V minulém článku jsme si představili dva bytové domy z masivních dřevěných panelů, lepených i šroubovaných. Brzy by ale mohly v ČR ze dřeva vzniknout i jiné typy projektů – veřejné, sociální, kancelářské nebo komerční, ať už pro soukromé investory nebo třeba obce.
V cizině, kde mají se stavbou vícepodlažních dřevostaveb větší zkušenosti díky flexibilnějšímu přístupu z pohledu požární bezpečnosti, se nejvíce uplatňují lehké dřevěné skelety, a to především z důvodu nižší ceny. CLT panely se používají nejvíce ve formě boxů, již méně se používají oproti ČR ve formě panelů, především z důvodů složitosti správného provedení spojů, aby nedošlo ke zborcení. Pro administrativní budovy se používají převážně těžké dřevěné skelety, které umožňují volnější dispozice.
Co za projekty a řešení se chystá na našem území? Zde je kladen důraz především na modularitu, flexibilitu a prefabrikaci, které mají usnadnit a urychlit výstavbu.
Dostupné bydlení z prefabrikovaných dřevěných modulů
Trochu jiný pohled na bydlení ve vícepodlažních dřevostavbách nabízí společnost Roots & Roofs, pro kterou architekti ze studia Chybik+Kristof navrhli koncept modulárního bydlení. To by mělo sloužit jako byty v majetku obce, např. jako startovací bydlení, nájemní obecní byty atp. Tato myšlenka využívá především výhody rychlé výstavby díky prefabrikaci a cílí na cenovou dostupnost bytů na klíč. Koncepční řešení nabízí opět různé varianty urbanistického uspořádání, buď jako samostatně stojící dům, dům v proluce, více domů vedle sebe v linii nebo v blokové zástavbě. Zároveň je díky modulární skladebnosti možné kombinovat v domě různé typy bytů dle potřeby.
Atraktivní pro obce by mohla být také možnost spolufinancování výstavby domu z Národního plánu obnovy nebo z programu Nová zelená úsporám a návratnost investice díky následným nízkým provozním nákladům. Ty jsou zajištěny efektivně navrženými technologiemi a vysokým energetickým standardem budovy. Průkaz energetické náročnosti je zařazen do třídy B, za určitých podmínek A. V domě je navrženo elektrické vytápění, rekuperace, tepelné čerpadlo a fotovoltaika. Samozřejmostí je i zpětné využití dešťové vody. Zajímavostí je, že se tento projekt dostal k posouzení v rámci mezinárodního výzkumného projektu INDICATE, jehož cílem je na reálných projektech ověřit metodologii stanovení uhlíkové stopy budov.
Kromě rychlosti výstavby je u tohoto modulárního řešení zajištěna i efektivita povolovacího procesu na základě zpracované jednotné projektové dokumentace s již projednanými a zapracovanými požadavky požární ochrany. Jednotlivé obce už pak čeká jen řešení umístění na konkrétní pozemek v souladu s územním plánem, napojením na technickou infrastrukturu, požadavky hygieny a životního prostředí. To může urychlit celý proces o přibližně 8–10 měsíců a ušetřit nemalou částku za vypracování dokumentace.
V tuto chvíli jsou připravené 4 varianty bytových domů od dvoupodlažních se 4 až po třípodlažní s 18 bytovými jednotkami o velikostech 1+KK až 3+KK. Největší variantu je pak možné navýšit ještě o jedno nadzemní podlaží, u které je pak nutné provedení schodišťového prostoru ze železobetonu. Konstrukční systém je navržen z panelů na bázi dřeva, s rámovou konstrukcí z KVH hranolů, výplní z minerální izolace a opláštěním konstrukčními deskami. Koupelny jsou vyřešeny ze speciálních modulů TimberPOD. Panely i moduly jsou sestaveny v kontrolovaných podmínkách výrobní haly a následně dovezeny na stavbu a osazeny pomocí jeřábu. Samotná realizace se u největší varianty předpokládá 12 měsíců od převzetí staveniště až po předání bytů jejich uživatelům.
