Finanční vypořádání po zániku členství v bytovém družstvu se podle Nejvyššího soudu (NS) musí stanovovat s ohledem na skutečnou, tedy tržní hodnotu podílu.
Podobným způsobem už v minulosti rozhodl v kontextu obchodního zákoníku. Nyní poukázal na to, že s družstevními byty, tedy s členskými podíly v družstvu, se na trhu s nemovitostmi poměrně běžně obchoduje.
Člověk, který si pořídí družstevní byt, by měl mít přiměřenou míru jistoty, že o svou investici do bydlení nepřijde ani poté, co jeho účast v družstvu zanikne bez právního nástupce, míní NS. "Zachování této rozumné míry jistoty je přitom i ve veřejném zájmu, neboť má význam pro stabilitu a transparentnost trhu s byty," stojí v rozhodnutí.
Zákon o obchodních korporacích stanovuje, že člen může být z družstva vyloučen například poté, co závažným způsobem nebo opakovaně poruší své členské povinnosti, přestane splňovat podmínky pro členství, případně z jiných důležitých důvodů uvedených ve stanovách. Náleží mu vypořádací podíl, který podle zákona nesmí být nižší než původní členský vklad. Družstvo pak s uvolněným bytem volně nakládá, může například přijmout nového člena družstva nebo bytovou jednotku prodat.
Nejvyšší soud v aktuálním rozhodnutím zdůraznil princip zvýšené ochrany členů družstva. "Z tohoto principu plyne, že vypořádací podíl člena bytového družstva musí být určen vždy s ohledem na skutečnou (tržní) hodnotu družstevního podílu bývalého člena družstva (určenou ke dni zániku členství) tak, aby mezi touto tržní hodnotou a výší vypořádacího podílu nebyly neodůvodněné rozdíly," uvedl v tiskové zprávě místopředseda NS Petr Šuk.
Vypořádací podíl tak nesmí být pouhým zlomkem tržní hodnoty, což by mohlo nastat v případě, že se určí jen s ohledem na výši původního vkladu.
Sdílet / hodnotit tento článek