Je to běh na dlouhou trať, o čemž svědčí i to, že v Severní Americe byl postaven první pasivní dům až za dlouhých 15 let, v roce 2003 ve státě Illinois, další, již certifikovaný, v Minnesotě v roce 2006. V České republice byl první pasivní dům postaven v roce 2004, do roku 2008 jich byly uvedeny do provozu desítky. V roce 2008 byl postaven sériový soubor 13 pasivních domů v obci Koberovy u Turnova.
Zdánlivě nebyl celý koncept nic nového pod sluncem, ale jak toho při tehdejších technických a technologických možnostech dosáhnout. Myšlenka byla prostá. Izolace, či tepelná ochrana domu, musí být natolik výrazná, aby bylo možné upustit od konvenčního pojetí vytápění a využívat energii, která se nabízí mimo tyto klasické zdroje. Podařilo se vystavět dům, jehož spotřeba v průběhu sledovaných 15 let nepřesáhla 10 kWh/m2a, což při návratu v našem textu je možné klasifikovat jako něco mezi nulovým a pasivním domem. Pro lepší představu je to asi desetina spotřeby klasického domu. Vynásobme cenami médií za klasický ohřev a pochopíme, kde se skrývá ta snová dimenze celého problému. Pochopitelně všechny další aspekty jako zdraví, ekologie aj. jsou stále ve hře. Mezitím se pochopitelně změnilo mnohé a v současné době je kupříkladu v Rakousku poptávka po tomto typu bydlení trojnásobná oproti nabídce.
Jak vypadají čísla?
Pasivní dům spotřebuje ročně maximálně 15 kilowatthodin na metr čtvereční vytápěné plochy.
Norma ČSN 73 0540 2 suše hovoří následovně:
"Pasivní domy jsou budovy s roční měrnou spotřebou tepla na vytápění nepřesahující 15 kWh/m2a. Takto nízkou energetickou spotřebu budovy lze krýt bez použití obvyklé otopné soustavy, pouze se systémem nuceného větrání obsahujícím účinné zpětné získávání tepla z odváděného vzduchu (rekuperací) a malé zařízení pro dohřev vzduchu v období velmi nízkých venkovních teplot atd.“
Dalším společníkem v našem úsporném mariáši je zmiňovaný nízkoenergetický dům. Je vůbec prvním standardem, který se u nás začal objevovat. Jedná se o jakéhosi nepsaného předchůdce standardu pasivního. V tomto případě je počítáme s roční měrnou spotřebou tepla na vytápění nepřesahující 50 kWh/m2a.
Když mariáš, tak nejlépe ve třech, nulový dům (s přebytkem tepla) je dům s roční měrnou spotřebou tepla na vytápění nepřesahující 5 kWh/m2a.
V souhrnu spotřeba a náklady stoupají od nulového domu, přes pasivní dům, nízkoenergetický dům a dále k méně kvalitním a úsporným řešením domů. Někdy se objevuje i výraz energeticky nezávislý dům, což je nulový standard, který generuje energii totožnou se spotřebou. Další výraz je aktivní dům, což je opět nulový standard, který ovšem generuje více energie, než je jeho vlastní spotřeba.
Výroba energie se zde opírá o obnovitelné zdroje typu vodních a větrných elektráren, geotermálních vrtů, fotovoltaiky a solárních panelů. Dlouhodobá svébytnost a soběstačnost mu dává do vínku, tolik žádanou, nulovou uhlíkovou stopu. Současná novostavba má své danosti, které se mění v čase a souběžně s požadovaným standardem se do daného řešení „domíchává“ nezbytné procento obnovitelných zdrojů energie a další nezbytná kritéria. Toto je věcí současné naší, potažmo evropské, legislativy, která se zrcadlí v daném řešení. Výsledek vám na „klíč“ vyřeší profesionální řešení dobrého projektanta.
Pro porovnání současná stavba s klasickým vytápěním a větráním okny má roční měrnou spotřebu tepla na vytápění 80 - 140 kWh/m2a. Domy z předešlých časů s nedostatečným zaizolováním, neekologickým původním zdrojem vytápění, větráním okny, mají roční měrnou spotřebu tepla na vytápění okolo 200 kWh/m2a. Když hovoříme o roční spotřebě, tak proč je tam m2a? Pro jistotu osvětlím, že to záhadné „a“ je latinské vyjádření za rok neboli per annum, často psané taky p.a.
Co je tedy potřebné (nezbytné) pro tento způsob bydlení?
V kostce to jsou:
- orientace místností vůči světovým stranám
- kvalitní izolace stěn a střechy
- kvalitní výplně otvorů – okna a dveře včetně rámů a zasklení
- neprůvzdušnost a vzduchotěsnost celého objektu
- účinné větrání s rekuperací.
Rozptýlení pochyb jednoduchými argumenty
Úspora vynaložené energie na vytápění pasivního domu oproti klasickému původnímu domu činí přibližně 70 – 90 %. Pokud se vám zdá přitažené za vlasy to, že teplo získáváme z energie lidí při pobytu v domě, pak mám pro vás skvělé zprávy. Teplotní výkon ve wattech se pohybuje u člověka z klidového režimu po sportovní výkon od 100 W do 2 200 W. 400 W je výkon dvou lidí při domácím úklidu. Těch zmíněných 2 200 W je kupříkladu spuštěná varná konvice. Zdroj o 1 400 W stačí na vyhřátí domu při okolní teplotě okolo 5 °C.
Co takhle večírek v domácích podmínkách o 10 lidech. Příměr o deseti 100 W žárovkách je na místě. Pokud se těch 5 párů dá do tance, je to asi tak 600 W pro jeden pár. Pokud se nacházíme v obchodě či restauraci, kde se sešlo 50 lidí a každý má teplotní výkon 100 W žárovky, potom zde topí kamna o výkonu 5 kilowattů. Obchodní domy je proto zapotřebí, díky vyprodukovanému teplu, paradoxně i v zimě často chladit.
Zdění obvodových stěn z cihel s integrovaným polystyrénem HELUZ Family 44 2in1.
Představte si firmy v open-space kancelářích, co člověk, to počítač, často ještě místnost se serverem, či více servery. Firmy, které pracují se sálovými počítači. I zde je třeba často více chladit než topit. A tak můžeme pokračovat. Ten výkon je obrovský a vyprodukované teplo také. No, a teď stačí dokázat s ním pracovat. V prostředí pasivního standardu jsou tohle všechno velmi vítané benefity, které při vaší prozíravosti a předvídání šetří vaše výdaje a umožňují ekologičnost a soběstačnost celého řešení.
To jsou zprávy více než skvělé. V dalších dílech se podíváme, jak se výsledku pasivního standardu dobrat. Pokud chcete více informací o pasivním domě z fotografií, naleznete je v článku na TZB-info.
Sdílet / hodnotit tento článek