REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Želví krunýře za polárním kruhem. Stavba, která odolá arktickému klimatu

Turistické destinace, které vzbuzují respekt i u zkušených norských horalů: Hora Tyven a záliv Storfjellet za polárním kruhem. Právě tady se teď nachází dvě unikátní „organické“ stavby, turistické útulny, které jsou designovány k tomu, aby odolaly těm nejnáročnějším arktickým podmínkám. Jaký je příběh jejich vzniku?

Turistický ruch v klidném Norsku

V posledních dvou desetiletích dokázalo Norsko přetavit potenciál domácí přírody ve funkční a výnosný nástroj průmyslového cestovního ruchu, a otevřít se turistům z celého světa v letní i zimní sezóně. Teď do krajiny zelených pastvin, skalnatých fjordů a zasněžených pohoří míří miliony výletníků ročně. Co ale zůstalo místním? Jen skutečné klimatické extrémy a místa „kam se dosud nikdo nevydal“.

Právě proto vznikl na nejsevernějším cípu Evropy, Hammerfestu, neobvyklý architektonický počin. Jeho posláním je nabídnout nezbytné zázemí zkušeným a drsným seveřanům, které už zástupy běžných turistů na horských stezkách nudí, a hledají něco, co by je mohlo ještě překvapit. A stejně, jako je oblast Hammerfest primárně určená jen pro fajnšmekry náročné polární turistiky, je velmi specifické i provedení obou zdejších turistických útulen.

Zdroj: Tor Even Mathisen

Polární pustina se nekoná

Na týmu norských SPINN Arkitekter a britských FORMAT Engineers ležel opravdu nelehký úkol. Projekt měli realizovat v místě, které čistě geograficky leží 500 kilometrů za polárním kruhem, u nejsevernějšího města Evropy a velmi pravděpodobně i celého světa. Místa, které svými klimatickými podmínkami nepatří mezi zrovna vlídné. Nečekejte ale klasickou zasněženou pustinu: díky Golfskému proudu nezamrzá zdejší přístav, a vlastně tu nenarazíte ani na permafrost, trvale zamrzlou a nerozmrzající půdu. Což je trochu problém: všudypřítomná podmáčená rašelinná půda je pro budování základů jakékoliv stavby větší komplikací, než téměř nerozbitná krusta věčně zmrzlé půdy. Je tedy nesnadné vytvořit jakékoliv pevné základy stavby a vypořádat se s odvodněním.

Světlo je krásné, ale bolí z něj hlava

Pochopitelně, že tu mrzne. Ale průměrná roční teplota se pohybuje na úrovni 2°C.  Léto je sice relativně suché, ale zima prosněžená. Sněhová nadílka 3-4 metry vůbec není neobvyklá, což klade velké nároky na nosnost každé zastřešené konstrukce. Stavět tu znamená řešit současně otázku vlhka, zavodnění a tání, vymrzání, závějí, zateplení. A pokud se dokážete vypořádat s touto technicky nelehkou rovnicí, pořád je tu ještě bariéra psychická. Skutečně: od prosince do ledna je tu polární noc, po zbytek roku zase světlo/šero polárního dne. Při plánování obytné stavby je tento jinde nebývalý fenomén potřeba zahrnout do úvah, protože příliš otevřený objekt bez patřičné regulace nasvětlení bude působit na své, byť dočasné obyvatele, krajně depresivním dojmem.

Zdroj: Tor Even Mathisen

Vlastně nic náročného

Zhruba takové omezující parametry se objevili v poznámkách SPINN Arkitekter, které s žádostí o vypracování projektu oslovila Norská trekkingová asociace (DNT). Ti se v roce 2015 rozhodli v Hammerfestu zpropagovat „extrémní turistiku pro náročné a zkušené“, a aby jim nabídli vhodné zázemí, chtěli vytvořit dvě nenáročná, zateplená horská útočiště. Samotná objednávka skutečně nezněla komplikovaně: „Představujeme si malou turistickou chatku s dobrými okny a kamny ve kterých se bude topit dřevem, to vše v nenáročném provedení, které by korespondovalo s norskou krajinou.“ Postupně se na ni nabalily další požadavky. Například, aby vytvořený objekt vynikal nad průměr minimální ekologickou a uhlíkovou stopu, a aby jeho designové provedení vystihoval popisný termín „organická stavba“.

