Stavbu prováděla stavební firma Hochtief CZ, a. s. v průběhu roku 2014 a na jaře roku 2015 bylo slavnostně otevřeno Vzdělávací a kulturní centrum Klášter Broumov. Klášter stále patří řádu Benediktinů, kteří zde ale v současnosti již nepobývají, hlavní sídlo mají v Břevnovském klášteře v Praze.
V rámci prohlídek kláštera je možné projít si i speciální trasu "od sklepa až po půdu", která se však koná jen zhruba 2x měsíčně a pouze mimo hlavní letní sezónu. Je vhodné se dopředu objednat, protože počet míst je omezený a zájem je velký. Co také doporučuji, je teplejší oblečení.
Zdroj Ing. arch. Martina Dokoupilová
Všechny prohlídky prochází krásně zdobeným klášterním kostelem sv. Vojtěcha. Barokní přestavbu původně gotického kostela započal italský stavební mistr Martin Allia z Löwenthalu v letech 1685-1688 a přestavbu dokončil Kilián Ignác Dientzenhofer v letech 1721-1723. Na stavbě najdeme všechny důležité prvky tehdejšího slohu, tedy zdobnost, okázalost a hru s optickou iluzí. Můžeme zde obdivovat umění nejen stavebních mistrů, ale i řezbářů, malířů a štukatérů. Obdivuhodné mistrovství tehdejších řemeslníků je například to, že veškeré štuky vytvořili dva muži během osmi let. Hlavní oltář je celodřevěný vyřezávaný a natřený tak, aby působil jako z mramoru. Zajímavostí je, že se zde v kostele našla ukrytá kopie Turínského plátna, která je dnes vystavená v refektáři. Jde údajně o jednu ze tří kopií, která se dotýkala originálu a klášteru byla darována. V kostele se stále pořádají mše, svatby a další církevní obřady.
Jako nadstandard oproti běžné trase se návštěvníci dostanou do dvou pater klášterních sklepů, které kdysi sloužily hlavně pro skladování potravin. Ze sklepů pak vedly také tajné chodby do okolí jako ochrana před případnými nepřáteli. V současnosti zde našly útočiště tzv. vamberecké mumie, které sem byly převezeny z poškozené krypty ve Vamberku. V Broumově tedy uvidíte to, co neuvidíte ani v kdejakém egyptském muzeu, a to 15 otevřených rakví s mumiemi zámožných Vambereckých měšťanů.
Zdroj: Ing. arch. Martina Dokoupilová
Některé chodby kláštera jsou stále v původním stavu, kde jsou vidět především stopy minulého režimu. Ke smutné historii kláštera patří období, kdy od roku 1950 sloužil jako internační tábor nejprve pro řeholníky a později i řeholnice různých řádů. Ti zde bydleli v nelidských podmínkách, museli pracovat v továrnách a nesměli chodit ani do kostela. Ke zlepšení podmínek došlo až po roce 1968.
Co naštěstí přežilo řádění minulého režimu je krásná klášterní knihovna čítající zhruba 17 tisíc svazků. Od 17. století bylo v klášteře gymnázium, třetí nejstarší v zemi, kam chodilo mnoho známých osobností, například i Alois Jirásek. Knihovny byly v klášteře celkem tři s celkovým obsahem 60 tisíc knih, zbytek knih byl bohužel za minulého režimu zničen. Tato knihovna se však zachovala ve špatném technickém stavu. Protože byla v 80. letech odstraněna a prodána kovová táhla, která držela stropní klenbu, začala klenba staticky přetěžovat původně okrasné sloupy a hrozilo sesunutí celé místnosti. Při revitalizaci byla táhla opět navrácena a místnost staticky zajištěna. Následně byly restaurovány i stropní fresky. Jak vypadá konstrukce táhel je pak možné vidět blíže při prohlídce půdy, kdy se člověk dostane přímo do prostoru nad knihovnou. Zajímavostí je, že se v této knihovně po téměř 200 let v 15. a 16. století nacházela největší rukopisná kniha na světě, slavný Codex gigas, neboli Ďáblova bible, která byla později z Čech ukradena Švédy. Nyní máme v Čechách pouze neúplnou kopii této slavné bible.
