřené (dveře na chodbách nemocnic), jsou tyto dveře v otevřené poloze stabilizovány tzv. přídržnými magnety, které dveře pustí do zavřené polohy až na základě impulzu z elektrické požární signalizace. U dvoukřídlových dveří, u nichž jsou využívána obě křídla, se instaluje koordinátor zavírání zajišťující správné řazení křídel při zavírání. Pokud má jedno z křídel zástrč fixující dveřní křídlo, nepočítá se šířka fixovaného dveřního křídla do kapacity únikové cesty.
Dveře na únikové cestě s panikovým zámkem a samozavírači a koordinátorem zavírání Foto: K. Struhala
Dveře na únikové cestě s panikovou hrazdou. Foto: K. StruhalaPožární dveře jako požárně bezpečnostní zařízení
Požární dveře včetně svého funkčního vybavení patří mezi tzv. požárně bezpečnostní zařízení. Pro projektování, montáž a pravidelné kontroly požárně bezpečnostních zařízení platí pravidla stanovený Vyhláškou č. 246/2001 Sb.
Pro praktické využití je dobré vědět, že požární dveře včetně zárubní a funkčního vybavení musí mít certifikát deklarující jejich vlastnosti, například:
- EW 15 DP3 – C: požární dveře požár omezující po dobu 15 minut, dřevěné, opatřené samozavíračem,
nebo
- EI 30 DP1 – C – Sm: požární dveře požáru bránící, kovové nebo s kovovým rámem a skleněnou výplní – viz obrázek 5, opatřené samozavíračem a těsné proti proniku kouře.
Informaci o těchto vlastnostech nese i štítek umisťovaný zpravidla v horní části vnitřní polodrážky otevíravého křídla dveří, pořadí popisu není jednoznačně stanoveno (význam značení si můžete přečíst v předešlém článku). Výstupem pravidelných kontrol požárních dveří, které probíhají nejméně 1 x ročně, je písemný záznam. Certifikáty výrobků – požárních dveří, doklady o jejich montáži a kontrolách vyžaduje Hasičský záchranný sbor při výkonu státního požárního dozoru v objektech.
Požární dveře EW 30 DP1 - C na únikové cestě, tlačítko v horní části dveří umožní otevření požárních dveří v případě nutnosti úniku. Foto: K. Struhala
Nejen návrh a výrobek, důležitá je i montáž a údržba
Požární dveře jako běžná součást většiny stavebních objektů vyžadují precizní projektovou přípravu, ale také odbornou montáž, vhodné užívání a pravidelné prohlídky tak, aby daný výrobek mohl kvalitně plnit svou požárně dělící funkci po celou dobu životnosti své nebo objektu či provozu, do nichž byl navržen.
Autorka děkuje Ing. Karlu Struhalovi, Ph.D. za zpracování fotodokumentace k článku.
Literatura v platném znění v době psaní článku:
- Zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů
- Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně
- Vyhláška č. 23/2008 Sb. ve znění Vyhlášky č. 268/2011 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb
- Vyhláška. č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)
- ČSN 73 0810 – Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení
- ČSN 73 0802 – Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty
- ČSN 73 0831 – Požární bezpečnost staveb – Shromažďovací prostory
- ČSN 730833 – Požární bezpečnost staveb – Budovy pro bydlení a ubytování
- ČSN 73 0834 – Požární bezpečnost staveb – Změny staveb
- ČSN 73 0835 – Požární bezpečnost staveb – Budovy zdravotnických zařízení
- Beneš, P., Sedláková, M., Rusinová, M., Benešová, R., Švecová, T.: Požární bezpečnost staveb, Brno: VUT, 2015. 220 s.
- Rusinová, M., Juráková, T., Badalová, M. Pozemní stavitelství. Požární bezpečnost staveb. 1. vyd. Brno: CERM, 2002. 172 s. ISBN 80-214-2213-0.
Sdílet / hodnotit tento článek