„Základním architektonickým výrazem je minimalistický přepis funkcionalistické architektury. Inspirací je Gočárova sakrální architektura. Dalším z inspiračních zdrojů byla moderní rekonstrukce kostela v Neratově, který je neobvyklý svoji světelnou kompozicí díky prosklené střeše. My jsme se tento pocit snažili navodit pomocí osmimetrového kruhovému světlíku ve stropě,“ uvádí základní principy stavby architekt Jakub Žiška.
Půdorys kostela tvoří kříž s prodlouženou centrálou. Jde tedy o klasické uspořádání, avšak odpovídající novému pojetí liturgie. Kněží slouží mši v kruhu věřících, ti sedí okolo něho.
Kruhový světlík se zlatavým lemem, společně s pásovým oknem pod stropem utváří při slunečných dnech v interiéru unikátní světelné efekty.
Dokument: Kostel Krista Spasitele a komunitní centrum Barrandov
Součástí interiéru kostela jsou i umělecké prvky, drobné i výrazné. Dvěma nejvýraznějšími jsou vitráže znázorňující andělské bytosti a šestimetrový skleněný kříž.
„Vitráže zobrazují anděly putující od vchodu směrem k oltáři. Tomu odpovídá i barevnost, kdy od vchodu je nejvíce probarvená, směrem k oltáři se barevnost ztrácí a postava se stává čistě duchovní bytostí,“ vysvětluje umělecký záměr Petr Coufal, ze sklenářství Jiřička-Coufal.
O skleněném kříži zmiňuje zajímavosti sám autor Zdeněk Lhotský z Atelier Lhotský: „Po konzultacích o technickém řešení s architekty jsme dospěli k řešení, že kříž bude z vrstveného devatenáctimilimetrového skla s laminátem. Nejdelší kus kříže je údajně evropský technický unikát.“
S takovým uměleckým dílem se váže i mnoho technických problémů, které museli na stavbě řešit. „Uchycení kříže bylo řešeno ocelovou patkou, která je skryta pod schody. Do ní byl následně kříž zasunut,“ vysvětluje v dokumentu Dalibor Andrlík ze společnosti Metrostav.
Komunitní centrum
Kostel neslouží jen pro bohoslužby. V budově se nachází i komunitní centrum a kavárna Kristian. „Komunitní centrum budeme využívat jak pro farní účely, tak pro veřejnost. Budou se zde odehrávat taneční večery. Akce farní káva je například určena k neformálnímu setkání nejen farníků, ale i lidí, kteří chtějí poznat farnost. Ve velkém sále plánujeme každý měsíc pravidelný kinoklub,“ přibližuje některé plány z bohatého programu centra ředitelka Hana Tyllarová.
Technické vybavení
Kostel je i složitá technická stavba, aby správně fungoval a bylo možné jej využívat musí být i vytápěn, větrán, chlazen. Významný vliv v návrhu hrála akustika, jelikož zde mají být instalovány varhany.
Jak sdělil Dalibor Andrlík: „Akustika byla určující nejen při návrhu kostela ale i při jeho realizaci. Přímo na stavbu docházel akustik, který prováděl průběžná měření.“
Na stěnách kostela můžeme vidět jakési „stély“, svislé perforované pásy. Tyto pásy nejsou dekorací, jsou zde důmyslně esteticky ztvárněnou pomůckou pro tvarování akustického pole v interiéru kostela, za perforací se nachází různě hluboké niky vyplněné tlumícími materiály. Také žebrovaný strop je tvarován s ohledem na zvuk varhan.
„Poslední akustické úpravy prostoru budou dodělány až po instalaci varhan, dle rozhodnutí akustika,“ dodal Dalibor Andrlík, stavbyvedoucí společnosti Metrostav, generálního dodavatele stavby.
„Střešní světlík tedy skoro padesát metrů čtverečních prosklené plochy je plošně vyhříván, aby nedocházelo k jeho rosení,“ vysvětluje Jakub Žiška.
