Haringey je hodně zapeklitou čtvrtí, i na poměry staré dobré Anglie. Ani místní sami pořádně netuší, jestli její osmadvacetikilometrovou plochu města připočítávat k vnitřní části londýnské City, anebo ji řadit k širším předměstím. Záleží, koho se zeptáte. Navíc je kontinuem přechodů a zlomů. Stavebních i společenských. Z části sousedí s lokalitami jako Muswell Hill či Crouch End, které se počítají k těm ekonomicky nejperspektivnějším oblastem Velké Británie, ale současně přináleží i ke čtvrtím řazeným do spodních 10 %. I geograficky je nesmírně členitá. Nížiny bývalých mokřin u řeky Lea, na centrum vysoké „kopce“ Highgate. A k tomu 25 % zastoupení zeleně, typická zástavba viktoriánských domů a několika letitých vilek, nastřádaných na dohled věžákům a moderním stavbám.
Když klienti vědí a architekti umí
Jinými slovy, je to dost neusazené území, nerozhodně přešlapující na prahu mezi městem a předměstím, mezi minulostí a budoucností City. Pro architekty takové území pochopitelně představuje výzvu, protože se dohromady není čeho přidržet. Naštěstí se profesionálové ze studia Bena Allena nechali vést svým vnitřním kompasem, který je nástrahami stavebně nevyjádřené lokality provedl k úspěchu. Tím je komplexní rekonstrukce a rozšíření, přístavba rodinného viktoriánského terasového domu, nepravidelného půdorysu přibližného pětiúhelníku, stojícím na rohové parcele. Přání klientů, vztažené k objektu dvoupodlažního objektu o rozloze zastavěné plochy 100 metrů čtverečních, přitom bylo velmi prosté.
Tedy jasná představa o reorganizaci stávají podoby bydlení, požadavek na rozšíření. Konkrétně pak přesun obývacího pokoje v zadní části domu (na části dvora), s tím, že by tato přístavba měla potenciál v budoucnosti k další změně a přestavbě, třeba v podobě dalšího pokoje. Dále tu bylo volání po větší a modernější kuchyni, a dvou nových koupelnách/toaletách, s tím, že ta v přízemí by měla být bezbariérově přístupná. „Okolní zástavbu domu přitom můžeme ze stavebního hlediska chápat zrovna tak jako nejasnou a nezřejmou ve svém poselství, jako bohatou a přepestrou v inspiraci,“ vysvětluje Ben Allen, který spolu s kolegou Omarem Ghazalem vytušil příležitost k radikálnější změně.
Z šedi Londýna na výsluní plné barev
Nikdo přeci netvrdí, že rekonstrukce viktoriánského domu musí navždy zůstat jen v tónech neutrální šedi a černobílých kontrastech, obkladové cihle a dobových skládaných oknech, ne? Pokud je čtvrť Haringey skutečně tak zmatečná, není důvod být suše konzervativní. A to byl přesně ten okamžik, kdy projekt rekonstrukce a rozšíření, House Recast, začal být skutečně zajímavý. A to prosím pěkně natolik, že byl v loňské (londýnské) soutěži chytlavých rekonstrukcí Don't Move, Improve! vyhlášen bezkonkurenčním vítězem sezóny. Hodnocení poroty pak doplnilo, že právě tohle vylepšení obohatilo diverzitu bydlení celého Londýna. A jako „staré, leč nově pojaté bydlení“ se stalo inspirací desítkám dalších lokálních projektů.
Jaké je tedy to kouzlo, které do projektu architekti ze studia Bena Allena vnesli? Ony zázraky byly vlastně tři: rychlost, křivky materiál. Ale nad nimi vlastně vévodila veličina nejpodstatnější. Barva. Což je něco, co viktoriánské domy prostě běžně nemají. Tedy, s čestnou a cenami ověnčenou výjimkou House Recast. Který vsadil na pigmentovaný beton. Konvenční a stálý materiál s odolností i typickou texturou, ale protentokrát v barevných tónech modré, zelené, lososové, okrové, oranžové. A nejspíš ještě spousty dalších. Pastelovou paletu předvedli architekti v interiéru domu prakticky celou, a neomezili se jen na povrchové finiše, ale s barevným betonem propracovali strukturní prvky.
Připraveni dopředu
Jak dlouho takové hrátky s betonem, který musí pobýt v bednění, mohou trvat v rámci jednoho domu? Tady si architekti vypomohli zajímavým trikem. A to off-site výrobou prefabrikovaných dílů v patřičném předstihu před jejich osazením v domácnosti. Sloupy a podpůrné prvky, zábradlí schodiště, umyvadla, části podlah, vana – to vše z betonu v barevném designu a povrchových úpravách. Takže když došlo na stavbu rámové konstrukce pro rozšíření a přístavbu zdí, a následné osazení již vytvořených prvků, bylo celé stavební dílo za tři dny hotové. A přidat k zastavěné ploše domu 42 metrů čtverečních za tři dny, to je hodně velké lákadlo. Přitom tu po technické stránce není nic ošizené. A že je beton poněkud surovým materiálem pro vznosný interiér rodinného domu?
Nejen vizuálně tu dojem z něj vylehčují lamelové klenuté stropy. Je to hezká a současně funkční podívaná, protože svým odstupňováním přináší rozptýlené světlo do celé nové kuchyně a koupelny. Prostor o dvojnásobné výšce spojuje nové přízemní prostory s novým mezipatrem v prvním patře, které navazuje na obytné části a kuchyni hlavním schodištěm. Vytvořená proluka umožňuje pronikání světla hluboko do domu a zároveň příjemné propojení – pohledem i zvukem - napříč celým domem. V rovnici o růstu nechybí ani moderní obývací pokoj, jídelna, studovna, jež jsou na nový objem navázány. A koupelna v přízemí? Svou zelení i minimalistickým provedením trochu připomíná hamman (turecké lázně). Prostor sdílný a nenáročný.
V čem tedy tkví síla House Recast?
V originalitě (a možná taky trochu odvaze) s níž se architekti pokusili posunout hranice materiálu. Beton využili jak pro konstrukci, tak pro architektonické úpravy. Tahle kombinovaná linka se zdá být dost neobvyklou, ale jak architekti upozorňují, není to pro Londýn zase tak objevné. Protože i viktoriánská architektura byla v podstatě založená na zdivu, současně vzorovaném a zdobeném (a přitom fungujícím jako nosný materiál). Rychlost a kvalitu provedení v případě betonu garantovalo to, že byl přichystán před zasazením do objektu, což je poměrně inovativní přístup.
Údaje o projektu
Název projektu: | House Recast |
Typ projektu: | rekonstrukce a přístavba |
Architektonické studio: | Studio Ben Allen |
Lokalizace: | Haringey, Londýn, Velká Británie |
Vedoucí projektu: | Ben Allen |
Spolupráce: | Omar Ghazal |
Dodavatel stavby: | Peridot |
Dodavatel materiálu: | Cornish Concrete |
Interiérový beton: | Concreations |
Strukturální design: | Entuitive |
Krajinářský návrh: | Daniel Bell Landskap |
Klient: | soukromá osoba |
Rok dokončení (finalizace): | 2021 |
Užitná plocha: | 142 m2 |
Sdílet / hodnotit tento článek