Okna rozeznáváme dle způsobu otevírání. Nejčastějším druhem jsou kombinace výklopného a otvíravého křídla popřípadě křídlo fixní. Pro velké výkladce (např. na terasu) se využívají okna posuvná.
Konstrukci okna nejvíce prozradí profil (řez). U plastových oken se setkáme s velkým počtem různých komor doplněných o tepelnou izolaci, u oken dřevěných s plným lepeným profilem doplněným případně o vrstvy korku. U okenní konstrukce je z hlediska tepelně-technických parametrů důležitá především šířka profilu, popřípadě umístění tepelné izolace a těsnění.
Především u plastových oken se využívá v oblasti parapetu podkladní (nebo také parapetní či osazovací) profil. Ten bývá nejslabším článkem v celé konstrukci okna, je však důležitý pro správné vyřešení detailu při montáži (odkaz na montáž). Osazovací profil je standardně dodáván plastový, je možné i využít výrobky z tvrzeného polystyrenu, se kterým dosáhneme lepších vlastností.
Okno má ve své konstrukci dvě spáry - tzv. funkční mezi křídlem a rámem, která se otevře při otevření okna a zasklívací tedy ta, ve které je osazeno zasklení. (pozn.: Třetí spárou je spára připojovací mezi ostěním a rámem, netýká se samotného výrobku ale správné montáže, více v kapitole montáž okna, připojovací spára)
Funkční spára je utěsněna gumovým těsněním, viditelným při otevření okna. Všechny kvalitní výrobky mají dnes standardně tři stupně těsnění - dvě dorazová (z exteriéru a interiéru) a jedno středové. Středové těsnění je důležité z důvodu splnění tepelně-technických parametrů a požadavku na utěsnění spáry proti proniknutí vody. Pouze dvoustupňové (dorazové) těsnění nutné požadavky dlouhodobě neplní!
U plastových oken je důležitý odvod kondenzátu a stékající vody pryč z konstrukce okna. Odtok je realizován skrze odtokové otvory směrem do exteriéru. I to je důvod, proč je nutné středové těsnění - pro dokonalé oddělení exteriérové a interiérové dutiny ve funkční spáře.
Také dřevěná okna mají odtokové otvory, případně hliníkovou okapnici (ta zhoršuje tepelně technické vlastnosti okna). Pokud by se vyskytoval kondenzát ve funkční spáře dřevěného okna dlouhodobě a ve velkém množství, hrozilo by poškození tohoto okna vlivem vlhkosti. Okennímu rámu hrozí poškození povrchové úpravy, v horším případě až degradace dřeva. Proto je důležité kondenzaci ve funkční spáře předejít. Kvalitní okno má dokonale utěsněnou zasklívací spáru, aby nemohl teplý vlhký vzduch z interiéru pronikat zasklívací spárou přes otvory odvětrání skla do funkční spáry. Stejně důležité je i utěsnění samotné funkční spáry zevnitř. Současně svou roli hraje i kvalita vnitřního prostředí. Pokud je v interiéru vysoká vlhkost a větší rozdíl tlaku, může dojít k průniku vlhkého vzduchu a jeho následné kondenzaci ve funkční spáře okna. V takovém případě hrozí i difuze vlhkosti dřevěnými rámy, komentuje Zora Stupňánková ze společnosti SLAVONA.
Funkční spára je osazena kováním, tedy mechanismem, umožňujícím ovládání okna. V současnosti se užívá tzv. celoobvodové kování, zapuštěné do křídla okna dosedající na protikusy v rámu. Kování umožňuje také seřízení - rektifikaci okna pro jeho správné dosednutí na rám. Seřízení je nutné po určité době opakovat, stejně jako promazání.
Zasklívací spára obsahuje skleněnou výplň (dvojsklo nebo trojsklo s distančním rámečkem) a těsnící profil umístěný z interiéru. Z exteriéru je již samotná konstrukce křídla tvarována tak, aby sklo k ní dosedlo na gumová těsnění a do spáry nevnikala stékající voda. Z hlediska splnění tepelně-technických požadavků, především na vnitřní povrchovou teplotu, je důležitým parametrem hloubka zasklívací spáry a samozřejmě druh zasklení a rámečků.
V současné době se na trhu začínají objevovat konstrukce oken doplněné o různé druhy ventilačních štěrbin, důležitých pro zajištění částečné výměny vzduchu v místnostech bez jiného způsobu větrání. Štěrbina je schopna zajistit přívod vzduchu při zachování solidních akustických, bezpečnostních i tepelných parametrů.
Sdílet / hodnotit tento článek