Termokamery řady testo 875i mají kalibrovaný teplotní rozsah již od -30°C přičemž umožňují také zobrazení přibližných hodnot již od -50°C. Mohlo by se zdát, že měření takto nízkých povrchových teplot nemá v naší zeměpisné poloze žádný význam. Opak je však pravdou. Pro vysvětlení je nutné si nejprve objasnit něco z teorie měření budov termokamerou.
Při jakémkoliv měření termokamerou je nutné do termokamery zadat minimálně dva parametry, které mají nejvyšší vliv na správnost naměřené (vypočtené) povrchové teploty. Termokamery povrchovou teplotu totiž vypočítávají. Těmito dvěma základními parametry je emisivita a zdánlivá odražená teplota. Tyto parametry slouží termokameře k výpočtu povrchové teploty a proto pokud je jejich hodnota nastavena špatně může termokamera také špatně povrchovou teplotu vypočítat. Emisivita se nastavuje podle materiálu na povrchu měřeného objektu. Zdánlivá odražená teplota se však nastavuje podle okolí měřeného objektu a dá se říct, že je to fiktivní teplota vypočtená ze sumy veškerého infračerveného záření, které září na měřený objekt od okolních objektů.
Při měření termokamerou při venkovním měření je většinou největším objektem v okolí nebe. A proto má infračervené záření z nebe nejvyšší vliv na hodnotu zdánlivé odražené teploty.
Zdánlivá teplota nebe se může velmi lišit podle aktuální oblačnosti. Například zatažená obloha má zdánlivou teplotu okolo 0°C zatímco čisté nebe má zdánlivou teplotu okolo -50°C. Tato hodnota je nezávislá na aktuální teplotě vzduchu. Těchto hodnot může být dosaženo také v létě kdy je teplota vzduchu i 25°C.
A zde se právě uplatňují termokamery řady testo 875i. Zdánlivá odražená teplota se může měřit například přímo termokamerou.
Termokamera se namíří od měřeného objektu s nastavenou emisivitou 1,00. Při této poloze a nastavení termokamery je z veškerého infračerveného záření vypočtena teplota, kterou termokamera zobrazí. To je právě zdánlivá odražená teplota. Pokud použijeme termokameru, která neumožňuje měření nízkých teplot, termokamera nám pouze zahlásí, že teplota je příliš nízká a hodnotu zdánlivé odražené teploty nemůžeme termokamerou získat. Zatímco termokamery testo 875i nám hodnotu zobrazí.
Příklad termogramu a reálného snímku nebe
Teploty pod -30°C do -50°C jsou přibližné hodnoty a proto jsou uvozeny vlnovkou (~).
Pokud se měření termokamerou provádí v interiéru, většinou se zdánlivá odražená teplota nastavuje podle aktuální teploty vzduchu v místnosti. Bohužel toto zjednodušení může být použito pouze v interiéru. Při venkovním měření se zdánlivá odražená teplota může od teploty vzduchu lišit i o několik desítek stupňů celsia.
Další výraznou výhodou termokamer řady testo 875i je vysoká teplotní citlivost, která je menší než 0,05°C. Díky tomu je možné zobrazit i velmi malé teplotní rozdíly, které jsou tak typické ve stavební termografii.
Hodně zajímavou výhodou termokamer testo je možnost vybavení funkcí SuperResolution. Základní rozlišení detektoru termokamer řady testo 875i je 160 x 120 pixelů. S funkcí SuperResolution je však možné zaznamenat termogramy s rozlišením 320 x 240 pixelů. Funkce využívá přirozeného třesu ruky během pořizování snímku termokamerou. Termokamera pořídí sekvenci snímků, které jsou vzájemně nepatrně posunuté díky třesu ruky. Z nasnímané sekvence je pak ve vyhodnocovacím softwaru složen snímek s vyšším rozlišením.
Takto by termogram vypadal, kdyby byl pořízen termokamerou pouze se standardním rozlišením 160x120 pixelů
Snímek stejného místa pořízený termokamerou řady testo 875i s funkcí SuperResolution
Snímek pořízený termokamerou se SuperResolution je možné uložit bez dodatečných hodnot, které byly naměřeny díky funkci SuperResolution. Vzniknou tak, že je možné snadno vidět rozdíl těchto snímků.
Termokamery řady testo 875i jsou nabízeny ve třech variantách:
Sdílet / hodnotit tento článek