• ESTAV.cz
• Architektura
• Ze zahrádkářské kolonie až do vesmíru a zpět. Domek EcoNeo propojuje neuvěřitelné

Prohlédnout fotogalerii41 fotografií

Je to už pořádně stará tradice. A byť je v obecných rysech podobná našemu klasickému víkendovému chalupaření, je svým vznikem mnohem památnější. V Dánsku sahá už k časům, kdy se z předlouhé éry výrobních manufaktur začala stávat první léta Průmyslové revoluce. O čem přesně je řeč? O fenoménu zvaném fritidsbolig, tedy Domech na volný čas.

V krátkosti, královská rodina a dánská vláda už před staletími podchytili to, k čemu se u nás začalo z trochu jiných pohnutek přistupovat až mnohem později. A to k myšlence, že: „odpočatý dělník je výkonný dělník“. Zaměstnancům prvních průmyslových podniků se tenkrát začaly z národního fondu zdarma přidělovat pozemky mimo zastavěné oblasti, aby si na nich svépomocně vystavěli víkendové domy. Na to opatření se samozřejmě nedá úplně hledět prizmatem nějaké ušlechtilé řízené podnikové rekreace, šlo v první řadě o kultivaci venkova. A o to, aby se přechodem k průmyslové výrobě neminula výroba zemědělská.

Zapomeňte na exotiku, architektura odpočinku leží v polských Mazurech

přečíst článek

Dělnická rodina si mohla/měla na vybraném pozemku někde u lesa vystavět malou boudu, chatu, a kolem ní si vydržovat malou produkční zahradu. Podpořilo to, mimochodem velmi prakticky, ideu samozásobitelství, soběstačnosti. Obyvatelé měst v Dánsku od té doby „nehladoví“ ani v období krizí, nejsou kriticky závislí na dovozu potravin, protože mají možnost pěstovat si poživatiny sami. Nebyl to tedy úplně oddech od práce, spíš jen rekreace jinou prací. Ale v rozšíření téhož to vedlo k tomu, že taková dělnická rodina nemusela trávit víkend v přeplněných koloniích na předměstích.

Svéráz dánského chalupaření

Dva a půl dne pobyli mimo smog a popílek, na čerstvém vzduchu. V pátek „po šichtě“ se sbalili a vyrazili na tu „chalupu“, aby si po tom pracovním týdnu kolektivní dřiny užili o něco víc individuálnější dřiny na vlastním políčku. A pak se z venkova vrátili zpět do práce, provětraní a jakoby odpočatí.

Foto: Edi Cliff

Ten systém fritidsbolig měl už od samého počátku pár funkčních pojistek, které se staraly o to, že dělníci z měst na venkov nepřesídlí natrvalo, a nedojde tedy k úbytku pracovních sil v průmyslu. Jednak to, že ty Domy na volný čas byly svými rozměry velmi skromné. Jejich zastavěná plocha zpravidla nesměla překročit 50 metrů čtverečních, bez možnosti přistavování. Tedy něco, v čem početná rodina přežije společný víkend, ale k dlouhému pobývání se to úplně nehodí. Zrovna tak byla limitována infrastruktura takových obydlí. Žádná kanalizace, suchý venkovní záchod. Voda jen ze studny, nikoliv z vodovodu. I v pozdějších letech žádná elektřina. A dohromady žádná izolace. Podmínky spartánské natolik, aby se odtud zase s chutí spěchalo zpět do města.

Celé to samozřejmě podtrhovalo nařízení o zákazu trvalého pobytu. Fritidsbolig jsou domy opravdu jen na víkend, na léto. Doplnit můžeme ještě informace o tom, že tyto stavby se dělí na fritidshus – dále na venkově, v dotyku s přírodou, izolovanější – a na kolonihave, tedy nahloučené domky v příměstských zahrádkářských koloniích. Oba ty modely se ale s postupem let staly nesmírně populární, a fakticky se staly součástí dánské kultury. Důvodem, proč v dánských městech dnes o víkendech většinou na moc Dánů nenarazíte. Všichni jsou totiž i s rodinami na svých „chalupách“.