A jak to aktuálně vypadá se zájmem obcí a finanční stránkou výstavby? „Zájem ze strany obcí je, hlavně o startovací byty pro mladé, díky kterým neodchází tolik mladých do větších měst. Často však naráží na omezený rozpočet. Obce potřebují větší podporu státu a dotační tituly, které jim pomohou vybudovat dostatek bytových jednotek pro své občany,“ říká Lucie Pluskalová, vedoucí prodeje a marketingu, „Cena u tohoto projektu se pohybuje mezi 40-70 tis/m2 podlahové plochy bytu v závislosti na zvolených technologiích. Zároveň na určité technologie lze využit dotace z programu Nová zelená úsporám nebo na samotnou výstavbu z programu IROP na Sociální bydlení. Lze předpokládat, že některé již uzavřené dotační tituly budou v budoucnu opět otevřeny či vzniknou nové, které podpoří výstavbu obecních bytů. Soukromý investor potom může čerpat dotaci z NZÚ i na novostavbu.“
Palác Jizera
Odvážněji se do výzvy vícepodlažních dřevostaveb pustili architekti ze studia MJÖLK. Navržený objekt městských domů s byty a komerčním parterem pojmenovaný Palác Jizera doplňuje vícepodlažní zástavbu v městském bloku mezi honosným obchodním palácem Dunaj a novým obchodním centrem Delta v dolním centru Liberce. Osmipodlažní domy s uvažovanou požární výškou 26,5 m tedy nesplňují stávající normativní požární výšku 12 m, aktuálně se ale zdá, že se i v České republice po vzoru sousedních zemí přístup k vysokým dřevostavbám brzy změní. Systematická změna příslušných norem s navýšením požární výšky na 22,5 m se očekává v 1. pololetí příštího roku, již dnes lze nově navrhovat tyto stavby tzv. inženýrským přístupem.
„Zdá se, jako by vývoj materiálů, skladeb a konstrukcí, který v posledních desítkách let udělal mílové kroky, do českého prostředí pronikal jen velmi pomalu. Tváří v tvář změně klimatu, oteplování měst i znečištění, se ještě nedávno zdálo, že je jedinou správnou odpovědí pro stavění ve městě stále jen konvenční železobetonová konstrukce. My ale věříme, že i v České kotlině se časy začínají měnit. Proto dům navrhujeme z větší části jako dřevostavbu. Nemyslíme si, že postavit vysoký bytový dřevěný dům nejde. Takové řešení má totiž řadu výhod a rádi bychom dosavadní tabu začali bourat. Už dnes by mělo jít takovou stavbu povolit, ale součástí by musel být poměrně náročný přepočet do eurokódu. Je třeba říci, že nejde o ústupek ze samotných požárních vlastností konstrukce - materiály, výrobky a skladby musí i nadále splnit časy odporu proti požáru jako dnes a v mnoha ohledech tyto konstrukce vykazují lepší kvality než třeba ocelová konstrukce. Nicméně zásadní bude precedens, kdy se taková budova povolí,“ říkají architekti z mjölku. Aktuálně je projekt v procesu získávání územního rozhodnutí.
Hnacím motorem jsou pro ně opět ekologické výhody ve výrobě i výstavbě ze dřeva oproti betonu a oceli. Velký přínos vidí i v možnosti maximální prefabrikace částí stavby a s tím souvisejícím přesunem části stavebních a dokončovacích prací ze stavby na dílnu. Toto zjednodušení a urychlení stavby má obrovskou výhodu právě pro domy vznikající v městské zástavbě, kde je zásadní i fakt, jak dlouho bude probíhající stavba zatěžovat své okolí. Zkrátí se díky tomu např. doba záborů kvůli lešení stojícímu na ulici a také doba hluku a prašnosti, kterou uvítají obyvatelé okolních domů. Pro investory z toho plynou zase mnohé finanční výhody. Přidanou hodnotou je i zvětšení užitné podlažní plochy ve stejném objemu oproti běžnému konvenčnímu systému díky možnosti užší konstrukce. Větší nároky jsou však kvůli tomu kladeny na projektovou přípravu, všechny detaily musí být dobře vymyšleny a rozhodnuty dopředu.
