• ESTAV.cz
• Témata
• Plánujeme
• Povolování staveb
• Odborníci: Stavební zákon zrychlí výstavbu či negativně ovlivní kvalitu života

Stavební úřady budou nově fungovat pod státem a vznikne Úřad rozvoje území a jeho krajské pobočky. Na ně se má přesunout část úředníků z nynějších úřadů. K povolení stavby má podle novely stačit jedno sloučené stavební řízení vedené jedním úřadem a završené jedním razítkem. Územní plánování předává novela do samostatných působností obcí a krajů. Zákon nově stanoví, že plánování, příprava, výstavba a provozování veřejné infrastruktury a vyhrazených staveb je ve veřejném zájmu. To může hrát roli v případných úvahách o vyvlastňování. Mezi vyhrazené stavby budou patřit i stavby pro hromadné bydlení. Půjde o stavbu nebo soubor staveb s převažující funkcí bydlení s celkovou podlahovou plochou od 10.000 metrů čtverečních.

Změna zákona podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiřího Nouzy odstartuje hlubší proměnu fungování státu. "Klíčové není jen to, že se mění zákon. Klíčové je, že se mění přístup. Česká republika dává jasně najevo, že rychlost a předvídatelnost povolování staveb jsou veřejným zájmem," uvedl.

Stejný pohled na legislativní změnu má také generální sekretář Asociace developerů Zdeněk Soudný. Podle něj je novela symbolem změny přístupu. "Věříme, že právě tady začíná hlubší proměna kolem výstavby v České republice – od hledání důvodů, proč stavět nejde, k hledání cest, jak stavět kvalitně, odpovědně a především včas. Taková změna je klíčová nejen pro dostupnější bydlení, ale také pro rychlejší výstavbu škol, školek, nemocnic, domovů pro seniory i dopravní infrastruktury," řekl Soudný.

Novela narušuje rovnost před zákonem

Novela zákona byla předložena formou poslaneckého návrhu a nemusela projít klasickým připomínkovým řízením. Jednotlivá ministerstva, úřady či odborníci se tak k němu nemohli vyjádřit. Tento proces dlouhodobě kritizovalo Sdružení místních samospráv. Návrh byl podle předsedy sdružení Petra Halady projednáván bez dostatečných podkladů a bez základních náležitostí. Za pozitivní považuje například vynětí výdejních boxů z režimu drobných staveb. Za chybu ale považuje přijetí návrhů, které dodatečně legalizují černé stavby. Taková úprava podle něj narušuje princip rovnosti před zákonem a vysílá veřejnosti velmi problematický signál.

Ekologické sdružení Arnika pak považuje schválení zákona za špatnou zprávu pro přírodu, památky, obce i práva obyčejných lidí. Proti případnému nezákonnému povolení se podle mluvčího spolku Luboše Pavloviče sousedé budou moci bránit jen dlouholetým a nákladným soudním sporem, který navíc nezastaví samotnou stavbu. Radnice podle něj budou moci udělovat výjimky z územních plánů na neveřejných jednáních rady. Závaznost pak ztrácejí stanoviska památkářů, hygieniků, ochrany přírody i hasičů, dodal.

Například Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezident Hospodářské komory, ale změny v oblasti památkové péče oceňuje. Ochrana kulturního dědictví je podle něj sice důležitá, ale nesmí se stát záminkou pro blokování rozvoje měst, modernizace budov a potřebných investic. "První kroky se povedly již v této novele, ale je nejvyšší čas nahradit zastaralý komunistický památkový zákon moderní normou po vzoru jiných evropských zemí, které dokáží chránit historické hodnoty bez blokování rozvoje a růstu," dodal Prouza.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata