REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata
Denní světlo v interiéru více o tématu

Přirozené světlo v interiéru - syndrom nemocných budov

V interiéru trávíme více než tři čtvrtiny našeho života a světelná pohoda s přirozeným světlem je prostě nezbytností. Význam denního světla pro lidský organismus a pro naše zdraví je nezpochybnitelný atribut bydlení, pracovního prostředí i prostředí k odpočinku. Pokud denní světlo absentuje v čase nebo v kvalitě, potom máme vážný problém. Dnes nás bude zajímat význam denního světla pro lidský organismus.
Přirozené světlo v interiéru - syndrom nemocných budov

Syndrom nemocných budov

Lékaři v této souvislosti hovoří o skupině závažných onemocnění, které se skrývají pod názvem SAD „Seasonal Affective Disorder“, v češtině „sezónní afektivní porucha“. Zhoršující se životní prostředí je jedním z faktorů, které ovlivňují náš zdravotní stav. Stejně důležitým faktorem je i kvalita vnitřního prostředí. Pokud z nějakých důvodů vnitřní prostředí „dostává na frak“, potom je třeba hovořit o SBS neboli „syndromu nezdravých či nemocných budov“ - tzv. „Sick Building Syndrom”. Tímto syndromem trpí cca 30 % budov a více než 85 % současné populace. Trochu zvláštní je, že většina pojednání o tomto syndromu zmiňuje všemožné faktory, které spolupůsobí na SBS, ale sezónní afektivní poruchy opomíjejí. Jsem toho názoru, že SAD je součástí SBS a to ne podružnou. Část faktorů SBS můžeme ovlivnit svým chováním i návyky, můžeme je eliminovat nebo úplně odstranit. Proto bude dobré se ponořit do této problematiky hlouběji.

Nemocné budovy – nemocní lidé

Pokud se domníváte, že hovoříme o plesnivém sklepním bytě (z dob dávno minulých) s dřevomorkou a červotočem v dřevěných částech obydlí a plesnivým povlakem na vlhké stěně, tak na to zapomeňte. Tohle není černobílý film pro pamětníky. Mluvíme o projevech, které začaly docházet odborníkům v 70. a 80. letech minulého století. Obtížně specifikovatelné zdravotní problémy začaly být spojovány se životním prostředím a hlavně s budovami, kde lidé tráví převahu času. No a ty obtížně specifikovatelné zdravotní problémy se projevovaly jak? Část byla zcela latentní povahy a část zjevná. Leckdy nenápadné symptomy jako rýma, ucpaný nos, krvácení z nosu, pálení, svědění a slzení očí, bolest v krku, sucho v ústech a krku, špatné dýchání, chrapot, podrážděná pokožka, migrény, únava, poruchy spánku a soustředění, podráždění, problémy alergiků, jsou důsledkem SBS.

© aurelio - Fotolia.com

Prostě a jednoduše od horních a spodních cest dýchacích, přes potíže kožní, až k psychickým potížím. To je opravdu jen zběžný pohled a výčet neúplný. Vše v různé míře, leckdy bez hmatatelných důvodů. Řekněme si ještě, co tyto potíže způsobuje nebo jim vehementně napomáhá. Někdy až přehnaně hermetické uzavření budov a místností způsobuje nedostatečnou výměnu vzduchu, vysokou vlhkost vzduchu uvnitř, nebezpečnou koncentraci radonu, množství oxidu dusíku, uhlíku a síry, nadměrné hodnoty formaldehydu, dříve i azbestu, neviditelné součásti barev, laků, lepidel, úklidových a čisticích prostředků. Přináší s sebou výskyt mikroskopických hub - zejména plísní, roztočů a řas, výskyt zplodin kouření, zplodin spalovacích motorů zvenčí, prachu, pylu a dalších alergenů. Vlhkost se zdá podružnou do chvíle, než se dozvíme, že běžná rodinka vyprodukuje týdně praním, vařením, hygienou, ale i spánkem více jak 60 litrů vodních par. Za noc jeden člověk vypotí až 1,5 l vody. Tato vlhkost musí někde skončit. Pokud ji neodvětráte, pak vám vytvoří skvělé mikroklima pro zmíněné mikroorganismy. O znehodnocení vybavení bytu nemluvě. (Více o vlhkém vzduchu a plísních se dozvíte v samostatném tématu)

Že nám toto prostředí podkopává imunitu, je nasnadě. V rámci celého problému je obtížné oddělit vrozené dispozice a případné vlivy prostředí na naše zdraví. Nicméně besedovat o tom, zda výše zmíněný soubor problémů je důvodem k našim potížím, je bezpředmětné. Pokud můžeme, rádi tuto plejádu rizik oželíme.

Jak na zdravější prostředí v našich budovách?

