Pevné a stabilní spojení omítky k podkladu
Tvorba optimální velikosti krystalu sádrové omítky propojené přes penetrační nátěr do suchého a vyzrálého podkladu (betonu, cihly nebo pórobetonu). Takto vytvořené a narostlé krystaly jsou velké a velmi dobře prorostlé do podkladní struktury a povrchu betonu. Podmínkou tvorby těchto velkých, pevných a soudržných krystalů je suchý podklad opatřený vyschlou penetrací se složením, které zabezpečuje možnost částečného, kontrolovaného průniku vlhkosti z aplikované omítky do podkladu (např. betonu). Veškeré vápenaté ionty a sírany ze sádrové omítky pronikají při krystalizaci a tuhnutí omítky do podkladu a vytvářejí dokonale pevné a stabilní spojení.
U1 – čerstvě aplikovaná sádrová omítka U2 – podklad – vyzrálý beton s vlhkostí pod 3 % hm. vlhkosti
Nedostatečná přídržnost aplikované omítky k podkladu
Vznik opačného efektu, který má za následek tvorbu malého, slabého a početně nedostatečného množství krystalů. Jestliže bude podklad nevyzrálý a vlhký, otáčí se směr odparu a veškeré vápenaté ionty, draselné kationty a hydroxidy, případně sodíky, sírany, neprorostou z omítky přes penetraci do podkladu v takové velikosti, síle a počtu a přídržnost aplikované omítky bude nedostatečná.
U3 – mokrý nevyzrálý a nevyschlý betonový podklad U4 – čerstvě aplikovaná sádrová omítka
Nejčastější příčiny poruch aplikovaných omítek, stěrek a jiných povrchových úprav interiéru:
- Vysoká vlhkost podkladní konstrukce
Zejména betonové stropy jsou velice kritickým podkladem, když nejsou dostatečně dotvarované a vyzrálé a vyschlé. Také zatečení do konstrukce při výstavbě má fatální důsledek na přídržnosti aplikovaných omítek, mnohdy jsou vápenaté ionty a sanitry již přímo vysublimované na povrchu zdiva.
- Nedostatečné vyschnutí základního nátěru
Pro zajištění plné funkčnosti a vlastností penetračního nátěru je nezbytné, aby nanesený nátěr zcela a dokonale proschnul před aplikací dalších vrstev. Zcela nesprávné a chybné je domnívat se, že na před hodinou natřenou penetraci lze již omítat, protože její vyschnutí a zfilmovatění polymerních částic bude nedostatečné. I proto jsou v technických listech k penetračním nátěrům Knauf uvedeny doporučené časy schnutí.
- Použití nevhodné nebo nesprávné penetrace
Penetrační nátěry lze rozdělit do dvou skupin na filmotvorné, např. Knauf Aufbrennsperre – na bázi emulze syntetické pryskyřice (velikostí polymer cca 0,15 μm), a nefilmotvorné, tzv. Hloubkové penetrace (velikost polymeru cca 0,05 μm). Vždy použijte penetrační nátěr systémový a odzkoušený. Např. pod sádrové omítky musí být použity tzv. filmotvorné penetrace, aby proces spojení a přídržnosti byl dostatečný (Knauf Aufbrennsperre a Knauf Betokontakt).
- Dlouhá doba vysychání omítky
Po aplikaci a ztuhnutí sádrových omítek je nutné zajistit v objektu dokonalé a intenzivní větrání. Zcela nedostatečné je větrání systémem mikroventilace v oknech, protože vlhkost z omítky tímto způsobem není možné rychle a dostatečně odvětrat. Velké riziko je to i pro rohové profily a pro omítníky (příliš dlouhým působením vlhkosti výrazně degradují, a hrozí tak riziko jejich koroze v omítce).
- Průnik vlhkosti do omítky
Jakýkoli průnik vlhkosti do omítky vytvoří nežádoucí efekt. V zastřešených a dokončených objektech to však může být i působení vlhkosti z vysychajících litých potěrů.
- Napětí a objemové změny v konstrukci
Dotvarování konstrukcí má na provedené omítky také významný vliv. Je nutno připomenout, že spoje stěny a stropu je nutno opatřit proříznutím a vytvořením tzv. pracovní spáry. Jinak hrozí riziko spojení omítky aplikované na stropní konstrukci a omítky na stěně a vznik trhliny v místě cca 1–2 cm pod stropem.
Více o sádrových omítkách Knauf
Sdílet / hodnotit tento článek