Nutno podotknout, že sláma, jako kterýkoli jiný stavební materiál vyžaduje znalost a dodržení podmínek využití, potom může dobře sloužit. Zvláště citlivá je na vlhkost, ale je důležité si uvědomit, že proti působení vlhkosti musíme chránit i cihelné nebo jakékoli jiné stavby.
Mýtus: Slaměný dům není trvanlivý
První slaměné domy jsou obdobně staré jako samotné lisování slámy do balíků. Byly postaveny před cca 130 lety v Nebrasce. Některé z prvních slaměných domů v USA dosud stojí a plní svoji funkci. Nejstarší slaměný dům v Evropě stojí ve Francii a je z roku 1921.
Dříve se sláma svazovala do snopů, tedy balíky neexistovaly a ve stavebnictví se užívaly pouze směsi slámy s hlínou, nejstarší dochované stavby ze směsí slámy s hlínou jsou staré asi pět set let.
I v tak starých stavbách lze prý najít stébla slámy dosud zlatavá, bez známek hniloby. Sláma je hlínou proti vlhkosti chráněna, protože hlína absorbuje jakoukoli vodu z prostředí mnohem rychleji než sláma, drží tedy slámu v suchu. Do domu samozřejmě nesmí zatékat ani od základů vzlínat.
Mýtus: Sežerou ho myši
Myši hledají potravu, teplo a úkryt. Ve slaměném domě je mohou najít obdobně jako v domě z jiných materiálů, ale samotnou slámu myši nejedí. Mohou se vyskytovat ve stohu se slámou nebo v rozestavěné stavbě a hledat nevymlácená zrnka obilí, avšak ze zkušeností z několika stovek slaměných staveb v česku i ve světě bezpečně víme, že ve slaměných domech myši nepobývají o nic více než v domech z jakýchkoli jiných materiálů.
Občas nám myši nebo potkani způsobí problém při skladování slámy ve stohu tím, že při hledání zrn přehryžou některé provázky a část balíků pak musíme znovu převázat. Osvědčenou strategií je držet si na pozemku kočku.
Mýtus: Slaměné stěny hned shoří
Po světě existují desítky testů hořlavosti slaměných stěn a všechny vycházejí příznivě. Slaměné stěny chráněné omítkou vykazují ohnivzdornost 60 - 240 minut. Ohnivzdornost udává, jak dlouho je stěna při silném požáru schopna plnit svoji funkci (nosnou anebo dělící).
Obytné stavby se nenavrhují tak, aby v žádném případě nemohli hořet, ale tak, aby bylo dostatek času při požáru utéct a stavbu uhasit. Požadavek českých norem je 15 min. na jedno podlaží. Certifikovaná požární zkušebna Pavuz (ČR) provedla test ohnivzdornosti slaměných stěn s výsledkem 60 min pro slámu jako výplň dřevěného skeletu a 90 min. pro nosnou slámu.
Německá organizace FASBA provedla test dle evropské normy EN 1365-1 a potvrdila pro slaměnou stěnu z balíků položených na šířku o tl. 46 cm s oboustrannou hliněnou omítkou tl. 3 cm požární odolnost F90 (90 minut) a hořlavost B2 (normálně hořlavé). Do stejné kategorie spadá masivní dřevo.
Jakmile je z balíků postavena stěna a je omítnuta, není v ní dost vzduchu k okysličení plamene. Její zapálení již není tak snadné. Je to jako pokusit se spálit telefonní seznam. Jednotlivé stánky vzplanou snadno, ale celá kniha poměrně obtížně. Požární riziko představuje zejména roztroušená volná sláma při stavbě. Na stavbě by se proto nemělo manipulovat s otevřeným ohněm a měl by být při ruce hasicí přístroj.
Sdílet / hodnotit tento článek