Komplex se skládá ze dvou bytových domů spojených podzemním parkovištěm. Podzemní konstrukce, parter a vertikální komunikační jádra jsou navrženy z železobetonu, ostatní konstrukce jsou z dřevěných CLT panelů. Ty zde ale architekti ze studia MJÖLK použili ve formě prostorových prefabrikovaných jednotek, zjednodušeně řečeno kontejnerů, které mají být sestaveny a do maximální míry vybaveny již na dílně. To znamená, že jednotlivé části bytů budou před převozem vybaveny rozvody, koncovými prvky (svítidly, zařizovacími předměty, kuchyněmi, atp.) i povrchy (obklady v koupelnách, …). Na stavbě kontejnery osadí na správné místo jeřáb a následně se provedou jen spojovací a dokončovací práce. Prostorově jsou jednotlivé moduly limitovány možností transportu, zároveň ale zůstává možnost dispozice bytů slučovat nebo rozdělovat.
Oba domy mezi sebou vytváří vnitřní dvůr s parkovou úpravou a možností průchodu skrze komerční prostory. Hmotově a měřítkově navazují domy na okolní zástavbu, vyšší patra jsou uskočená. Dvorní fasády obou domů systematicky ustupují a vytváří tak skromné terasy s květníky, které by měly být zavlažovány společně se zelení ve dvoře systematicky dešťovou vodou.
Qarta a systém hybridních dřevostaveb
Problém s maximální výškou staveb ze dřeva a čekání na změnu legislativy se architekti z QA/Qarta architektura rozhodli řešit jinak. Studio spolupracující s mnoha velkými developery získalo licenci rakouské společnosti CREE a přichází na český trh s hybridní metodou stavění, tedy s kombinací betonu a dřeva. „Zkušenost se systémem CREE v zahraničí je, že certifikace s prokázanými vlastnostmi umožňuje jednání s úřady i při nepřízni legislativy,“ vysvětluje Pavel Fanta, který v QA vede skupinu CREEators. Další výhodou by mělo být, že technologie má atest z české zkušebny Pavus. I tak ale musí být samozřejmě konstrukce schválená požárníky a statiky. Požární i statické analýzy hybridní stavby jsou základem pro stavební povolení staveb vyšších než 12 m. Systém CREE je vhodný pro veřejné budovy, kanceláře i rezidenční projekty. „V našem developerském projektu bytových domů v Liberci, lokalita Kunratická, plánujeme s QA pro část výstavby technologii CREE použít,“ potvrzuje Petr Syrovátko Jr. za společnost SYNER.
Na rozdíl od směřování ostatní výstavby povětšinou k použití CLT panelů, jde v případě CREE o jiný typ systému, dřevo je přednostně použito jako nosný prvek. Systém funguje jako „skládačka“ z dílů vyrobených a montovaných na stavbě. Stropní panely jsou tvořeny dřevěnými trámy s nabetonávkou, ze spodu je možné trámy zakrýt nebo nechat pohledové. Fasádní dřevěné sendvičové panely s izolací jsou předsazené, montované na zdvojené masivní nosné sloupy. Na ně je možné použít ještě různé typy obkladů. Přestože jde tedy o modulový skládaný systém, je každá budova z architektonického hlediska originál. V případě potřeby zvětšení půdorysu budovy se přidávají ještě vnitřní sloupy a trámy tvořící nosný rastr. Ty jsou doporučovány z důvodů menších rozměrů jako ocelové, ale je možné použít i beton nebo dřevo. Podzemní část stavby a ztužující komunikační jádra domu jsou z železobetonu (v Asii CREE používá ocelová jádra kvůli rozdílným seismickým podmínkám).
Sdílet / hodnotit tento článek