REKLAMA
Témata Hledat

Architektonické inspirace

Mozaika nápadů z celého světa!

Základy stavby více o tématu

Základy pro rodinný dům: Ochrana základové spáry, podsypy, drenáže (2.)

Jak založit rodinný dům? Základ je zkrátka základ – bez něho se těžko obejdete. Nejčastější založení rodinného domu je stále, i přes možnosti alternativní, na betonových pasech. Minule jsme si ukázali, jak se volí šířka a hloubka základu. Dnes si povíme o tom, co dělat po výkopu, zda je nutno vkládat drenážní potrubí či posypávat a hutnit štěrkovou vrstvu pod betonový základ.

Výkop máme. Jak se o něj postarat?

Po výkopových pracích je pro dodržení projektovaných předpokladů nutné chránit základovou spáru a průběžně kontrolovat, zda zemina odpovídá geotechnickému průzkumu po celé ploše stavby. V případě výrazných odchylek je nutné přehodnotit nebo upravit typ zakládání. Obecně dochází při hloubení základů stavebními stroji k porušování zeminy i pod základovou spárou.

V soudržných zeminách je nutné poslední vrstvu 0,1 m nad základovou spárou dočistit ručně (doslova vymést, aby na základové spáře nebyly žádné kusy zeminy). Je dále žádoucí neprovádět finální dočištění za mrazu, kdy hrozí nakypření zeminy. Jelikož standardní základ pro rodinný dům je tvořen betonovým základovým pasem vylitým přímo do výkopové rýhy, je nezbytně nutné vylití betonového pasu ihned po vyhloubení a dočištění základu.

Základovou spáru je možné chránit i hubeným betonem, a samotné vylití pasů provést co nejdříve to půjde. V opačném případě hrozí poškození této kontaktní plochy pro přenos zatížení, sesypávání drolících se stěn na dno základu, hrozba rozmočení základové spáry deštěm, případně průsakem vody ze stěn základu (nutné odvodnění staveniště).

Podsyp základů štěrkem? Proč?

Velice častým nešvarem laiků, ale také projektantů a odborné veřejnosti je základovou spáru zasypat vrstvou štěrku. Když se potom zeptáte, proč to dělají, nikdo vám relevantně neodpoví nebo klasicky odpoví „protože se to tak dělá“, „viděl jsem to u souseda“, „vždycky se tam dává štěrk“. Podsypávání základů štěrkem se v jistých podmínkách skutečně dělá a pravým důvodem je snížení velikosti sedání základové půdy, respektive se vytvářejí tzv. štěrkové polštáře, kterými se dosáhne ve větší hloubce na takovou únosnost zeminy, která již požadované zatížení stavby přenese. Tloušťky takovýchto polštářů se provádějí nejefektivněji kolem 1,5 až 2,0 m a nelze s tím absolutně srovnávat nějaké „pocukrování“ základové spáry štěrkem. Dokonce lze pro zlepšení základové půdy navrhnout tzv. štěrkové pilíře, které sahají do několika metrové hloubky do zeminy, která je únosnější. Všechny tyto úpravy se dělají na základě odborného návrhu zlepšování zeminy.

Podsypávání základových pasů je zcela nepřípustné. Stojí to peníze, čas a práci navíc. Proč? V jemnozrnných zeminách si podsypem vytvoříte na stavbě mezerovitou strukturu a na dně, kde dochází k přenosu zatížení do zeminy riskujete, že se tam dostane voda a může jí být dle mezerovitosti štěrku docela hodně. Tím, že voda nemá kam odtéct (soudržná zemina), zůstane pod základem a postupně a velmi pomalu se vsakuje do zeminy pod základovou spárou a snižuje její únosnost, a to rozbřídáním vrstvy zeminy pod štěrkem. Vědomě si tedy přivedete vodu pod základovou spáru. Špatně zvolená frakce a nezhutněný štěrk může mít za následek zvětšení sedání, tedy pokles základů. Rovněž zemnící pásek uložený na štěrku bude mít velmi sníženou předávací plochu (správně má být plně obalen betonem). Korunu tomu nasadí projektant nebo aktivní investor a vedle základu uloží do výkopu drenážní potrubí a v podstatě přivede vodu přímo do štěrkového lože. To přece nikdo nechce. Podsypávání je možné pouze v propustných štěrkovitých zeminách, ale z logiky věci sypat štěrk na štěrk, je něco jako nosit dříví do lesa.

