1. ledna 2015 vstoupila v platnost Vyhláška č. 321/2014 Sb., která nařizuje obcím zajistit místa pro sběr bioodpadů. Zajistit obce musí minimálně sběr rostlinných bioodpadů a to od 1. dubna do 31. října v každém kalendářním roce[1]. Některé obce nabízí uložení odpadů ze zahrad na sběrný dvůr, jinde je možné odvézt tyto odpady na obecní kompostárnu. Část obcí na svém území rozmístila kontejnery na bioodpad, některé dokonce nabídly domácnostem nádobu na bioodpad domů (někdy se jedná o placenou službu).
Při svozu bioodpadu je dobré mít na paměti, že se jedná o nejdražší způsob nakládání s tímto odpadem. Význam může mít v regionu, kde je postavena kompostárna či bioplynová stanice. Rozhodně levnější je mít doma svůj kompost. Kompostování je tradiční a osvědčená metoda zpracování bioodpadů. Řada obcí kompostéry domácnostem zdarma nabízí. Některé obce Vám i nadrtí větve. Zkušenosti s domácím kompostováním jsou dobré[2]. K dispozici je i kompostovací poradna[3].
Ke kompostování se hodí tráva, listí, zbytky ovoce a zeleniny (jádřince, pecky, slupky, natě, listy atd.), kávová sedlina a čajové sáčky, peří, vlasy a chlupy, mastné ubrousky (v omezeném množství), uvadlé květiny, listí, tráva, stonky a drobné větvičky, podestýlka domácích býložravých zvířat.
Do nádob na bioodpad nepatří zbytky masa, kostí a vařených jídel, stolní oleje a tuky, uhynulá zvířata, zvířecí výkaly, prachové sáčky z vysavače, dětské pleny, igelitové sáčky a další odpad, který lze předat k recyklaci.
Co do nádob na bioodpad dávat a co ne se podrobněji můžete informovat přímo ve své obci. Záleží totiž, jakým způsobem se bude dále využívat. © kaesler-media - fotolia.com.
I u sběru bioodpadu mohou existovat výjimky. Například provozuje-li obec komunitní kompostárnu, není možné na ní zpracovat kuchyňské odpady. Naopak jde-li sebraný odpad do bioplynové stanice, lze do nádoby dávat i zbytky jídel, maso. Obce musí určit, co je možné třídit a co ne.
Kuchyňský odpad obsahuje více vody. Aby se nestal zdrojem problému (octomilky, zápach), je třeba ho buď častěji vynášet, nebo si pořídit speciální koš na bioodpad. Odpad se sbírá do sáčků z kukuřičného škrobu. Některá města je domácnostem zdarma rozdávají. Kuchyňské bioodpady lze také sbírat do menších nádob, které lze mít postavené přímo na kuchyňské lince (nerezové či keramické dózy). Zabalit ho lze i do papíru. Z plastových sáčků je nutno bioodpad vysypávat.
Třídění bioodpadu a jeho kompostování je reálná cesta, jak omezit celkovou produkci našeho odpadu, omezit emise metanu ze skládek a současně přispět ke zlepšení kvality půdy, tím že ji dodáme organickou hmotu a potřebné živiny. I půda je neobnovitelný zdroj. V našich podmínkách se vytvoří 1 centimetr půdy za 100 let[1].
Vermikompostování aneb zpracování organických zbytků přímo v bytě a výroba vlastního organického hnojiva
Chcete kompostovat v bytě? Vermikompostér je soustava několika na sebou umístěných nádob oddělených síty. S přetvořením zbytků na kompost pomohou žížaly při takzvaném vermikompostování. Vermikompostem hnojíme rostliny v bytě. Máte ho přespříliš? Obdarujte své blízké nebo vermikompost vysypte ke stromu či keři ve vašem okolí. Žížalí čaj je živinami nadupané tekuté hnojivo. A co víc, obsahuje látky, které podporují růst rostlin a brání rozvoji chorob. Žížalí čaj můžete použít neředěný nebo jej nařeďte s vodou až v poměru 1:10.
[1] portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=321~2F2014&rpp=15#seznam
[2] www.olomouckykomunal.upol.cz/upload/Priloha%2016_doporuceni%20pro%20obcany-kompostovani.pdf
[3] www.kompostuj.cz/sluzby/kompostovaci-poradna
[4] www.vitejtenazemi.cz/cenia/index.php?p=jak_vznika_a_kde_se_ztraci_puda&site=puda
Sdílet / hodnotit tento článek