Hydroizolační stěrka
Na čistý a suchý beton po 28 dnech tvrdnutí byl nejprve nanesen penetrační nátěr pro sjednocení povrchu a nasákavosti. Použit byl nátěr Weber.podklad A (podkladní nátěr na bázi akrylátové disperze, koncentrovaný, určený k ředění vodou, po vyschnutí transparentní). V první fázi se nanášel v místech detailů, kde se jako první aplikovala koutová pružná páska Weber.BE 14. Jedná se o napojení terasy (hydroizolace) na stěnu, dilatační spáry v betonu a trhlinky v betonu, o kterých byla řeč výše.
Podkladní nátěr se nanášel štětkou nebo ve větší ploše válečkem. Po zaschnutí, kdy se mléčný vzhled změní v transparentní, bylo možné lepit pásku Weber.BE 14. V detailu se nejprve nanesla první vrstva hydroizolační stěrky Terizol (jednosložková cementová hydroizolační hmota), do které byla hladítkem vlepována páska Weber.BE 14. Okraje pásky opatřené síťovou tkaninou se hladítkem zatíraly do první vrstvy stěrky.
Důležitým detailem byla okapnice. Systémová tvarovka z poplastovaného plechu se vlepovala do první vrstvy hydroizolační stěrky. Na ní se do další vrstvy natahovala pružná páska, jejíž okraje tvořené síťovou tkaninou se zatíraly do vrstvy stěrky. Okapnice byla osazena tak, aby přesahovala přes spodní okapnici na úrovní hydroizolace z asfaltových pásů a voda z ní odtékala přímo do podokapního žlabu.
První vrstva hydroizolační stěrky Terizol se v ploše nanášela zubovým hladítkem s rozměrem zubů 4 x 4 mm. První vrstva stěrky již nebyla nanášena v místech pružné pásky, aby se zabránilo vzniku nežádoucí nerovnosti povrchu. Druhý den se rovným hladítkem nanášela druhá vrstva stěrky, tentokrát již celoplošně přes pružnou pásku v detailech napojení na stěnu, dilatačních spár a v místě trhlinek podkladního betonu.
Provádění hydroizolační stěrky komplikovalo proměnlivé počasí, kdy se střídala zatažená a úplně jasná obloha. Přímé slunce ohřívalo podkladní beton často na teplotu přesahující 40 °C, což provádění stěrky znemožňovalo. Vždy bylo třeba počkat do večerních hodin nebo na zataženou oblohu, aby stěrka po nanesení předčasně nevyschla.
Pokládka dlažby
Investor vybral novou dlažbu ve společnosti Siko, a to většího formátu oproti původní dlažbě. Konkrétně byla zvolena dlažba značky Rako, vzor Random tmavě šedá, rektifikovaná. Nový formát je 60 x 60 cm. Dlažba má vzor imitace přírodního kamene. Její položení muselo být precizní, a to z hlediska dodržení technologie a také z hlediska výsledné textury plochy, kterou ovlivnil výběr jednotlivých vzorů položených vedle sebe a natočení jednotlivých dlaždic. Tato okolnost si vyžádala postupné skládání plochy nanečisto.
Při velkém formátu dlažby bylo zároveň důležité rozměření dlažby v ploše, aby na okrajích a v ploše nevycházely příliš úzké dořezy dlaždic, které by byly jednak technickým problémem a jednak by rušily esteticky. Zároveň bylo třeba respektovat polohu dilatační spáry v betonu a v hydroizolační stěrce.
Velký formát dlažby si vyžádal použití vysoce flexibilního lepidla Weber.for Superflex (Lepidlo na bázi anorganického pojiva, plniva a modifikujících přísad určené k lepení velkých a ultratenkých formátů keramiky). Lepidlo se nanáší zubovým hladítkem na podklad i na dlaždici – jde o tzv. oboustranné lepení. Tloušťka spár byla zvolena 5 mm. Menší spáry by byly vzhledem k velikosti dlaždic riskantní. Vlivem dilatace dlaždic by hrozilo vydrolování spárovací hmoty.
Do spár byla zvolena spárovací hmota Weber.color Comfort (Prášková hmota na bázi anorganických plniv a modifikujících přísad), která je předepsaná pro zvolenou tloušťku spár 5 mm. Spárovalo se druhý den po položení dlaždic. Krémová spárovací hmota byla roztírána a do spár vyplňována gumovým hladítkem. Po vyplnění spár byly dlaždice ihned čištěny. Spáry nad dilatačními spárami v betonu a hydroizolační stěrce byly vyplněny trvale pružným transparentním tmelem. Tmelem byla rovněž vyplněna horní spára soklíku z dlaždic na stěně.
Závěr
Popsaná rekonstrukce terasy proběhla bez větší technické přípravy, což by neměl být standardní postup. Podrobnější odborný průzkum by jistě odhalil vady a poruchy, na které se přišlo až po vybourání dlažby. Vícepráce prodloužily stavbu z plánovaných 14 dní na dva měsíce. Původní rozpočet byl vícepracemi navýšen téměř trojnásobně.
Ideálně by na takto velkou rekonstrukci teras měl být předem zpracován projekt, který by stanovil skladbu terasy, použité materiály a řešení detailů. V tomto případě byla naštěstí možná téměř trvalá přítomnost technického dozoru investora, který ve spolupráci se vstřícnou a technicky odpovědnou firmou se zručnými dělníky na místě všechny technické otázky vyřešil.
Stranou se nesmí nechat ani plně profesionální přístup dodavatelů nejdůležitějších materiálů: Českomoravský beton, resp. TBG Metrostav a Weber-Terranova, jejichž technici přímo na stavbě a také později při odborných konzultacích byli nápomocni při volbě materiálů a upřesnění způsobu jejich zpracování. Bez technické pomoci těchto firem by jistě rekonstrukce kompletního souvrství teras neproběhla takto hladce.
Celá popsaná akce bohužel ale ukazuje na velice negativní skutečnost. Terasa byla teprve 8 let po kolaudaci prakticky v havarijním stavu. Její původní provedení nemohlo zajistit dlouhodobé užívání, neodpovídalo dokonce ani dokumentaci skutečného provedení domu. Vzhledem k tomu, že stavba byla již po záruce, veškeré náklady hradil investor. To vrhá velice negativní světlo na developera projektu, kde dům stojí, a bohužel demonstruje kvalitu českého stavění a riziko, kterého si musí být vědom zájemce o koupi bytu s terasou.
Sdílet / hodnotit tento článek