Místo, které vás přitáhne

Prostě aby objekt v krajině nepůsobil rušivě, ale byl sám o sobě senzací hodnou k zastavení,“ komentují to SPINN Arkitekter. Nechtěli odvést polovičatou práci, a tak se při tvorbě jednotlivých črtů pouštěli alternativními cestami. V jejich kreativním týmu se začala rodit představa objektu zakrývající střechou, ne nepodobné želvímu krunýři. Stavba by tak sama vizuálně působila dojmem pevného a bezpečného útočiště, a zvolené provedení by jí dodalo onen organicky-přírodní rozměr. Další eko-charakteristiky projektu dodal vybraný materiál, dřevo. Obnovitelný, udržitelný, odolný. A vznikl i koncept vyhotovení objektu z prefabrikovaných části, které by byly dopraveny na místo na zádech nosičů, a následně sestaveny v komplet. Jenže tady už začínalo jít do tuhého.

Zdroj: Tor Even Mathisen

Drony, laser, počítačové modely

Šupin, vytvářejících jejich ideální střechu, napočítali architekti 77. A každá byla svým tvarem trochu odlišná, aby dobře zapadla do komplexní mozaiky, která odpovídala lokální topografii. Jak na to přišli? Díky 3D skenování stavební parcely s pomocí dronů. Skutečně sofistikovaný přístup. Současně bylo zapotřebí, aby každá taková šupina už byla hotová. Tedy se zasazenou izolační vložkou, přesně odpovídající výřezu. Jinými slovy, z architektonického nápadu se stávala otázka technického provedení. A této části se zhostili britští FORMAT Engineers.

Ti dokázali podle předlohy vytvořit dvojitě zakřivené šupiny krunýřem pokryté střechy s pomocí laserové řezačky, a vymysleli i efektivní způsob jejich nenáročného zasazení do kovového rámu. To proto, aby je tyhle precizně vysoustružené kousky mohli jednoduše podle návodu sestavit dobrovolníci přímo na vrcholcích hammerfestských hor. Členové týmu FORMAT Engineers s jistou nadsázkou zmiňují, že náročnou práci tu odvedli hlavně Nosorožci a Klokani. Přesněji tedy sketch-designový software Rhino, jehož výstupy v terénu doladil pneumatický pěchovač Kangaroo.

Zdroj: Tor Even Mathisen

Předtím ale musel být celý sestavený systém několikrát otestován v simulovaných podmínkách větrného tunelu. Přijde vám to poněkud předimenzovaný přístup? Jistě, levné to nebylo, ale pořád se architektům i inženýrům zdálo snesitelnější model otestovat nanečisto, než jej po první arktické bouři hledat rozprášený po celém Norsku. Součástí testu byl i zajímavý experiment, který prokázal, že optimálně orientovaný objekt útulny bude mít vstup vždy odkrytý, bez ohledu na sněhovou nadílku.

Želví krunýře v polární záři

Celý propracovaný návrh se trochu vymykal původní nenáročné představě zadavatele, a nebezpečně také narostl rozpočet. DNT ale projevila angažovaný zájem dovést záměr do finiše. Proto oslovila místní dodavatele a požádala je o sponzoring. Touto cestou se například podařilo získat „umělé dřevo“ kebony, které vyniká odolností vůči klimatickým podmínkám a je přitom bezúdržbové. Stavební materiál, tedy jednotlivé prefabrikované součásti, pak na zvolená dvě místa dopravili místní dobrovolníci z trekkingového klubu. Ti také sestavili obě útočiště, s časovou dotací 1500 člověko-hodin. V praxi stavba trvala necelé čtyři dny. Dozoroval ji pouze expert na izolační techniku, který zajistil, aby dvouvrstvá bitumenová vodě-odolná vložka dobře těsnila i po osazení. Okna, krb, rampa i vnitřní nábytek byly osazeny až na místě.

Zdroj: Tor Even Mathisen

Obě tyto krunýřem kryté útulny mají velmi nenáročně zařízený interiér, který ale plně odpovídá účelu. Počítá se s tím, že dovnitř dorazíte prokřehlí a zmáčení, a tak se vaše představa o útulnosti a komfortu ponejprv omezí na nezbytné teplo. A zatímco budete zvolna rozmrzat a sbírat síly, může se vám pro další cestu stát inspirací výhled na mimořádnou scenérii drsné norské krajiny. Pohled na polární záři, který si vychutnáváte z nitra této organické stavby, vám všechny nepříjemnosti jistě vynahradí.

