"Zatímco průmysl v březnu výrazně propadl, stavebnictví nástup koronakrize až tak nepocítilo. Pokles není s ohledem na komplikace spojené s pohybem lidí nebo na dřívější nedostatek ochranných pomůcek nijak dramatický. V inženýrském stavitelství dokonce výroba o desetinu vzrostla, takže veškerý pokles šel na vrub pozemnímu stavitelství," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.
Podle analytika Komerční banky Františka Táborského stavebnictví tradičně reaguje na vývoj ekonomiky se zpožděním. "Pro tento rok však očekáváme propad celého sektoru, který se nevyhne stejně jako celá ekonomika recesi z důvodu vládních opatření. Růst investiční aktivity firem byl už v závěru minulého roku v podstatě nulový, a aktuální situace naopak ještě více odradí firmy od nových investic," doplnil Táborský.
Analytik společnosti Natland Petr Bartoň uvedl, že z dat ČSÚ jasně vyplývá, že se nyní staví pouze staré, již dávno započaté stavby. Březnové zpomalení činnosti stavebních úřadů považuje za naprosto bezdůvodné. "Stavební řízení se dělá čistě na základě dokumentů, proto je ideální výrobou pro práci z domova v době karantény. My však máme po Itálii druhou nejméně elektronizovanou státní správu v Evropě. Proto se v době karantény nemohou dostat dokumenty na úřad, úředníci k fyzickým dokumentům," uvedl Bartoň.
Podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška na stavebnictví v březnu dolehly nedostatek pracovníků a různé organizační překážky na stavbách. V prvním čtvrtletí podle ČSÚ stavebnictví meziročně vzrostlo o 2,3 procenta. Pro druhé čtvrtletí Sobíšek očekává pokles stavebnictví o tři až čtyři procenta. "Ve druhé polovině roku se čísla ještě zhorší s tím, jak budou firmy přehodnocovat svoje investiční plány. V jak hlubokém propadu nakonec odvětví skončí, rozhodnou veřejné zakázky v oblasti infrastruktury. Bylo by nešťastné z hlediska celé ekonomiky, kdyby stát na tyto zakázky nenašel dostatek financí," dodal Sobíšek.
Sdílet / hodnotit tento článek