Drenáž okolo základů. Přemýšlejte, kam teče voda

Provádět drenáže okolo nepodsklepených rodinných domů je ve většině případů naprosto zbytečné. Takováto stavba je chráněna hydroizolací proti zemní vlhkosti a vzlínající vodě. Nezbytnost je vytáhnout hydroizolaci min 0,3 m nad upravený terén a sice vytažením na soklové zdivo. Tímto chráníme sokl před odstřikující vodou a navátým sněhem, který samozřejmě bude tát a ohrožovat tak zdivo vlhkostí. Stavbu jsme tedy ochránili před zemní vlhkostí a splnili jsme tak základní podmínky pro její suchý provoz. Drenáž tedy nepotřebujeme.

Základové konstrukce jsou vždy umístěny ve vlhkém prostředí a namáhány vzlínající vlhkostí. V případě nepropustných zemin (např. jíly) mají tendenci stavebníci i projektanti navrhovat a vkládat drenáž u nepodsklepených staveb. Opět to není doporučováno. Jednak si přivádíte vodu k základům a co je horší, často ji nemáte kam svést a vsakovat. Vůbec nejhorší je, když se základy zasypou i s drenáží a vsakování se řeší až později. Potom se zjistí, že vodu nemáme kam odvést a problém je na světě – drenáž je u základů a voda nemá kam odtéct.

Další logickou úvahou je, že pokud je v místě stavby nepropustné podloží, bude toto podloží pravděpodobně stejné i v jejím okolí. Vsakování tak stejně nebude fungovat a celou situaci jen zhoršíte. Naprosto nepochopitelná věc je, když stavebníci, ale i projektanti zasypou drenáž štěrkem až k rostlému terénu. Opět špatně – vytvoření řečiště pro přívod vody do drenáže, potažmo do základové spáry (obr. 2). Srážkovou vodu se snažíme do drenáže vědomě nepřivádět, naopak je nutné provádět okapové chodníky nejlépe betonové se sklonem od objektu a zásypy provádět nepropustnou zeminou.

Než se tedy do drenáže pro svůj dobrý pocit pustíte, zapřemýšlejte, jestli ji opravdu potřebujete a zeptejte se svého projektanta na to, proč ji navrhnul, kde bude voda odtékat, jaké bude její množství, jaká je dimenze drenáže a další otázky, které pokud projektant odpovědně navrhnul drenáž, nebude mít s odpověďmi problém. To záhadné kolečko na výkrese řezu základu je velice důležité a dokáže v případě neodbornosti návrhu většinou stavbě uškodit.

Obrázek 2 – pro nepodsklepenou stavbu zbytečná, a navíc nevhodně provedená drenáž, kde hrozí nebezpečí poklesu základu.

Drenáž ano – ale u podsklepených objektů

Drenáž se navrhuje především pro snížení hydrofyzikálního namáhání stavby, jako pojistka v případě selhání hlavní hydroizolační vrstvy u podsklepených objektů a jako dodatečná ochrana stávajících staveb, u kterých došlo k poškození hydroizolace. Návrh je nutné provést odborně s příslušnými výpočty a zejména na základě hydrogeologického průzkumu k možnosti zasakování drenážních vod. Podrobný návrh popisuje směrnice ČHIS 06 Hydroizolační technika – úprava hydrofyzikálního namáhání podzemních částí staveb-drenáže.