Dostatečné větrání umožní udržet relativní vlhkost na optimální úrovni (více o větrání v samostatném tématu). Pokud je bydlení vybaveno klimatizací nebo rekuperační jednotkou, potom je vhodné ctít zásady rozumného rozdílu teplot vně i uvnitř (optimální je rozdíl méně než 7°C), stále obměňovat a čistit, zvlhčovat nebo sušit vzduch, který dýcháme.

Velké nestíněné prosluněné plochy oken a dveří způsobují přehřívání, které eliminujeme permanentním klimatizováním místnosti. Zde dochází k nezdravému prostředí s velkým rozdílem teplot. Je vhodné zvolit rozumné zastínění, okenní fólie, kvalitní vícečetné zasklení. Suché přetopené místnosti zase dotujeme zvlhčováním vzduchu. Špatný odhad této dotace může však být kontraproduktivní. Pozor na materiály, kde se mohou zachytávat nečistoty, prach a mikročástice. Hovořím o kobercích s vysokým vlasem, závěsech, dečkách a dalších lapačích nečistot, jež jsou možným problémem. I velmi kvalitní vysavače s klasickými filtry drobné částečky pod 0,1 mikrometru nezachytí, a to je pro alergiky špatná zpráva.

© africa-studio - Fotolia.com

Pak často nezbývá než tyto materiály úplně odstranit, větrat s výměnou vzduchu přes kvalitní filtry, vysávat vysavačem s vodním filtrem. Je otázkou, zda nám zde následně nevzniká sterilní prostředí, kde sice budeme jako v bavlnce, ale co až tento interiér opustíme? A to asi ani netušíte, že plasty a syntetické materiály, kouř, prachové částice, klimatizace, způsobují nevhodnou iontovou bilanci prostředí. Pomoc hledejme v klasických přírodních materiálech, kvalitní výměně vzduchu a dostatku zeleně.

Stejně tak je nevhodné nízkofrekvenční elektromagnetické pole, které vzniká v okolí rozvodů vysokého a nízkého napětí, elektrických zařízení, trafostanic, rozvoden aj. Hovoříme o tzv. elektrosmogu. Tato vedení je třeba odstínit, nevhodné elektrické zařízení nenechávat zapnuté kupříkladu v ložnici.

Že existují geopatogenní zóny, překvapí málokoho. Tyto zóny vznikají nad vedením vody, elektrickým vedením, nad geologickými zlomy a anomáliemi a z dlouhodobého hlediska mají zhoubný vliv na náš organismus. Proutkař i senzibil vám tato místa spolehlivě označí. Je dobré zde nemít postel, popřípadě toto místo „odrušit“ dle doporučení. Někdo na toto téma slyší, někdo ne. Pokud jste nevěřící Tomáš, dejte do této zóny pelíšek svého domácího mazlíčka. Pes vám tam odmítne spát, kočka naopak tato místa vyhledává. Že by na tom něco bylo? Nechám na vašem uvážení. Rozhodně nespoléhejte na to, že to, co nevidíme, není. 220 V v probíjející zásuvce je toho důkazem.

A jak to všechno souvisí se světlem?

Vidíte, co vše je příčinou syndromu nemocných budov. Zde nám logicky do mozaiky zapadne i nevhodný poměr přirozeného světla, který způsobuje sezónní afektivní poruchu SAD. To tolik žádané světlo nám totiž mimo jiného řídí i naše biologické hodiny probírané v článku dříve.

Součástí těchto hodin je úbytek denního světla večer a přírůstek světla v ranních hodinách. Světlo nám řídí tyto hodiny v proměnlivé délce  periody, od 20 do 28 hodin. V tomto čase se mění, kolísá naše aktivita a bdělost ve vztahu k denní či noční době. Od denní periody můžeme odvodit měsíční a roční periodu. To vše probíhá v návaznosti na intenzitu denního osvětlení a funguje bez našeho přičinění. Pokud je vše v pořádku, pak nám světlo stimuluje hladinu serotoninu, dopaminu i tvorbu vitamínu D. Naopak úbytek světla stimuluje vylučování melatoninu do organizmu, který je zodpovědný za náš blahodárný spánek se všemi jeho fázemi. Nad ránem, s přibývajícím světlem se jeho hladina snižuje. Začíná nový den a naše fáze aktivní. Denní světlo společně se spánkem odstraňuje únavu a pozitivně ovlivňuje naše zdraví, hlavně to psychické.

