Předposlední je Slovensko, kde na koupi takového bytu občané vynaloží 12,8 průměrného hrubého ročního platu, vyplývá z výsledků studie Deloitte Property Index 2022, kterou má ČTK k dispozici.
"Ve srovnání vybraných evropských metropolí je na tom hůře než Praha, kde získání vlastního bydlení vychází na 15,3 průměrného hrubého ročního platu, jen Amsterodam. Nizozemci za byty ve svém hlavním městě vydají 17,7 průměrného platu. Nejméně takových platů, 6,8, stojí bydlení v Oslu,” uvedl vedoucí partner ve finančním poradenství Deloitte Miroslav Linhart.
Průměrná transakční cena nových bytů vzrostla v 18 z 21 analyzovaných zemí. Nejintenzivnější nárůst zaznamenalo Maďarsko, o 24 procent. V ČR byl nárůst 14,4 procenta, tedy čtvrtý nejvyšší. Pokles byl v Lotyšsku (minus 1,3 procenta), Slovinsku (minus 3,8 procenta) a Španělsku (minus 8,5 procenta). Průměrná transakční cena nových bytů v Česku za loňský rok činí 3342 eur (81.929 Kč) za m2. Nejvyšší je ve Velké Británii, 4905 eur/m2, nejnižší v Bosně a Hercegovině, 974 eur/m2.
Nejdražší město je opět Paříž, kde se transakční cena nových bytů pohybuje kolem 13.500 eur/m2 (330.952 Kč). Vysoké průměrné transakční ceny jsou také v Mnichově, Londýně, Oslu, Frankfurtu a Amsterodamu. Nejnižší průměrné transakční ceny nabízejí Varna (885 eur/m2), a Burgas (900 eur/m2) v Bulharsku. Největší meziroční růst cen zaznamenaly Košice, a to o 38,2 procenta. Daleko nebylo ani Brno s 22,4 procenta a Praha, ve které průměrná transakční cena za nový byt vzrostla o 20,1 procenta, upozornil expert na nemovitostní trh v Deloitte Petr Hána.
Při porovnání měst vůči jejich národnímu průměru má největší rozdíl v průměrné transakční ceně nového bytu Lisabon, a to o více než 300 procent. Nejnižší ceny proti svému národnímu průměru nabízí ze všech ve studii zastoupených evropských měst Ostrava, kde se dá nový byt pořídit za 58 procent průměrné ceny v celé republice. Při pohledu na hlavní města v regionu střední a východní Evropy je vidět, že cenové hladiny transakčních cen se pohybují o 20 až 40 procent výše, než je národní průměr.
Po zpomalení zapříčiněném hospodářským poklesem vyvolaným pandemií nabral evropský realitní trh dech a ceny nemovitostí ve většině zemí rychle rostly. "Klíčovou vlastností českého realitního trhu byla slabá nabídka nemovitostí. Pro následující rok se očekává, že ceny nemovitostí v ČR stejně jako ve většině analyzovaných evropských států porostou, i když o něco mírnějším tempem,” odhadl Jakub Leško z realitního týmu Deloitte.
Vysoké ceny nemovitostí nahrávají nájemnímu bydlení. Nejdražší nájem je v Paříži, průměrně činí 29,1 eura/m2 (713,4 Kč) měsíčně. Nad 20 eur/m2 také zaplatí nájemníci v Oslu, Londýně, Amsterdamu, Trondheimu, Barceloně, Kodani, Lublani a Bergenu. Ve střední Evropě je nejdražší průměrné nájemné ve Varšavě (17,9 eura/m2). Následuje Bratislava, kde cena 11,6 eura/m2 převyšuje pražských 11,3 eura/m2 (277 Kč). Měsíční nájem v Brně vychází na 10,1 eur/m2 (247,6 Kč) a v Ostravě na 6,8 eura/m2 (166,7 Kč). Ze zastoupených měst nabízí nižší nájem jen rumunský Brašov, slovinské Celje a bulharská města Sofie, Varna a Burgas.
Během uplynulého roku bylo v ČR dokončeno 34.200 bytů. V přepočtu to vychází na 3,25 bytu na 1000 obyvatel. Největší poměr mezi dokončenými byty a počtem obyvatel byl ve Francii, a to 6,95 bytu na 1000 obyvatel. Na 471.000 postavených bytů rovněž znamená, že jich Francie postavila nejvíce ze všech analyzovaných zemí. Nejméně nových bytů, jak celkem, tak při přepočtu na obyvatele, postavila Bosna a Hercegovina. Bylo jich 2600, což je 0,8 bytu na 1000 obyvatel.
Součástí studie byly hypotéky a jejich průměrné úrokové sazby. Podobně jako v předchozích vydáních Property Indexu byly s ohledem na hypotéky nejvíce zadlužené domácnosti v zemích západní a severní Evropy, Nizozemsku, Norsku a Dánsku. Nejvyšší průměrná úroková sazba hypoték byla v roce 2021 v Polsku (4,7 procenta). Nejnižší úrokovou sazbu, 0,8 procenta, zaznamenalo Portugalsko. Průměrná úroková sazba v Česku byla společně s Rumunskem čtvrtá nejvyšší, a to 3,0 procenta.
Sdílet / hodnotit tento článek