Ke starému přidali nové: Dům stojí na prahu mezi minulostí a přítomností, a tím je nadčasový

přečíst článek

K fenoménu Fritidsbolig přináleží spousta kulturních artefaktů. To samozásobitelství; čas pravidelně trávený s rodinou; vysoká míra autonomie těchto chatařských kolonií – kde má lokální ekvivalent našeho Zahrádkářského svazu zásadní pravomoci – a třeba etiketa soužití se sousedy zahrádkáři. Ta malá království Domů na volný čas je prostě záležitost Dánsku vlastní, tradiční. Historií dlouhého vývoje podložená. Ale to samozřejmě neznamená, že by na ní nebylo, alespoň ze stavebně-konstrukčního hlediska, co vylepšovat.

Což už nás dostává k SAGA Space Architects, a jejich projektu EcoNeo Summerhouse.

Foto: Edi Cliff

Projekt z vesmíru pro Zemi

Měli bychom tedy asi psát Summerhus – fritidshus, abychom dodrželi ten princip místního názvosloví, který v různých relacích váže k tradici. Jde totiž o moderní reinterpretaci takového rekreačního Domu na volný čas. Nízkouhlíkovou záležitost, která se snaží velmi kreativně přenést prvky známé ze sci-fi a nejrůznějších rozplánovaných kosmických habitatů na Zem.

Jde o objekt samostatný, nezávislý, soběstačný. Který se ale díky promyšlené architektuře nezříká jistého uživatelského komfortu a elegance. Je to dílo, které může stát samostatně, a zrovna tak být chloubou kolonihave.

Mazurský dům se inspiruje lidovou architekturou, přesto je velmi moderní

přečíst článek

Jde o digitálně vyráběný rekreační dům o rozloze 35 metrů čtverečních, který přenáší zkušenosti studia SAGA s navrhováním habitatů pro kolonie na jiných vesmírných tělesech. Zní to kostrbatě a přehnaně, ale je skutečně navržen podle stejných principů, které v zásadě určují architekturu pro extrémní prostředí. Kompaktní bydlení, efektivní využívání zdrojů a důraz na pohodu obyvatel. V době, kdy se ve světě navrhují chaty a letní vilky překonávající svými rozměry standardní domy, představuje EcoNeo nový model udržitelného rekreačního bydlení. Jde o stavbu výměrou cíleně menší, ale chytřeji řízenou. A ve výsledku tedy s nižším dopadem na životní prostředí, aniž by slevoval z požadavků na komfort.

Kombinací kompaktní zastavěné plochy, inteligentních systémů, biogenních materiálů a efektivních stavebních metod projekt názorně dokládá, že rekreační domy budoucnosti mohou výrazně snížit svou velikost i uhlíkovou stopu, aniž by tím utrpělo pohodlí, které se od současného rekreačního domu očekávají.

Foto: Edi Cliff

Pohodlí bez kompromisů

Dominantou EcoNeo je centrální obytný prostor se stolem pro až deset osob a prostorná sauna pro osm lidí, kterou lze upravit tak, aby poskytla další dvě místa na spaní. Dvě vestavěná mezipatra slouží jako hlavní ložnice pro čtyři osoby a centrální schodiště zároveň funguje jako integrovaný úložný prostor. Střešní světlík přivádí denní světlo hluboko do kompaktního interiéru, díky čemuž prostor působí otevřeněji a vzdušněji. Venkovní terasa rozšiřuje obytný prostor do okolní krajiny, zatímco ochlazovací káď doplňuje saunu a navazuje na tradice skandinávského rekreačního bydlení.

Aby byl malý dům maximálně efektivní a odolný i během tmavých zimních měsíců, je EcoNeo vybaven jako chytrá domácnost. Cirkadiánní osvětlení kopíruje 24hodinový rytmus denního světla, zatímco zakázkový systém Ravens (navržený přímo společností SAGA pro ty mimo-planetární mise) monitoruje kvalitu vzduchu a pohyb stejně jako v kosmických habitatech.

