Tepelným mostem označujeme každé místo nacházející se v obálce budovy, ve kterém dochází ke zhuštění tepelného toku – k větší intenzitě předávání tepla. Je nutno zmínit fakt, že se nemusí jednat pouze o předávání tepla vedením (kondukcí), ale může jít i o přenos prouděním (např. vysokou infiltrací vzduchu funkční spárou otvorové výplně, nekvalitně provedenou tepelnou izolací dutin a podobně).
Tepelný most je vždy nežádoucí. Přitom je nutno říci, že určité množství tepelných mostů se v praxi ve stavebním díle vyskytuje vždy. Je to dáno technologickými postupy výstavby, které se ve výsledku bez tepelných mostů nemohou obejít (např. uložení stropní konstrukce do nosného zdiva, styk základové desky a obvodové stěny a podobně). Zjednodušený příklad vlivu způsobu uložení vodorovné nosné konstrukce do obvodového zdiva je porovnán na následujících obrázcích a komentářích k nim.
Styk vodorovné konstrukce a nosné obvodové stěny s opatřením k eliminaci vlivu tepelného mostu
Na obrázku 1 je znázorněn průběh teplotních polí v místě vetknutí stropní desky do ztužujícího věnce obvodového zdiva. Železobetonový věnec je opatřen tepelnou izolací z expandovaného polystyrenu tloušťky 150 mm. Nejnižší povrchová teplota v místě označeném červeným bodem je +18,0 °C.
Styk vodorovné konstrukce a nosné obvodové stěny - provedení obvyklé u starších staveb
Pokud místo tepelné izolace železobetonového věnce provedeme pouhou obezdívku stejným materiálem, jaký je použit k vyzdění nosné stěny, dojde oproti uspořádání znázorněnému na obr. 1 ke změně průběhu tepelných toků, a tím i k poklesu povrchových teplot konstrukce. V místě označeném červenou tečkou je v tomto případě povrchová teplota +16,9 °C. Je tedy zřejmé, že poměrně jednoduchou změnou v provedení detailu dojde k poměrně podstatnému zvýšení vlivu tepelného mostu.
Styk vodorovné konstrukce a nosné obvodové stěny bez náležitých opatření
Na posledním obrázku č. 3 je provedeno vyhodnocení obdobného detailu jako v předchozích dvou případech, který se však od předešlých liší zcela nevhodným způsobem provedení. Není zde provedeno žádné opatření k eliminaci tepelného mostu, což se projeví zásadním znehodnocením celého místa ve stavební konstrukci. Nejnižší vnitřní povrchová teplota v červeném bodě poklesá až na +11,7 °C. Lze prakticky jistě předpokládat, že takováto povrchová teplota bude pod úrovní teploty rosného bodu a v důsledku toho nastane vlhnutí konstrukce s následným rozvojem plísní v pobytové místnosti.
Výsledky analýzy příkladů uvedených na obrázcích 1 až jsou přehledně seřazeny do následující tabulky.
Tabulka 1 - porovnání vypočtených hodnot s hodnotami normovými
| Způsob uložení vodorovné konstrukce do obvodové nosné stěny | Nejnižší vnitřní povrchová teplota Tis [°C] | Teplotní faktor vnitřního povrchu stěny fRsi [-] | Kritický teplotní faktor fRsi,cr dle ČSN 73 0540-2 |
| Železobetonový pozední věnec s vrstvou tepelné izolace 150 mm | 17,98 | 0,930 | 0,760 |
| Železobetonový pozední věnec s obezdívkou z keramických tvarovek 150 mm | 16,90 | 0,902 | |
| Železobetonový pozední věnec na celou tloušťku stěny | 11,66 | 0,762 |
Poznámky k tabulce 1:
- Kritický teplotní faktor byl Změnou Z1 z dubna 2012 vyřazen z veličin závazných. Hodnoty uvedené v normě jsou nyní pouze doporučením.
- Číselné normové hodnoty kritického teplotního faktoru jsou stanoveny pro návrhovou relativní vlhkost vnitřního vzduchu ϕi = 50 % a návrhovou vnitřní teplotu vnitřního vzduchu ϴai = 20 °C.
- Model pro výpočet veličin byl zjednodušen. Byl zanedbán vliv omítek, úložných a spojovacích vrstev.
Výsledné hodnoty dobře ilustrují i přes zjednodušení výpočetního modelu vliv tepelného mostu na možný vznik podmínek, které umožňují existenci kondenzace vzdušné vlhkosti na stavebních konstrukcích. Proto je identifikace možného výskytu tepelných mostů a snaha o jejich eliminaci velmi důležitou součástí projektové přípravy stejně jako vlastního provádění stavebního díla.
Sdílet / hodnotit tento článek