Pohled na štít domu ze strany odkud působil tlak větru.
Stručný popis stavby a její umístění
Podívejme se dnes na rodinný dům se sedlovou střechou o jednoduchém tvaru s množstvím prostupů (střešní okna, komíny, výlezy). Jedná se o rekonstrukci, střecha byla částečně nahrazována novou. Dům se nachází v oblasti s extrémními klimatickými podmínkami, sníženými o polohu domu v údolí.
- Dům stojí ve sněhové oblasti VII (z kategorií I – VIII se tedy jedná o extrémní) – podrobné údaje naleznete na snehovamapa.cz, nebo v ČSN 73 0035 Zatížení stavebních konstrukcí.
- Větrná oblast IV (z pěti) v této poloze předpokládá rychlost větru do 30 m/s. (ČSN EN 1991-1-4: 2007)
Na tyto klimatické podmínky měla být stavba navržena. Na stavbu však nebyla zpracována dokumentace pro provedení stavby, jinak zvaná realizační dokumentace nebo také prováděcí projekt. Vypracována byla pouze dokumentace pro stavební povolení (stupeň DSP), která k realizaci stavby neslouží.
Foukej, foukej větříčku… K čemu došlo?
Již při dodávce stavby řemeslnou firmou, docházelo k opakovaně narůstajícímu prodlení a prodlužování termínu dokončení. Některé reklamace závad (například kotvení pozednic) se nepodařilo odstranit. Realizační firma nakonec omezila komunikaci s investorem.
Dne 29. října 2017 se prohnal českým územím orkán Herwart. V lokalitě, kde dům stojí, se ale vítr jako orkán neprojevil. Nevyvracel stromy, okolí stavby bylo nepoškozené. Síla větru zde díky poloze domu nedosahovala hodnot orkánu. Přesto si po něm majitelé všimli, že střecha je nakloněná, tesařské spoje rozvolněné.
Stavebník měl podezření na nekvalitu zhotovení i obavy o statickou pevnost konstrukce a požadoval od soudního znalce kontrolu, zda je krov staticky pevný. Zhotovitel se obhlídky nezúčastnil.
Co znalec na obhlídce o krovu zjistil?
Znalec kontroloval nově zhotovenou část krovu. Krov je kombinací konstrukcí hambalku a stojaté stolice – vaznic se sloupky, které však nejsou zavětrovány pásky (šikmými vzpěrami) v plných vazbách. To je první známka, že krov může být ve větru nestabilní.
Krov je možné zavětrovat ještě tzv. ondřejskými kříži, které byly znalcem nalezeny na starší části objektu. Zde na nové však také chyběly.
Ondřejský kříž
Je to konstrukce, která pomocí dlouhých trámků, umístěných na spodní straně krokví spojovala krokve od okapu jednoho štítu až k hřebeni druhého štítu. Uprostřed plochy střechy se tyto trámky křížily. Moderně se tyto kříže tvoří z ocelové pásoviny na vnější straně krokví.
Firma použila při spojování dřevěných prvků krovu tradičních tesařských spojů v kombinaci s kotvením pomocí kovových prvků. Ty však někdy zcela chybí, nebo jsou neodborně zabudovány.
O kotvení pozednic sice firma vytrvale tvrdí, že je provedené, nicméně ani soudní znalec ho neobjevil.
V krovu nejsou prvky, které by mohly větru vzdorovat, krov ztratil rovinnost, prvky se naklopily a nosné části nesedí celou plochou v místech napojení na jiné konstrukční prvky.
Krokve ve hřebeni nejsou provedeny na ostřih (velký čep jedné krokve zasunutý do dlabu druhé krokve) jak říká ČSN 73 3150 Tesařské spoje dřevěných konstrukcí, ale na plát (půl jedné krokve a půl druhé krokve sesazené k sobě). To není sice zakázané provedení ale u krokve šířky 100 mm se běžně nedělá. V některých místech krokve u hřebene praskla.
Krokve jsou v hřebeni spojeny na plát. Je viditelné, že krokve popraskaly.
V současné době nehrozí okamžité zřícení krovu, avšak nová střecha vypadá jako starší nakloněná ruina, celé dílo je nevzhledné, nemá požadovanou statickou únosnost. To snižuje jeho hodnotu.
Firma navrhla svoji špatnou konstrukci
Firma zhotovila nestandardní krov dle vlastního individuálního návrhu, který není v souladu s platnými ČSN.
Normy jsou nezávazné, ale…
Někdy se firmy ohánějí tvrzením, že ČSN nejsou závazné. Nezávaznost norem však jen zdůrazňuje nutnost znalostí projektanta nebo zhotovitele. Od technické normy se lze odchýlit za předpokladu, že u nově navrženého řešení bude prokázáno dosažení stejné nebo vyšší kvalitativní úrovně a bude dodržen obecný požadavek stupně ochrany vyplývající z obecného předpisu. Dodržení ČSN může být sjednáno ve smlouvě o dílo. Při soudním sporu se přihlíží soudními znalci k normám jako ke standardu.
Zodpovědnost za dílo přebírá ten, kdo jej navrhl. Tuto střechu navrhl i zhotovil zhotovitel, prováděcí projekt s detaily a statickým výpočtem neprovedl, postupoval jen podle schématu v dokumentaci pro stavební povolení.
Krov je proveden neodborně proti řemeslným zvyklostem. Krov je viditelně křivý, tedy poruchový.
Jak krov opravit?
Jedním z řešení je krov kompletně rozebrat. Čili sundat krytinu (plechovou), laťování, všechny prvky uvést do správné polohy, doplnit zavětrování a opět aplikovat latě a krytinu.
Dalším z řešení je ponechat krov, jak je, ale doplnit kleštiny do páru (nyní jsou jen jednostranné) aby přenášely příslušné síly v krovu. Tam kde prvky praskly je nutné je odborně zesílit.
V obou případech se musí na krov doplnit zavětrování a řádné kotvení.
Spojení vaznic není nijak provázáno, takže vaznice nemohou spolupůsobit
Jak podobným problémům na stavbě předejít?
Chybám na domě mohl stavebník předejít několika kroky. První koncepční chybou je, že si nenechal vypracovat dokumentaci pro provedení stavby (realizační projekt). Realizační projekt je přílohou smlouvy o dílo, díky tomu lze vyžadovat provedení stavby přesně podle dokumentace a odchylky ihned reklamovat. Bez realizačního projektu nelze ani objektivně porovnat jednotlivé cenové nabídky firem. Což je další věc: pečlivý výběr stavební firmy. Firmu je dobré shánět včas nejen na základě ceny ale především referencí, ideálně od známých a návštěvou konkrétních staveb.
Chybám na stavbě lze předcházet i důsledným technickým dozorem. Pokud stavebník není sám odborně způsobilý k tomuto dozoru, může si jej najmout.
Technický dozor může dělat i stavebníkem oslovený projektant. Stavebník si však dozor ke své smůle nezajistil.
Nezpochybňujeme vinu realizační firmy za špatně provedenou střechu. Je však lepší takovým situacím předcházet a nic nezanedbat, nedat se ukolébat sliby stavební firmy. Nejvíce nepříjemností s vadnou stavbou má nakonec vždy stavebník.
(Článek vychází ze soudního posudku, na střeše je řada dalších chyb, které však nebyly předmětem zkoumání nebo předmětem tohoto článku)
Sdílet / hodnotit tento článek