Dům vyrábí víc energie, než spotřebuje. Rekreační dřevostavba, ve které chcete bydlet

přečíst článek

Prostřednictvím operačního systému ODIN a centrální dotykové obrazovky pak může dům reagovat na údaje z prostředí: upravovat osvětlení, otevírat okna či žaluzie. Anebo jím můžete ovládat saunu.

Projekt spojuje biogenní přírodní materiály, technologie, digitální výrobu a stavební postupy s nízkým dopadem na životní prostředí. EcoNeo je postaven z dubu, břízy, douglasky tisolisté, překližky, OSB panelů a dřevovláknité izolace, což snižuje uhlíkovou stopu konstrukce a zároveň vytváří hřejivý a příjemný interiér. Modulární panely vyřezávané pomocí CNC strojů umožňují efektivní montáž z jednotlivých dílů přímo na staveništi a podporují přesnější stavební proces s minimálním množstvím materiálového odpadu.

Foto: Edi Cliff

Výsostně ekologické provedení

Dánsko se dlouhodobě nese na vlně stavební ekologie, a EcoNeo to zřetelně odráží.

Tvůrci ze studia SAGA Space Architects si byli dobře vědomi toho, že samotná výstavba běžného domu představuje pouze přibližně 20 procent jeho celkových emisí skleníkových plynů, zhruba 80 procent připadá na jeho provoz během celé životnosti. Proto na to šli jinak: provozní energetická náročnost EcoNeo je snížena díky vysoké úrovni tepelné izolace, automaticky ovládaným žaluziím, motoricky otevíraným oknům pro přirozené větrání, detekci přítomnosti osob a časově řízeným provozním režimům.

Průměrná velikost nově postaveného rekreačního domu v Dánsku činí 93,6 metrů čtverečních a jeho průměrné emise dosahují 9,5 kg CO₂ na m² za rok. Ve srovnání s tím má EcoNeo plochu pouhých 35 metrů čtverečních, což samo o sobě snižuje celkovou uhlíkovou stopu přibližně o 60 procent. Díky využití biogenních materiálů, energeticky účinných systémů, inteligentního řízení vnitřního prostředí a podpory obnovitelných zdrojů energie dosahuje EcoNeo odhadované uhlíkové stopy 175 kg CO₂ ročně, zatímco průměrný nově postavený dánský rekreační dům vyprodukuje přibližně 883,5 kg CO₂ ročně. To představuje odhadované snížení emisí přibližně o 80 procent.

Foto: Edi Cliff

Vysoce účinné tepelné čerpadlo za standardních provozních podmínek dodává až 4,6 jednotky tepla na každou jednotku spotřebované elektrické energie, zatímco osvětlení a elektrické spotřebiče jsou napájeny z blízkých solárních panelů a bateriového úložiště střední kapacity.

„Naším cílem bylo prostřednictvím EcoNeo ukázat, že udržitelné bydlení na malé ploše nemusí znamenat kompromisy. Ve vesmíru musí každý metr čtvereční přispívat k pohodě člověka. Tento způsob uvažování jsme přenesli zpět na Zemi, abychom ukázali, že i rekreační dům o rozloze pětatřiceti metrů čtverečních může působit velkoryse, podporovat společenský život a vytvářet hluboké propojení s okolní přírodou,“ říká Sebastian Aristotelis, spoluzakladatel a hlavní architekt společnosti SAGA Space Architects.

EcoNeo představuje úspěšný prototyp a zároveň dokládá potenciál dalšího rozšiřování a přizpůsobování tohoto konceptu, který chce společnost SAGA dále rozvíjet. Je to projekt, který se z vesmíru zapracoval do mnohasetleté historie dánských fritidsbolig, Domů na volný čas.

Foto: Edi Cliff

Údaje o projektu

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata