„Aby vzniklo opravdu kvalitní architektonické dílo, musejí se majitelé na tvorbě návrhu shodnout a spoluvytvářet jej,“ říká Oldřich Hozman. „Zde v Nebušicích byli majitelé přizváni již do procesu navrhování. Je to podle mého soudu velmi dobrá metoda společné tvorby modelu, kde nacházíme základní charakter a tvar domu,“ dodává architekt. Zároveň s tím seznamuje budoucí rezidenty se zásadami stavební biologie, kde je stavba vnímána jako funkční organismus a má za cíl vytvořit optimální podmínky pro zdravý aktivní život. Stavební biologie čerpá z mnoha vědních oborů, spojuje architekturu a stavebnictví s ekologií, psychologií i medicínou a je preferována hlavně v Rakousku a Německu, kde najdeme také takto zaměřené instituty (Institut für Baubiologie + Nachhaltigkeit IBN, Österreichisches Institut für Baubiologie und -ökologie GmbH).
Dobré místo a chvála starých rituálů
Rodinný dům stojí v klidné zalesněné okrajové části hlavního města na prostorném pozemku, který se lehce sklání k jihovýchodu. Majitelé si toto místo zamilovali a požádali Oldřicha Hozmana, aby splnil jejich představu energeticky úsporné ekologické stavby s měkkými zaoblenými tvary. Začalo se symbolickým vytyčením, obcházením hranic pozemku a pokládáním základního kamene. Poté následovalo výše zmíněná tvorba modelu stavby, kde si majitelé potvrdili svůj záměr stavět podle principů baubiologie a vyzkoušeli si vlastní modelaci měkkých zaoblených tvarů. Společně s architektem pak hledali vhodné umístění domu a jeho orientaci ke světovým stranám (je umístěn poblíž severní hranice pozemku, aby bylo na zahradě teplo a světlo, nestíní a umožnuje zahradu plně využívat). Důležité pro ně bylo, aby koncepce obsahovala i principy Feng Shui, kde je jedním z hlavních kritérií (kromě zaoblených hran) i natočení delší strany domu ke slunci, k jihu.
Zdůraznili také viditelnost hlavního vstupu do domu už při vstupu na pozemek a připomněli smysl přístupových cest (neměly by být úplně rovné). Architekt poté předložil návrh dispozice s rozmístěním obytných místností k jižní straně a podpůrnými místnostmi na severní straně. V návrhu zachovává princip volného středu, kde se nachází schodišťová hala a chodba. Schodiště je prosvětlené velkým střešním oknem, aby střední prostory chodeb působily otevřeně a nebyly stísněné. Střed rodinného domu tak může podle zásad učení Feng Shui volně dýchat a plně rozproudit životní energii zvanou čchi.
Kuchyně s pecí Foto: Oldřich Hozman
Zdravý dům, zdravé bydlení
„Pokud bych měl uvést příklady materiálů a technologií, které jsou pro člověka zdravé, zmínil bych například vytápění sálavými zdroji tepla a nízkoteplotní systémy (stěnové vytápění, krby a pece), prodyšné přírodní izolace (sláma, len, konopí, vlna), paropropustné konstrukce s přírodní parobrzdou (přírodní papírová parozábrana, juta nebo filc máčený v jílové kaši), podtlakové větrání (vzduch přicházející infiltrací) a přírodní materiály s neupravovanými povrchy jako dřevo a hliněné omítky (zachovávají obsah volných záporných iontů ve vnitřním prostředí staveb), dřevostavby a celodřevěné konstrukce stropů (nenarušují geomagnetické pole Země), voda, kámen, dřevo a jíly z místního zdroje, pasívní i aktivní solární zdroje a podobně,“ uvádí architekt a zároveň ukazuje výkresy rodinného domu v Nebušicích.
Nízkoenergetickou stavbu s oblými tvary tvoří masivní dřevěné krovy a trámové stropy, obvodové zdi jsou z tepelněizolačních cihel, zateplené třiceticentimetrovou izolací z minerální vlny. Stěny jsou prodyšné, difuzně otevřené, vnitřní příčky jsou hrázděné a vyzděné nepálenými cihlami. Skvěle tak vyrovnávají v domě vzdušnou vlhkost, tvoří dobrou akumulaci (tepla v zimě a chladu v létě) a působí velmi dobře i jako akustická izolace. Veškeré vnitřní omítky jsou hliněné, v některých místnostech byly ponechány v přirozené barvě hlíny, povrchy stěn v koupelnách jsou z marockého štuku. Dubové dřevo se využívá hlavně u pergol, oken, dveří a vnitřních podlah, vše je napuštěno přírodním olejem a místnosti s výmalbou jsou natřeny přírodními kaseinovými nátěry. Ohřev teplé užitkové vody probíhá plynovým kondenzačním kotlem doplněným solárními kolektory. V projektu architekt řeší též zachytávání dešťové vody do velkých podzemních nádrží. Majitelé ji používají k zalévání zahrady.
Schodišťová hala v 1.patře Foto: Oldřich Hozman
Na fasádách i v interiérech domu jsou dobře viditelné dřevěné části. Venkovní stříška nad hlavním vstupem a venkovní přístřešek před jižní fasádou je příkladem skvělého řemesla, zvláště pak v propracovaných tesařských spojích. Základová deska domu neobsahuje ocel, ale polypropylénovou rozptýlenou výztuž, aby mohlo domem procházet neporušené přirozené geomagnetické pole země. Člověk si tak v domě opravdu odpočine a necítí se unaven.
K dalším zdravým principům patří příjemné sálavé teplo. V celém domě se nachází stěnové topení a ve středu hlavní obytné místnosti velká pec na dřevo, která slouží na vaření a k příležitostnému přitápění domu. Teplo, které vydává dřevo, je příjemné, hezky voní a dodává místnostem pocit útulnosti. Stavba má viditelně větší přesahy střech a na jižní fasádě účelné pergoly, což napomáhá ke stínění interiérů a zajišťuje, aby se místnosti v létě nepřehřívaly. Není tak zapotřebí používat žádnou klimatizaci.
Zdravé bydlení chápe architekt Oldřich Hozman jako harmonický souhrn mnoha faktorů. Tvrdí, že zdravý materiál je všechno, co je nám příjemné, a s čím jsme jako lidé historicky spjati (kámen, dřevo, vlna, len…). „Používejme na stavbách přírodní materiály, pokud možno v nezměněné formě,“ apeluje. „Pro vedení vody je ideální keramika nebo sklo, případně ušlechtilé kovy. Pro vitální kvalitu vzduchu jsou nejlepšími dotykovými materiály nelakované dřevo a hliněné omítky. Vodu i vzduch bychom měli nechávat proudit co nejvolněji. Uchovávají si tak životadárné síly. V tomto smyslu používám na stavbách nejčastěji přírodní lomový kámen, dřevo, pálené nebo nepálené cihly, hliněné omítky a tepelné izolace z rostlinných materiálů,“ dodává na závěr a majitelé domu souhlasně pokyvují hlavou. Se svým bydlením jsou nadmíru spokojeni, stali se jeho pevnou součástí.
Sdílet / hodnotit tento článek