S unikátní architekturou jsou spojena i netradiční řešení technických zařízení budovy. Kvůli pásovému oknu, které obíhá celý půdorys hlavního prostoru kostela musely být řešeny netradičně i svody dešťové vody ze střechy, tak aby nerušily estetiku pásového okna. Jak? To vysvětluje architekt v dokumentu.
Oltáři kostela dominuje skleněný kříž z lepeného skla od ateliéru Lhotský. Zdroj: Tomáš Kovařík
Kostel je vytápěn tepelnými čerpadly z vrtů, které jsou zbudovány pod malým parkem. Větrání je zajištěno dnes už nezbytným systémem pro zpětné získání tepla-rekuperací. Pod parkovištěm se nachází retenční nádrž na dešťovou vodu.
Aby nedocházelo k přehřívání interiéru, je instalováno venkovní zastínění. Venkovní stínění má ze všech typů stínicí techniky největší účinnost proti přehřívání interiéru. Žaluzie jsou u kostela využity na jižní straně pro stínění kanceláří a společenského sálu, v suterénu přímo pod hlavní lodí.
„Pro nový kostel Krista Spasitele na Barrandově byly vybrány venkovní žaluzie Setta 65 a žaluzie Emergency Setta 65 – jedná se o bezpečnostní žaluzii, která lze vytáhnout i při výpadku proudu. Z tohoto důvodu je umístěna u nouzových dveří. Žaluzie, krycí plechy a komponenty jsou v RAL 7022,“ upřesňuje Ing. Jakub Vaněk, Ph.D., marketingový ředitel společnosti ISOTRA a.s.
Stavba slouží i jako komunitní centrum pro pořádání kulturních akcí. Zdroj: Tomáš Kovařík
Pro zachování architektonického vzhledu jsou instalovány žaluzie, které lze schovat do skrytých kastlíků. Kastlík pro žaluzie i vodicí lišty jsou zakomponovány do fasády a je tak zachovaný architektonický návrh čisté stavby. Ovládání žaluzií je přes dálkový systémem IO včetně ochrany proti větru. Žaluzie tak lze přímo od stolu pomocí dálkového ovladače stahovat a různě naklápět dle aktuální potřeby uživatele.
I detaily jsou důležité pro celek: Čisticí zóny
Mnozí z nás si jí při vstupu do kostela ani nevšimneme, ale správně navržená čisticí zóna dokáže ušetřit čas i finance při úklidu, má pozitivní vliv na rychlost opotřebení vnitřních podlah. Samozřejmě i estetická hodnota interiéru zůstává pak déle zachována, což je také důležité u kostela s velmi světlým interiérem a mramorovými podlahami.
Jak by měla ideálně čisticí zóna vypadat? Je na ní potřeba pamatovat už při návrhu. Aby byly rohože v jedné rovině s podlahou a nepřekážely například dveřním křídlům, je nutné na ně zhotovit „vanu“. Důležité jsou i rozměry, čím delší trasu návštěvník přirozeně po čisticí zóně ujde, tím lépe. Malá rohožka za dveřmi často ve veřejných budovách mnoho nevyřeší, málokterý návštěvník si bude cíleně otírat boty.
„Jeho obuv musíme vyčistit tak, aby si toho vlastně ani nevšiml. Můžeme volit i několik stupňů, kdy čištění lze začínat již před vchodem v exteriéru a pokračovat jiným materiálem v zádveří. V kostele na Barrandově je použit v zádveří u hlavního vstupu typ rohože TOPWELL s povrchovou úpravou kartáč + guma. U bočních vchodů, kde nebylo možné využít rohože vnitřní z důvodů zachování architektury interiéru, se pak jedná o rohože venkovní, materiál TOPWELL s povrchovou úpravou textil,“ doplňuje Petr Gabriel, jednatel ze společnosti GAPA MB s.r.o.
Sdílet / hodnotit tento článek