Autoklub z dob počátků automobilismu
Spolek byl založen v roce 1904. Po několika letech, kdy se začal rozrůstat, přestávali pro různé akce které pořádal stačit pronajímané prostory. Členové se tedy rozhodli pro postavení vlastního reprezentativního sídla. Nejdříve bylo důležité najít vhodný pozemek. V roce 1925 se rozhodli zakoupit dvoupatrový klasicistní dům v bývalé Lützowově, nyní Opletalově ulici, a přestavět ho.
Toto místo nebylo vybráno náhodou, tenkrát se nacházelo na samém okraji Prahy a to bylo strategické pro pořádání venkovních akcí – před domem se vždy shromažďovali závodníci a startovalo se odtud. I použití arkýře na uliční fasádě nebylo náhodné, balkony byl koncipovány jako tribuny pro diváky. Prvně byl rekonstrukcí a nástavbou domu pověřen přední člen klubu, stavitel Rudolf Utěšil, který však nevynikal jako architekt. Jeho návrh se nezdál být dostatečně reprezentativním.
Dům Autoklubu Foto: Autoklub ČR
Předseda Autoklubu Emil Miřička, tehdejší významný advokát, využil invenčně svých kontaktů a oslovil tehdy již věhlasného architekta Pavla Janáka, který tou dobou učil na Umělecko-průmyslové škole v Praze. Přestože stavba byla pro Janáka spíše menšího rozsahu, než na jaký byl zvyklý, a honorář také nebyl nijak závratný, šlo o společensky prestižní zakázku a rozhodl se ji tedy přijmout. Částečně převzal po stavební stránce Utěšilův projekt a snažil se využít také původní klasicistní zdi, navíc přidal ještě podzemní a jedno nadzemní podlaží. Samotnou stavbou byl pověřen tehdy ještě mladý, ale zkušený stavitel Alois Krofta, později známý také jako autor a majitel luxusního pražského hotelu Alcron. Klubovní dům byl slavnostně otevřen 25. března 1929 k výročí 25 let od založení klubu.
O domě
Fasádu pojal Janák velmi stroze, ve stylu s prvky purismu a neoklasicismu. Použil zde pohledovou omítku s trachytovými obklady. Ačkoliv se Janák zapsal do dějin moderní architektury jako vynálezce a teoretik dvou originálních stylových směrů - kubismu v desátých a rondokubismu či "národního slohu" ve dvacátých letech 20. století, pojetí návrhu této budovy podává svědectví o Janákově snaze navázat styk s aktuálnějšími směry puristicko-funkcionalistické "nové architektury" dvacátých let, ale zůstat zároveň na půdě monumentality náležitě reprezentující vysoce statusový sport.
Dům Autoklubu Foto: Autoklub ČR
Oproti tomu interiér byl navržen velmi zdobně s důrazem na uzavřenou intimitu a pohodlí. Přáním a zadáním klientů byla inspirace sídlem anglického The Royal Automobile Club. Toho architekt docílil použitím mramorových obkladů, štukovou výzdobou, iluzivním mramorováním stěn, světlou podlahou, tmavými dubovými obklady a textiliemi.
Důležitou roli ve vytvoření správné atmosféry hraje i osvětlení. Podsvícené podstropní římsy, tolik oblíbené i v dnešních interiérech, jsou původním tehdy inovativním prvkem. Janák si zde prosadil výtvarnou ucelenost a provázanost tak, že jednotlivé části na sebe stylově a komunikačně navazují. Vedle reprezentativních místností pro veřejnost potom byly vedlejší a doplňkové prostory pojaty úsporně. Ačkoliv při stavbě byly vybírány především nejlevnější nabídky, klienti i architekt byly společnými podporovateli vlasteneckého ducha, a tak zde můžeme obdivovat materiály z Čech nebo Slovenska.
Dům Autoklubu Foto: Autoklub ČR
Ústředním prostorem budovy je centrální hala se schodištěm. V přízemí se dále nacházela restaurace, prodejna a informační kancelář, které byly přístupné pro širokou veřejnost. Zde si mohli lidé chystající se na cesty koupit mapy, průvodce, nebo si nechat sestavit cestovní plán, který obsahoval mnoho informací včetně doporučeného ubytování, programu, nebo adresy servisů či čerpacích stanic. Janákovi se nepodařilo prosadit ideu otevřené haly hned za vstupem, hala se schodištěm navazuje na chodbu, od které je oddělená prosklenou stěnou. Aby tato hala působila přesto reprezentativně a ne stísněným dojmem, poradil si s tím architekt velmi chytře. Využil perspektivu pomocí průhledů přes skleněné stěny do vedlejší restaurace, kde je na stěnách zrcadlový obklad, který prostor opticky propojuje a zvětšuje tak, že působí zevnitř mnohem větší než z venku. Atmosféru zde opět významně dotváří použité stropní i nástěnné osvětlení.
