Vzhledem ke stále vyšším cenám za odvádění dešťových vod do kanalizace a neustále rostoucím cenám za vodné jsme se rozhodli akumulovat dešťovou vodu ze střechy v podzemní nádrži a využívat ji na zalévání zahrady. Ušetříte tak poplatky za odvádění vod do kanalizace a za vodu z řádu, kterou v případě pouhého zavlažování platíte hned dvakrát (vodné a stočné jsou v ceně vody zastoupeny skoro nastejno).
Pravda je, že je možné platit za odebranou vodu pouze vodné, musíte mít měřidlo objemu odpadní vody na hlavní odpadní větvi kanalizace a vodárny s tímto řešením musí souhlasit již při povolování stavby. Výhodou je, že neřešíte umístění nádrže na pozemku, její objem a případně nedostatek naakumulované vody v dobách velkých spotřeb. Vzhledem k vysokým pořizovacím cenám nádrže doporučuji tuto možnost dopředu promyslet. Je zcela vyloučené, abyste bez povolení správce sítě odváděli dešťové vody do jejich stok.
Akumulační nádrž
Akumulační nádrže se vyrábějí nejčastěji z tvrzených plastů ve tvaru koule, válce nebo zploštělé. Další možností jsou betonové jímky nebo válcové nádrže vyskládané ze skruží. Dle tvaru pozemku a situace umístíte nádrž na pozemku, zavedete do ní svody a přepad zaústíte do vsaku. Podle velikosti plochy parcely a dle druhu využití (zatravněná plocha, užitková zahrada, stromy) lze určit potřebný objem nádrže. My jsme si pořídili na parcelu o výměře 1200 m² s trávou a užitkovou zahradou plastovou kouli o objemu 4,5 m3. V sušších obdobích, v době po vysetí trávy jsme potřebovali vody více. Ve zbytku roku postačuje. Nádrže je možné taktéž seskládat tandemově za sebou.
Výkop pro nádrž musí být alespoň o 30 cm na každou stranu větší, aby šla nádrž dobře usadit. Po podsypání a vyrovnání dna jámy jsme opatrně na rameni rypadla spustili nádrž, vyrovnali a částečně naplnili vodou, aby se zatížila. Napojili jsme přívodní potrubí a odvod do vsaku a nádrž se obsypala. Na obsypání lze použít písek nebo betonový recyklát, který má hydraulické vlastnosti a tvrdne, dokáže ale spálit rostliny. Zásyp je potřeba pořádně hutnit nebo prolévat vodou.
Vsakování přebytečné vody
Vsak přebytečné vody je možné řešit přes plošnou drenáž, vsakovací nádrž nebo odvodem do kanalizace (nevyhnete se poplatkům). Vsakovací nádrže, které se používají nejčastěji, lze koupit jako samostatný plastový výrobek. Vypadá trochu jako velká bedna od piva a vyplňuje se hrubým štěrkem, lze jich zapojit kaskádově několik za sebou.
Pokud nechcete utrácet, postačuje vykopat jámu (rýhu, studnu), kterou vysypete štěrkem a dosáhnete stejného efektu. Na vysypání se používá hodně hrubý štěrk frakce 32 - 63, aby byl co největší prostor mezi zrny pro vsakovanou vodu.
Dostatečný objem vsaku není úplně snadné určit. Kvůli objemu vody z deště potřebujete znát návrhovou intenzitu deště, půdorysnou plochu odvodňovaných střech (někdy i plochy návětrných stěn při zohlednění hnaných dešťů). Kvůli retenční schopnosti zeminy (rychlosti zasakování), je nutné znát kvalitu a typ zeminy, což se určuje tzv. filtračním součinitelem při hydrogeologickém průzkumu. Pokud jste jej před navrhováním stavby nedělali, je možné filtrační součinitel změřit dodatečně. Hydrogeolog vám jistě dobře poradí nejen s objemem zasakovacích nádrží, ale i s jejich typem a umístěním.
U nás jsme nechali na 200 m² plochy střechy vykopat jámy 2 × 2 × 2 m (je to hodně, ale jsme na jílech), vše vysypali štěrkem, překryli hutnou geotextilií 400 g/m² a zasypali 30 cm zeminy a ušetřili tak čas a peníze za průzkum.
Tip z praxe
Nechejte si k nádrži v zemi dovézt silový kabel, abyste nemuseli kvůli každému zalévání tahat prodlužovačku a případně jako my i kabel NN na zapojení časovačů, programátoru nebo automatického vypínání.
Kolik to stálo
Plastová koule 4,5 m³ i s dopravou cca 30 tis. korun, recyklát na obsyp a štěrk na zasakovací nádrž 6 tis. korun, zemní práce a odvoz zeminy 8 tis. korun, plus drobnější částky za trubky a geotextilie.
Sdílet / hodnotit tento článek