Zvýšená hladina melatoninu způsobuje útlum organismu, nedostatek serotoninu způsobuje depresi, únavu, letargii, poruchy spánku i zažívání. Nedostatek přirozeného světla ovlivňuje takřka všechny biochemické procesy v našem organismu. Závislost na kvalitě i kvantitě denního osvětlení je neoddiskutovatelná. Váš organismus a přírodu dlouhodobě neoblafnete. Má vliv na vaše fyzické i duševní zdraví, na rekonvalescenci nemocných, na smysluplnou práci, na vaše výkony i odpočinek, včetně kvalitního spánku. Na závěr už po této exkurzi nikoho nepřekvapí, že nedílnou součástí terapie SAD je léčení světlem, tzv. fototerapie. Zde se využívá umělé světlo velmi podobných vlnových délek, jako má denní světlo. S jeho pomocí dotujeme organismus při nedostatku přirozeného světla. Tuto terapii však nelze aplikovat u každého člověka paušálně.

© mita-stock-images - Fotolia.com

A vracíme se opět na začátek. Snažme se proto denní světlo dostat do našich domovů přirozenou cestou, za pomoci výplní otvorů, dveří, oken, světlíků, átrií, bilaterálního osvětlení, světlovodů, zrcadel, odrazných ploch.

Ing. arch. Petr Brandejský

Prošel projekcí BVV, pracoval na „volné noze“, následně ve firmě zabývající se komplexními službami v oblasti návrhů kancelářských celků a realizací logistického uspořádání. Od r. 2008 pracoval jako hlavní architekt nadnárodní společnosti v oblasti investiční výstavby. Po návratu na „volnou nohu“ se zabývá mimo zmíněných činností i inspekcí nemovitostí a odbornými recenzemi. Od roku 2014 píše, jako externí redaktor pro Moravu, pro internetový portál zabývající se stavebnictvím a úsporami energií TZB-info.cz a pro internetový portál určený široké stavební veřejnosti ESTAV.cz.

Sdílet / hodnotit tento článek

Další kapitoly tématu „Denní světlo v interiéru

  1. Přirozené světlo v interiéru - úvod
  2. Přirozené světlo v interiéru - jaký má vliv na naše chování
  3. Přirozené světlo v interiéru - odstupy budov
  4. Přirozené světlo v interiéru - kolik světla dostaneme okny?
  5. Přirozené světlo v interiéru - syndrom nemocných budov
  6. Přirozené světlo v interiéru - střešní světlíky
  7. Světlovody – jak fungují a kam se používají
  8. Přirozené světlo v interiéru - odrazné plochy
  9. Jak dostat do budovy denní světlo: Atria, pasáže, bazilikální osvětlení

Mohlo by vás zajímat

Zdroj: Fotolia.com - hebstreit

Biofilie a její uplatnění v architektuře

Od poslední čtvrtiny minulého století hledají lidé cesty, jak racionalizovat spotřebu energií, jak zlepšovat životní prostředí ve městech a jak eliminovat v pracovních procesech zvyšující se psychickou zátěž v důsledku stále větší náročnosti pracovních úkolů. Stále častěji se v architektuře a stavebnictví uplatňují…

Přirozené světlo v interiéru - kolik světla dostaneme okny?

Přirozené světlo v interiéru - kolik světla dostaneme okny?

Denní světlo ve vaší domácnosti je zcela přirozená součást našeho života. A to až tak, že si jeho přítomnost a hlavně kvalitu neuvědomujeme. V interiéru ale trávíme opravdu až 80 % našeho času. To už jsme si řekli, ale máme ho po tu dobu opravdu dostatek? Když dostatek, tak v jaké kvalitě? Dnes nás bude zajímat…

Přirozené světlo v interiéru - odstupy budov

Přirozené světlo v interiéru - odstupy budov

Denní světlo ve vaší domácnosti je zcela přirozená součást našeho života. A to až tak, že si jeho přítomnost a hlavně kvalitu neuvědomujeme. V interiéru ale trávíme opravdu až 80 % našeho času. To už jsme si řekli, ale máme ho po tu dobu opravdu dostatek? Když dostatek, tak v jaké kvalitě? Dnes nás bude zajímat…

Přirozené světlo v interiéru - jaký má vliv na naše chování

Přirozené světlo v interiéru - jaký má vliv na naše chování

Přirozené světlo ve vaší domácnosti je věc poměrně běžná, tudíž jí často nepřikládáme důležitost, ale pozor! V interiéru však trávíme paradoxně až 80 % našeho času. To už stojí za pozastavení a úvahu. Jako vždy a ve všem je to o úhlu pohledu a hlavně o variantě, když to, co považujeme za běžné, absentuje nebo má…

Přirozené světlo v interiéru - úvod

Přirozené světlo v interiéru - úvod

Světlo je základním prvkem pro vnímání věcí a prostoru okolo nás. Vždyť vše co vidíme, není nic víc než odraz světla od předmětů, domů, rostlin, lidí. Celá architektura je formována s ohledem na světlo. Nejpříjemnější, nejlepší a i nejlevnější pak je světlo denní, přirozené. Podle intenzity denního světla rostou…

REKLAMA