Údaje o projektu

Název projektu: Hammerfest Hiking Cabins
Typ projektu: Kompletní řešení turistické ubytovny
Architektonické studio: SPINN Arkitekter
Lokalizace: Storfjellet, Hammerfest, Norsko
Vedoucí projektu: Anne Moller Jensen
Strukturální inženýring: Format Engineers
Materiál: Kebony, Aanesland Limtre AS
Zahájení projektu: 2015
Rok dokončení (finalizace): 2018
Klient: Hammerfest og Omegn Turlag
Rozpočet: 100 000 eur
Zastavěná plocha: 15 m2
Využitelná plocha: 15 m2

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

Foto: Soeren Larsen

Luxusní posed: Dům, kterému prorůstá strom ložnicí

Prapůvodní geneze tohoto projektu trochu připomíná počátek anekdoty. Co se stane, když se v dánském baru potká inženýr lesnické školy, architekt a konzultant pro cestovní ruch? Takový vtip by nicméně gradoval nečekanou pointou, protože na jeho konci stojí počátek v Evropě unikátního hotelu. Jeho příběh zatím zdá se…

Foto: Tamas Bujnovszky

Chata ve tvaru A. Moderní verze staré dřevěné stavby

Starý a důvěrně známý koncept, vycházející z typického profilu „áčkovité“ srubové chatky. Tady ovšem přepracovaný do poněkud odlišné podoby, s řadou nových prvků designu. Že to zní zvláštně? Směs staré funkčnosti a nových nápadů každopádně funguje. Výsledkem je Grand Cabin, velká chata, kde můžete pohodlně trávit čas…

Foto: Jan M. Lillebø, Ketil Jacobsen

Horské chaty v horách vydrží laviny i bouře

O tom, jak má vypadat ideální horská chata, asi každý nějakou představu má. Projekt realizovaný norskými architekty v roce 2019 je byl specifický v tom, že už věděli, co zdejší klima pod ledovcem dokáže. Zvlášť při vzpomínce na bouři, která rozprášila tehdy už stoletou chatu a jíž měli nahradit. Jejich návrh byl tedy…

Chata pro horolezce odolává extrémním podmínkám

Chata pro horolezce odolává extrémním podmínkám

Ani extrémní vysokohorské podmínky Julských Alp nezastaví invenci architektů a projektantů. Důležité jsou kvalitní materiály a promyšlené konstrukční techniky. Představujeme ojedinělou stavbu navrženou proslulým slovinským architektonickým studiem OFIS Architects.

Foto: Rafael Gamo

Archa v horách. Dva bratři si postavili chatu kvůli vzpomínkám

Hluboce osobní vztah klientů k lokalitě, kterou sami pomáhali po dlouhá léta spoluvytvářet, si vyžádala od architektů z PPAA velmi citlivý přístup. Jejich projekt měl zhodnotit mimořádný potenciál izolovaného místa, které teď slouží jako vítané útočiště před ruchem měst a civilizací. Místa, kde můžete být se svými…

Foto: Jakub Skokan a Martin Tůma / BoysPlayNice

Chata v Krkonoších je ze dřeva obložená plechem. Dali jí jméno Černá Voda

Pěkná chata nemusí být velká jako stodola nebo vyumělkovaná roubenka, aby se o ní pochvalně mluvilo. Ta na dohled od hraničního přechodu u krkonošské Pomezní je svými parametry vlastně jen kapesní. Ale její zpracování a celkově chytré provedení jí přidává na velikosti. Tahle horská chata, pojmenovaná Černá Voda, si…

Foto: Caylon Hackwith

Bydlení v kokonu. Netradiční barevnost kouzlí s prostorem

Proč je oválná geometrie stavby úspornější? Jak důležité jsou barvy v interiéru? A jak může respekt k topografii terénu významně snížit energetické nároky domu? Tenhle projekt netradičního obytného domu či chcete-li chaty z Long Islandu je nabitý odpověďmi.

REKLAMA