Bořek Šípek (český výtvarník, architekt a designér): „Když se architektura zakládá na tradicích, když z nich vychází, každý člověk ji může chápat. Snažím se interpretovat nový kontext novým způsobem. Je mi bližší nově pojmout něco tradičního než experimentovat. Tradice pro mě vždy byla větší inspirací než experimentování. V období renesance se říkalo, že u vchodu do kostela by měly být nejméně čtyři schody. Když vstupujete do budovy po schodech, děláte to s větší noblesou, než když do ní vpadnete. A z toho se můžete hodně naučit – já jako architekt mohu nechat lidi vstoupit do budovy rychle, přímo, nebo pomalu vznešeně a s rozmyslem, a to v nich vyvolá jiný pocit…“
Dům v Malešicích rekonstruovali světlou omítkou a tmavým režným zdivem. Vrátili původní kvalitu
přečíst článekRezidenční bydlení na jižních svazích Prahy vybízí k noblese
Co hledat pod výrazem noblesa je vcelku jasné. Je to původní elegance stavby, jemnost a ušlechtilost tvarů a použitých prvků dané architektury. Většinově je tato noblesa doprovázena neoddělitelnou estetikou, kdy říkáme: „Ti to tehdy opravdu uměli.“ Možná, že to, co nás láká a oslovuje u takové architektury, je jasná srozumitelnost, pocitová blízkost i po létech. Dát takové stavbě zašlý glanc je prakticky povinností architekta a designéra přizvaného ke spolupráci. Z úvodního citátu plyne, že vkusně a nápaditě užité prvky takové tradiční architektury jsou svým způsobem inspirací a není nezbytné nadbytečně experimentovat. Dokázat takovou stavbu vkusně sjednotit je úkol, který se ve výsledku mnohonásobně vrátí. V případě krásného domu Pod Vrškem tomu nebylo jinak.
Jižní svahy prvních velkých předměstí hlavního města Prahy odjakživa lákaly k noblesnímu rezidenčnímu bydlení. A jedno takové bydlení, právě pomohl autorský kolektiv studia No Architects obnovit. Přestože se jednalo o kompletní rekonstrukci, přímo jsme s původním domem nehodlali soupeřit. Dům byl s citem rozšířen, „učesán“ a taky sjednocen. Rozšíření o koupelnu a dva pokoje a propojení kuchyně chodbou se zahradou prospělo celkovému řešení. Takže celková modernizace šla ruku v ruce se změnou dispozice. Interiéry jsou kompilátem původního stylu architektury a individuálních prvků inspirovaných životem klientů. Vše se spojilo v harmonický koktejl s nádechem původní noblesy, namíchaným citlivě s prvky současného moderního života.
Architektonickovýtvarné řešení a ideový záměr projektu
Jižní svahy prvních velkých předměstí hlavního města Prahy odjakživa lákaly k noblesnímu rezidenčnímu bydlení. Ovšem romantizující blouznění typové výstavby s prudkými střechami, ostentativní kamennou podezdívkou a nadbytečnými cihelnými obklady, bývávalo ve své době modernistickým architektům, snícím o pásových oknech, plochých střechách a ústředním topení pro smích. Mnozí proroci skvělého průmyslového světa jim nedávali naději na víc než jednu generaci.
Jídelna a obývací pokoj Foto: Studio Flusser
Autory původní generické nostalgie pozdně prvorepublikových vil na rozdíl od mnohých avantgardních modernistů ani neznáme, ale i po více jak sto letech jim rozumíme. Lidé si tu domy budovali v historizujících slozích prostě proto, že chtěli mít pocit, jako by zde byly odjakživa. Aby sem s nimi mohli snáze zapustit kořeny i oni a jejich domácnosti.
Dnes je ten původní sen skutečností. Vily tu jsou přes století, vyrostla v nich řada generací. Z živořících sazenic v ulicích jsou mohutná stromořadí. Zahrady kypí životem, ploty se ztrácí pod vlnobitím vegetace. A přitom je dnes možné i tyto domy zateplit, osadit tepelným čerpadlem s podlahovým vytápěním, rekuperací odstínit nebezpečný radon unikající z podloží, injektáží stabilizovat kapilární vzlínání vlhkosti atd... Dobovému modernistickému kritikovi by asi dnes v tomto ohledu spadla brada.
Obývací pokoj Foto: Studio Flusser
Když jsme však k tomuto konkrétnímu domu přišli poprvé, nevypadal na noblesní rezidenci. Přestože byla nutná kompletní rekonstrukce, přímo jsme s ním ani zahradou nesoupeřili. Spíše jsme dům vyčistili, přešili a sjednotili nesouměrné záplaty. Upravili střih na míru, dali novou podšívku, místo knoflíků přidali zip a celý ho prodloužili. Stále je ve skříni – v ulici – jasně poznat, jaký kabát – dům to je. Jen v něm najednou není zima a skvěle se nosí.
O teplou vodu na mytí ve třech koupelnách, stejně jako o topení se stará tiché tepelné čerpadlo vzduch voda. Tepelnou stabilitu a komfort přízemní části domu zajišťuje podlahové vytápění, zatímco v suterénu s fitness a patře s ložnicemi a šatnou je možná individuální a rychlá regulace topnými tělesy. Samozřejmostí je pak hospodaření se zachytávanou dešťovou vodou nebo sofistikovaná elektroinstalace zahrnující bezpečnost i uživatelský komfort.
2.NP od schodiště Foto: Studio Flusser
Kromě kompletní technické modernizace prošel objekt změnou dispozice, dostal přímé propojení kuchyně se zahradou a byl rozšířen přístavbou v původním duchu o další dva pokoje a koupelnu. Do interiéru je kromě vcítění do záměru původní architektury jemně zakomponována individuální životní zkušenost a inspirace klientů Japonskem na jedné straně a současně světem Velké Británie na straně druhé. Jako poctu původním stavebníkům jsme přidali jedny speciální dveře do dětského světa fantazie, kam může každý dospělý jen pokorně na kolenou.
Doplňující informace
| Studio: | No Architects |
| Autor: | MgA. Jakub Filip Novák, Mgr. MgA. Daniela Baráčková, Ing. arch. Lenka Juračková |
| Umístění projektu: | Praha |
| Země projektu: | Česká republika |
| Rok projektu: | 2020 |
| Rok dokončení: | 2022 |
| Zastavěná plocha: | 173 m² |
| Hrubá podlahová plocha: | 245 m² |
| Užitná plocha: | 175 m² |
| Plocha pozemku: | 750 m² |
| Spolupráce: | Ing. arch. David Hromada Zahradní architektura: Living in green Truhlářské výrobky: CZ interiéry s.r.o. |
Sdílet / hodnotit tento článek