Skla rozeznáváme několik druhů. Sodnovápenaté sklo se používá při výrobě obalů (láhve, zavařovací sklenice), stolního skla (sklenic) a také k výrobě skla plochého (okenní tabule). Boritokřemičité sklo se používá pro výrobu varného či laboratorního skla. Speciální sklo se používá v elektrotechnickém průmyslu (např. pro výrobu obrazovek). Jiné vlastnosti má i sklo, které se používá pro umělecké a dekorační výrobky.
Sklo se třídí do zelených, případně bílých kontejnerů (někdy se jedná o jeden kontejner rozdělený na dvě části). Do zelených kontejnerů je možné dávat všechno sklo bez ohledu na barvy, do bílých kontejnerů se dává pouze sklo nebarvené. Kontejnery jsou určeny pro sběr obalového, tabulového a stolního skla. Obaly jsou označeny recyklačním trojúhelníkem a číslicemi 70,71 a 72, někdy i zkratkou GL.
Mýty a omyly
Lidé si často myslí, že je vhodné sklo při vhození do kontejneru rozbít. Není tomu tak. Větší kusy skla se lépe třídí (proto se ke sběru skla používají kontejnery se spodním výklopem). Do kontejneru na sklo nepatří autoskla, porcelán a keramika, zrcadla, drátěná skla a ani nádoby od různých chemikálií. Tyto předměty bychom měli odvést do sběrného dvora.
Pěnové sklo se vyrábí i z recyklovaného skla ve formě desek a bloků – například pro tepelně izolační podložení balkonových dveří. Štěrk z pěnového skla (na obrázku) se využívá pro tepelně-izolační obsypy a násypy. Pasivní domy se někdy zakládají na celoplošném podsypu z pěnového skla.
Využití sběrového skla
Sebrané a dotříděné střepy se používají především pro výrobu nového skla. Při využití sběrového skla sklárny ušetří jednak suroviny, jednak se snižuje i spotřeba energie ve výrobě (každých 10 % střepů snižuje energetickou náročnost výroby zhruba o 3 %). Z méně kvalitního materiálů se vyrábí izolační hmoty. Sklo lze také nadrtit a vyrobit z něho filtrační materiál.
Sklo je nejlépe používat opakovaně. Vrátné obaly patří k nejohleduplnějším z hlediska dopadu na životní prostředí. U nevratných obalů je důležité snižovat jejich váhu. Zdroj: LCA nápojových obalů, MŽP
Pěnové sklo - izolační stavební materiál z recyklátu
O komentář jsme poprosili výrobce recyklovaného skla REC group s. r. o.:
Výrobní technologie pěnového skla spočívá v rozdrcení odpadových střepů na skelnou moučku. Tato skelná moučka je následně smíchána s chemickými činidly, která samotná nepředstavují žádnou ekologickou zátěž pro životní prostředí. Po procesu roztavení pokračuje řízené tavení při teplotách 800 stupňů Celsia a následné ochlazení. Tím se vytvoří umělé sopečné sklo, pemza, nebo-li právě pěnové sklo.
Vnitřní stavba pěnového skla se skládá z malých uzavřených skleněných buněk, které drží pevně u sebe. Díky tomu sklo dokonale zabraňuje prostupnosti chladného či teplého vzduchu z okolí, který by mohl negativně ovlivnit teplotu izolovaných prostor. Tyto buňky také zajišťují, že zrno absolutně nepropustí vodu. Tím je vyloučen vznik kapilár a následné promrzání materiálu. Slouží nejen jako izolace, ale zároveň jako nosný materiál. Při zatížení zátěžovou deskou při tlakovém napětí 250 kPa si „sedá“ o 1 až 3 mm. Nespornou výhodou pěnového skla je jeho nehořlavost - třída reakce na oheň pěnového skla je A1. Bod měknutí pěnového skla je nad 700 stupňů Celsia. Pěnové sklo je také odolné vůči chemickým i mechanickým vlivům, jako jsou povětrnostní podmínky, organické a anorganické chemikálie. Objemová hmotnost sypaného materiálu je jen 150kg/m3, což představuje 1/10 až 1/20 váhy kamenného štěrku. Je stoprocentně ekologické a může být zpětně recyklovatelné na původní skleněný materiál.
Sdílet / hodnotit tento článek