Arne Jacobsen měl tu výhodu, že studoval v inspirativní době, měl na koho navázat a dokázal svůj talent šikovně prodat. Vycházel z modernismu, od začátku přijímal funkcionalistický přístup, zamiloval si především Le Corbusiera, Ludwiga Miese van der Roheho a Švéda Gunnara Asplunda. Jeho inspirace nakonec vyústila v bohatý rejstřík tvorby sledovaný nejen odborným tiskem, ale i společenskými rubrikami významných deníků po celém světě. Což trvá prakticky dodnes, přestože od jeho úmrtí uplyne v příštím roce již 50 let.
„Arne Jacobsen přinesl Dánům mezinárodní uznání spojením kvalitního designu a moderní architektury. Jeho novátorská práce, změkčené tvary navržených předmětů a souznění s přírodou přenesly poválečné designérské tvarosloví do nové éry. Jacobsen nás naučil žít a vnímat krásu mnohem dříve než zbytek rozhádané Evropy…,” napsal kdysi prestižní dánský list Ekstrabladet.
Foto: Fritz Hansen A/S, Allerød, Denmark
„I když se hygge může zdát jako zcela neuchopitelný abstraktní pojem, věříme, že všechny smysly nám pomáhají jej objevit. Hygge můžeme chutnat, poslouchat, čichat a dotýkat se jej. Hygge je pevnou součástí dánské kultury. Slovo označuje životní pohodu a blahobyt, jež úzce souvisejí s vytvářením příjemného prostředí. K designu, architektuře či ozdobnému písmu patří třeba i horký nápoj a svíčky,“ uvádějí současné designové časopisy a dodávají, že tento způsob života je spojován s tím, že Dánové jsou podle výzkumů jedním z nejšťastnějších národů na světě. „Najít něco výjimečného v každém okamžiku, vytvořit si příjemnou atmosféru i ve zdánlivě obyčejných všedních dnech, užívat si okamžiky se svými blízkými a radovat se ze života – i to se dá považovat za hygge…“
Naladění smyslů pro vnímání krásy
Arne Jacobsen se vyznačoval nejen velkou pracovitostí, ale i schopností přesvědčovat. Ve své koncepci správně naznačil, že architekturu a design je třeba vnímat všemi smysly. Přesvědčil, že vizuální kultura má pro společnost velký význam; je důležitá pro utváření harmonických vztahů a naladění smyslů pro vnímání krásy. Naučil Dány nejen krásu vnímat, ale také ji vytvářet a předávat, nadchl milióny lidí pro zkrášlování vlastního obydlí i svého okolí. Podporoval zakládání spolků, kde se lidé vraceli k řemeslu a zkoušeli nové materiály. Spolupracoval se zahradními architekty, urbanisty, sociology a filozofy. Už na Královské dánské akademii umění v Kodani spojil své síly s těmi nejlepšími a nadchl takřka každého s kým přišel do styku. Jeho elán, vnímání krásy a řemesla byly nakažlivé.
Foto: Fritz Hansen A/S, Allerød, Denmark
Už brzy po studiích se proslavil návrhem židle Mravenec, kde spojil tvarování kovových konstrukcí s tradičním zpracováním dřevěné překližky. Později přišel s další skupinou židlí Série 7, které měly sedáky z tvarované překližky nasazené na nohách z trubkové oceli. K těmto modelům ještě připojil další známé čalouněné modely – křeslo Vajíčko a Labuť navržené původně pro SAS Royal Hotel v Kodani. Následovala neméně plodná třicátá léta a jeho světové projekty v oblasti architektury: například Lázeňský dům Bellevue (1932), Sídliště Bellavista (1934), HIK tenisová hala (1936).
Vysoké ocenění získal projekt Munkegaarde – školy (1955) ležící severně od Kodaně. Největší mezinárodní zakázky ovšem přicházejí až v šedesátých letech z Německa. Ve spolupráci s německými architekty Otto Weitlingem a Hansem Dissingem navrhuje administrativní budovu pro Energetické podniky v Hamburku (1962), urbanistický návrh středu města Castrop-Rauxel (1966) a radnici v Mainzu (1968). Jeho posledním projektem se stala Národní banka v Kodani (návrh z roku 1961), který byl dokončen až po autorově smrti německými architekty. Výjimečnost schodiště z kovové konstrukce zavěšené od stropu se vepsala do dějin architektury.
Bytová architektura jako základ hygge
S úspěchy přicházela i oprávněná národní hrdost a Dánsko bylo označováno za Mekku architektury a designu. To, že nebyl Arne Jacobsen ve svém díle zapomenut, není ovšem pouze zásluha dobré propagace, ale je to především kvalitou jeho práce. Ať už pracoval se dřevem, s plastickými hmotami, tkaninami nebo s kovem, měl vždy rozsáhlé znalosti o technikách masové výroby a věděl, jakým způsobem dosáhnout zamýšlených výsledků. Nutno dodat, že koncem čtyřicátých let, v době, která byla poznamenána nouzí a nedostatkem stavebních materiálů, opouští tradiční stavební konstrukce a věnuje se projektům z oblasti bytového zařízení – a to návrhům svítidel, bytových textilií a bytových doplňků. A i zde dosahuje skvělých výsledků. K jeho velkým úspěchům patří například návrhy nádobí Cylinda Line a kuchyňského náčiní z nerezové oceli vyráběné firmou Stelton, svítidla od firmy Louis Poulsen, koupelnové armatury od firmy Vola, textilie pro společnost C. Lesen, příbory pro firmu A. Michelson a další a další.
Foto: Fritz Hansen A/S, Allerød, Denmark
Na rozdíl od většiny kolegů modernistů se dožil téměř všech svých realizací a mohl spokojeně sledovat i plody svých občanských aktivit. Potvrdily se i jeho vize budoucnosti, včetně téměř všech úvah o designu a architektuře. Stal se i středem zájmu filmařů – například příbory navržené pro firmu A. Michelsen se objevily ve vědeckofantastickém filmu Stanleyho Kubrica Vesmírná odysea 2001. I to je jasný důkaz jeho nadčasovosti a talentu, který prochází staletími. Je srozumitelný celé řadě generací, inspiruje k novým formám a tvarům. Pokládá i pevný základ moderní severské hygge v jednadvacátém století. Pohoda a blahobyt úzce souvisejí s vytvářením příjemného prostředí, což je zcela jistě základem společenství lidí spokojených se svým životem a znakem vyspělé vizuální kultury.
Arne Jacobsen se narodil 19. 2. 1902 v Kodani. Nejprve studoval obor kameník na Technické škole v Kodani, ve dvacátých letech pak architekturu na Královské dánské akademii umění. Jeho učitelem byl Kay Fisker, slavný architekt a designér. Akademii absolvoval v roce 1927. Další tři roky pracoval v architektonickém ateliéru Paula Holsoa a v roce 1930 si otevřel vlastní architektonický ateliér v Hellerupu, který vedl až do své smrti v roce 1971. V roce 2021 tedy uplyne 50 let od jeho smrti. Bytový design pojal jako „základ lidského štěstí“. Položil tak základy stylu zvaného hygge.
Sdílet / hodnotit tento článek