Řadu poruch otopných a chladicích soustav způsobuje použití nevhodné otopné nebo chladicí vody. Z vodovodů dostupná voda vhodná k pití není vhodná jako teplonosné médium, již proto, že obsahuje rozpuštěné plyny a množství minerálních látek. Některá voda je agresivní vůči konstrukčním materiálům použitým v dané soustavě. Z některé vody se vylučují chemické látky, které zanášejí otopné soustavy, vytváří povlaky, které omezují přestup tepla.
Montážní firmy často nevěnují teplonosným kapalinám patřičnou pozornost. Je zcela běžně, že po skončení montáže se připojí otopná, či chladicí soustava k vodovodnímu řadu pitné vody a tou se soustava napustí. Je to časté i v případech, kdy soustava obsahuje soupravu pro úpravu vody, takže napouštění by mohlo probíhat přes ni. Bohužel je to zdlouhavější a v závislosti na kapacitě úpravny by si to mohlo vyžádat i výměnu náplně.
Špatná voda v topení se neprojeví hned
Škodlivost napuštění soustavy nevhodnou vodou se neprojeví hned. Problémy se objeví zpravidla za dva roky a i více. Signálem poruch je vyřazení funkce stoupačkových membránových regulátorů diferenčních tlaků, zvýšená hlučnost termostatických radiátorových ventilů nebo jejich poškození. Korozní produkty ucpou kapiláry snímající tlak v potrubí pro membránové regulátory a vyřadí je z funkce.
Kyslík a chlor ve vodě
Voda z vodovodu obsahuje mimo jiné dva nejagresivnější plyny, a to kyslík a chlor. Rychlost koroze závisí na trvalém přísunu kyslíku k povrchu oceli, rychlosti proudění teplonosné kapaliny a na tvoření ochranných vrstev.
Za nepřítomnosti kyslíku je koroze oceli nepatrná. V uzavřeném systému dochází ke korozi pouze tak dlouho, pokud se kyslík nespotřebuje při korozních procesech. Problém je v tom, že přítomnosti kyslíku v otopné vodě nedokážeme zabránit.
Zdroj: Fotolia.com - misalukic
Odkud se bere kyslík?
Kyslík je zanášen nebo vniká do teplonosné kapaliny několika cestami. Při napouštění soustavy nevhodnou vodou, netěsnostmi na oběhových čerpadlech, automatickými odvzdušňovacími ventily, spoji armatur a trubek, a také difuzí stěnou plastových trubek.
Podmínku na množství pronikajícího kyslíku plní trubky, které výrobci certifikují pro použití ve vytápění.
Chlor
Druhým nejagresivnějším plynem obsaženým ve vodě z vodovodního řadu je chlor. Jeho působením vznikají chloridy, které působí jako urychlovač korozních procesů. Za nepřítomnosti rozpuštěného kyslíku nemají chloridy na rychlost koroze podstatný vliv. Chloridy působí problémy hlavně při použití korozivzdorných ocelí. Dochází k bodové a štěrbinové korozi a za zvýšených teplot ke koroznímu praskání. Také hliník snadno podléhá bodové korozi vlivem chloridů. Za určitých podmínek vznikne na konstrukčním materiálu ochranná vrstva, která zpomalí korozní procesy.
Je nutné veškeré plyny kontinuálně odstraňovat. Každá otopná i chladící soustava by měla obsahovat zařízení pro aktivní odstraňování plynů. Běžně používané plovákové odplyňovací ventily umožní zprovoznění soustavy, ale neodstraní drobné bublinky plynů a plyny rozpuštěné v teplonosné kapalině.
Prevence je základ. Při poruchách je nutný chemický rozbor
Pro dlouhodobý a bezporuchový provoz otopných soustav je zásadní prevence. Tedy jejich návrh a instalace tak, aby nedošlo k nevhodné kombinaci materiálů, kovů, aby byla potlačena a vhodně řešena místa s nižší těsností vůči pronikání plynů, aby ze soustav neunikala teplonosná látka vlivem nevhodného návrhu expanzních nádob, zhoršení jejich činnosti, špatnou funkcí bezpečnostního přetlakového ventilu aj.
Neupravená voda z vodovodního řadu, zejména nezbavená kyslíku a chloru, do otopných a chladicích soustav nepatří. Součástí udržování soustavy má být pravidelné ověřování vlastností používané teplonosné kapaliny a vody.
Pokud se v otopné soustavě vyskytují problémy způsobené korozí, např. opakované zavzdušňování systému, netěsnosti ve spojích, významné zakalení teplonosné kapaliny, zanášení regulačních prvků korozními produkty apod., je nutné, aby odborník odebral vzorek napájecí i oběhové vody a provedl chemický rozbor obou kapalin a na jeho základě hledal příčinu.
Vzorky teplonosné kapaliny se odebírají z nejnižšího místa otopné soustavy. Po odebrání vzorků je dobré provést nejprve jejich smyslové hodnocení. Zjistí se, je-li kapalina čirá, nebo zakalená, obsah mechanických nečistot a úsad na dně zkušební nádoby. Dobrou informací je též případný zápach kapaliny.
Po důkladném chemickém rozboru teplonosné i napájecí kapaliny je možné rozhodnout o vhodném způsobu nápravy. Ve většině případů je výhodné použít fyzikální úpravu teplonosné (chladící) kapaliny.
Některé problémy může pomoci řešit přidávání inhibitorů (látek zpomalující nebo zastavující chemické reakce). Při volbě inhibitoru je však nutné být maximálně opatrný. Výběr inhibitoru je nutné provést s ohledem na spolupůsobení jeho chemického složení a materiálového složení konkrétní soustavy, konkrétní kombinace kovů. Není vyloučeno, že použití inhibitoru nařízeného výrobcem kotle se může negativně projevit u materiálově odlišných částí soustavy.
Sdílet / hodnotit tento článek