Během prohlídky je možné se dostat i do nově zrekonstruované části, kde se nachází místnosti pro různé přednášky, workshopy, vzdělávací akce pro děti a dospělé, nahrávací studio a třeba i koncertní sály. Nutností bylo provést nové rozvody elektřiny, slaboproudu, vody, kanalizace a topení. Dřevěné podlahy, které byly v dobrém stavu, se repasovaly. Protože ale byly v horším stavu a více napadané dřevomorkou než se předpokládalo, část se jich musela udělat nových, což přineslo i neočekávané vyšší náklady. Stropní fresky byly restaurovány, na stěnách bohužel z finančních důvodů stále čekají zakonzervované pod vrstvou omítky. Přesto alespoň v jedné místnosti, tzv. Freskovém sále, můžeme obdivovat i původní výzdobu stěn.
Součástí revitalizace kláštera bylo také zaizolování severozápadní zdi objektu proti vlhkosti a odvedení stékající dešťové vody tak, aby nepoškozovala zdi a omítku. Na západní věži pak bylo třeba ještě narovnat nakloněné zakončení věže vázou s břevnem – jedním z hlavních benediktinských znaků.
Do kláštera je možné přijít si zacvičit třeba i jógu nebo zúčastnit se Podzimního plesu. Součástí kláštera je i příjemná kavárna a obchod se suvenýry. Ubytování nabízí Dům hostů s renovovanými mnišskými celami. Z těchto pokojů na vás dýchne historie, jsou však také vybaveny i současným hygienickým standardem a WIFI připojením. K dispozici je také turistická noclehárna a společenská místnost.
Zdroj: Ing. arch. Martina Dokoupilová
Velká klášterní zahrada za hradebním příkopem byla založena v 17. století. V 18. století byla zahrada, v souvislosti s vrcholně barokní přestavbou kláštera upravena tak, aby odpovídala monumentální architektuře klášterního objektu. Autorem návrhu byl pravděpodobně architekt přestavby kláštera K. I. Dientzenhofer. Zahrada je situována na středovou osu, která navazuje na spojnici průjezdů hlavní klášterní budovu a most. Od konce 19. století začala zahrada ztrácet svůj význam a přestala být udržována, zeleň nekontrolovatelně rostla, zhroutily se ohradní zdi a budovy chátraly. Od 50. let 20. století zde řeholnice pěstovaly zeleninu a chovaly hospodářská zvířata.
V roce 2014 prošla zahrada velkou revitalizací. Byly opraveny veškeré opěrné zdi z pískovcových kvádrů, cesty a schodiště. Opraven byl i most a u něj nacházející se domek, který po většinu času sloužil pro ubytování kuchaře. Dům je přízemní barokní stavba s klasicistními prvky. Taktéž i dům zahradníka se skleníkem. Restaurována byla i pískovcová kašna a památník opata Jakuba Chmela. Vzhled památníku před restaurátorskými pracemi byl ovlivněn nevhodnými zásahy zednických učňů ze 70. let minulého století. Galerie Dům v současnosti hostí různé výstavy. Zajímavostí je historický kuželník, kde si můžete opět zahrát kuželky. Bývalý sklad dřeva pak prošel výraznou přeměnou a vznikl zde moderní multifunkční sál vhodný pro koncerty, divadelní představení, konference a přehlídky. Nový Dřevník je postaven z moderních materiálů s výrazným dřevěným obložením fasády a prosklením jedné stěny. Působí jako oživující moderní prvek doplňující historické budovy a zapadající do okolní zeleně. Zahrada je otevřena denně široké veřejnosti a je vyhledávaným místem odpočinku.
Sdílet / hodnotit tento článek