Do prvního a druhého patra už byl umožněn přístup pouze členům klubu. Zde se konaly plesy, přednášky a další společenské akce. Ve třetím patře byla zřízena tělocvična s vybavením pro švédskou gymnastiku, box a stolní tenis. Ve čtvrtém patře sídlily kanceláře a v posledním, pátém patře bydleli zaměstnanci klubu. Chloubou domu se stala klubovní knihovna, která odebírala přes 160 motoristických časopisů a dalších 80 společenských revuí a magazínů.
Dům Autoklubu Foto: Autoklub ČR
Hlavním prostorem budovy je dodnes velký sloupový sál v prvním patře s částečně zaobleným půdorysem a balkonem. Byla zde umístěna i technika pro promítání amatérských filmů s automobilovou tématikou. Zmíněné sloupy však neplní jen estetickou nebo nosnou funkci, ale jsou součástí důmyslného technologického systému vytápění a chlazení, jak naznačují umístěné mřížky.
Naproti velkému sálu je menší sál pojmenovaný po známé automobilové závodnici a milovnici všeho okolo automobilismu Elišce Junkové. V tomto sále měla být naplněná představa pojetí „anglického klubu“, kdy na jedné straně byl prostor pro pány a na druhé pro dámy. Mělo se zde pobývat pouze ve společenském oděvu, nevést žádná obchodní jednání a jen konverzovat a relaxovat, česká nátura ale byla trochu jiná než anglická. Interiér této místnosti není původní, při rekonstrukci budovy v 90. letech byl se souhlasem památkářů zvolen zelený nátěr stěn, protože se nedochovali žádné původní barevné fotografie. Jelikož si Autoklub Elišky Junkové velmi vážil, najdete v přízemí i její bustu odhalenou k oslavě obdržení státní medaile in memoriam v roce 2019, o kterou se klub zasloužil.
Dům Autoklubu Foto: Autoklub ČR
V prvním patře se mezi sály nachází také bar a místo pro občerstvení hostů. Na stěně proti schodišti je v této části umístěná zajímavá plastika pojmenovaná Před startem, s jejímž návrhem vyhrál mladý sochař Jan Komárek Autoklubem vypsanou výtvarnou soutěž pro mladé umělce. Na schodišti visí také malá vitrínka, kde je ukázán historický vývoj znaku klubu, kde je vidět, že se dnešní znak vrátil ke starému prvorepublikovému vzoru.
Pozornost si zaslouží i konferenční sál ve druhém patře, takzvaná Heinzova síň, která však není Janákovým dílem. Tato místnost dostala jméno po Vilému Heinzovi, tehdejším významném sportovním novináři a funkcionáři. Pro členy je to takové „srdce“ domu, kam se zvou nejdůležitější návštěvy a kde každé dva měsíce zasedá prezidium Autoklubu. Kožená křesla okolo stolu jsou jediná původní, nábytek v ostatních místnostech se nedochoval. V obložení stěn sálu je zabudován soubor kreseb od Josefa Weniga z knihy Z dějin automobilu, kterou napsal právě Heinz společně s Václavem Klementem (z automobilové značky Laurin a Klement). Originály se bohužel nedochovaly, jsou to kopie získané z Národního technického muzea.
Dům Autoklubu Foto: Autoklub ČR
O Klubu
Jak již bylo zmíněno na začátku, založen byl v roce 1904, v počátcích motorismu u nás. Významným patronem a podporovatelem byl T. G. Masaryk – znak Autoklubu měl i na chladiči svého automobilu. V době protektorátu byla činnost klubu utlumena, po krátkém poválečném období byl spolek po roce 1948 úplně zrušen. V roce 1950 byl Autoklub republiky Československé v rámci likvidace zájmových sdružení násilně převeden na Svaz pro spolupráci s armádou, Svazarm. Svoji činnost obnovil v prosinci 1989. Dnes je Autoklub České republiky hrdým nositelem národní autority v oblasti motorsportu a rozvíjí také řadu projektů v oblasti zvyšování bezpečnosti silničního provozu.
V době komunismu tak jako se to stalo i u jiných budov, vybavení interiéru značně utrpělo, zanikl také klubový archiv a knihovna. Budova si přesto uchovala kvality, pro které byla v roce 1976 prohlášena za kulturní památku. V letech 1991-1992 proběhla kompletní rekonstrukce podle projektu architekta Bohumila Kociána, která měla za úkol vrátit dům do původního stavu a poté začal znovu sloužit jako sídlo obnoveného Autoklubu Československé republiky.
Sdílet / hodnotit tento článek