Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR dlouhodobě přibývá počet lidí hospitalizovaných kvůli otravě oxidem uhelnatým. V roce 2007 bylo zaznamenáno 188 takových případů, za loňský rok je jich však evidováno už 328. Vůbec nejvíce lidí pak bylo kvůli intoxikaci tímto plynem hospitalizováno v roce 2014, a to 340. Podobný trend potvrzují i statistiky hasičů. Zatímco v roce 2012 vyjížděly hasičské sbory v ČR pouze ke 181 případům, v loňském roce to bylo už o 100 více. Mezi nejvíce postižené kraje přitom dlouhodobě patří Moravskoslezský, Jihomoravský a Praha. Od roku 2012 vyjížděli hasiči celorepublikově k celkem 1118 případům, smrtí jich přitom skončilo 62, což je zhruba 5 a půl procenta. Jedná se však pouze o zlomek všech případů. „Často se stává, že na místo činu vyjíždí například jen záchranná služba nebo policie,“ uvedla Nicole Zaoralová z generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR.
Podle předsedy Centra hyperbarické medicíny Městské nemocnice v Ostravě Michala Hájka se celkový počet ročních případů intoxikace oxidem uhelnatým pohybuje mezi 1000-1500. „Statistiky Českého statistického úřadu uvádí, že úmrtím končí v posledních letech zhruba 110-140 případů za rok. Celosvětové statistiky však jsou o něco příznivější. Nemocniční mortalita ve velkých souborech pacientů z Česka i zahraničí je zhruba 2,5-3 %,“ řekl Hájek.
K otravám přitom dlouhodobě dochází nejčastěji během chladných měsíců. Část domácností totiž používá, ať už k vytápění či ohřevu vody vadné či zastaralé plynové spotřebiče, u kterých při spalování může unikat oxid uhelnatý do interiéru. Příčinou otravy však může být také nevyhovující stav komína. „Velké množství otrav oxidem uhelnatým má na svědomí právě ucpaný komín. Měl by tedy procházet pravidelnou revizí, stejně jako samotné plynové spotřebiče. Dle našich statistik je však kontrolována a pravidelně servisována pouhá třetina,“ řekl Roman Švantner, produktový manažer společnosti Enbra, která se zabývá prodejem, instalací a servisem vytápěcích a ohřívacích systémů.
Oxid uhelnatý je plyn bez barvy a zápachu, k otravě proto může dojít velmi lehce. Nejčastější příčinou otrav bývá zanedbaný servis a údržba plynových zařízení. V případě zanesení výměníku nečistotami dochází k nedokonalému spalování, spaliny neodchází do komínového systému a zůstávají v prostoru instalace zařízení. Dalším problémem může být instalace více komínových zařízení ve společném prostoru, kdy se můžou komínové tahy těchto zařízení vzájemně „přetahovat“, nebo instalace komínového kotle v místnosti společně s digestoří. Problém může nastat taky v případě ucpání komínového tělesa. U plynových komínových spotřebičů eliminuje toto nebezpečí teplotní pojistka spalin. V případě špatného odvodu spalin se zvýší jejich teplota a tepelná pojistka odstaví zařízení z provozu.
Vyplatí se proto sledovat označení jednotlivých plynových spotřebičů. „Zařízení, která jsou vybavena touto pojistkou, mají označení B11BS. V obytných prostorech je možné používat pouze tyto typy spotřebičů. Naopak ty, které pojistku nemají, mívají označení B11. Používány by měly být pouze v dobře odvětraných prostorech, které jsou stavebně oddělené od obytných prostor,“ dodal Švantner.
Inhalace oxidu uhelnatého je nejčastější náhodnou otravou v Evropě, například ve Velké Británii je evidováno ročně okolo 25 tisíc takových případů. Základem léčby je přitom přísun dostatečného množství kyslíku postižené osobě, například tzv. hyperbarickou oxygenoterapií, kdy je kyslík aplikován za vyššího tlaku, než je atmosférický. „V posledních 2 letech jsme v našem centru zaznamenali pokles léčby těchto případů o zhruba 40-50 %. Příčiny lze spatřovat v obměňování starších typů atmosférických kotlů za moderní kondenzační, které nejsou propojené s obytným prostředím, a také četných informačních kampaních a osvětě ve smyslu prevence,“ uzavřel předseda Centra hyperbarické medicíny Michal Hájek.
Sdílet / hodnotit tento článek