Přečetli jste druhý díl velkého podrobného seriálu o základech. V dalších dílech si povíme o vyztužování i betonáži základů a podkladního betonu. Pokud si nechcete nechat ujít žádný další díl, aktivujte si odběr týdenního zpravodaje ESTAV.cz zdarma.

Ing. David Šotkovský

absolvoval Fakultu stavební VUT v Brně, obor pozemní stavby. Je autorizovaným inženýrem ČKAIT, působí jako hlavní projektant v projekční a stavební společnosti. Zabývá se projekcí pozemních staveb a technických zařízení budov, zejména pak novou metodou termo-hydraulického vyvažování rozsáhlých otopných soustav.

Sdílet / hodnotit tento článek

Další kapitoly tématu „Základy stavby

  1. Základové patky a pasy: Jak je vybudovat, jak jim rozumět?
  2. Plošné základy pro složité základové podmínky: Základové rošty a desky
  3. Založení nízkoenergetického rodinného domu na tepelně izolačním zásypu
  4. Základy pro rodinný dům: Hloubka, výška a šířka základového pasu (1.)
  5. Základy pro rodinný dům: Ochrana základové spáry, podsypy, drenáže (2.)
  6. Základy pro rodinný dům: Betonové ztracené bednění pro základy (3.)
  7. Základy pro rodinný dům: Podkladní betonová deska a její podsyp (4.)
  8. Základy pro rodinný dům: Vyztužení podkladního betonu (5.)
  9. Hlubinné základy: Piloty a jejich názvosloví
  10. Hlubinné základy: Jak se realizují piloty vrtané a ražené

Mohlo by vás zajímat

Zdroj: AdobeStock -  Ingo Bartussek

Základy pro rodinný dům: Vyztužení podkladního betonu (5.)

V seriálu o betonových základech pro rodinný dům jsme již vybetonovali základové pasy, vyztužili a vylili ztracené bednění, zjistili jak a kam vkládat či nevkládat drenáže, či jak připravit a hutnit podklad pod podkladní betonovou desku. Dnes u podkladního betonu ještě zůstaneme a uvedeme na pravou míru věci okolo…

Zdroj: AdobeStock -  Wolfilser

Základy pro rodinný dům: Podkladní betonová deska a její podsyp (4.)

Podkladní beton není to samé, co základová deska, i když se tak často nesprávně nazývá. Je potřeba hutnit vrstvy pod betonem? Je potřeba vkládat podsypy? Má se podkladní beton zhotovit na pasy nebo mezi pasy? Je potřeba ho vyztužit? Na fórech svépomocných stavebníků panuje mnoho otázek, mýtů a polopravd. Na ESTAV.cz…

Základy pro rodinný dům: Betonové ztracené bednění pro základy (3.)

Základy pro rodinný dům: Betonové ztracené bednění pro základy (3.)

Základy rodinného domu tvoří většinou betonové základové pasy. Jejich vytvoření spočívá ve vylití výkopu betonem a následně zděním a betonáží ztraceného bednění. Proč se ztracené bednění používá? A jak správně ztracené bednění na základech vyztužit ocelovou výztuží? A jak postupovat u podsklepeného objektu?

Jak poznat vlhkost v objektu a jak škodí?

Jak poznat vlhkost v objektu a jak škodí?

Dům vlhne a vysychá v závislosti na ročních obdobích nebo velkých deštích. Například zima je navzdory sněhu spíše suchá díky nižší teplotě vzduchu. Důsledkem je, že teď suchý sklep může být za půl roku vlhký a za rok zase suchý. Nadměrná vlhkost je pro objekty nebezpečná, urychluje rozklad materiálů, dává životní…

E-book: Příručky ZDARMA!

Příručka Jak koupit bydlení

Jak koupit bydlení

Pomocník při koupi domu, bytu, pozemku.

Příručka Jak na povolení rodinného domu

Příručka Jak na povolení rodinného domu

Poradíme s vyřízením stavebního povolení

Partner tématu

Nejnovější články

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

Akce a slevy

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA