Po hrubých rozvodech přišly na řadu okenní a dveřní výplně. Dodavatel oken nainstaluje běžně v domluveném termínu okna, dveřní křídlo sám doporučuje osadit až ke konci stavby, aby se při intenzivním pohybu řemeslníků nepoškodilo. Je na domluvě, jestli si to takto necháte provést, a zdali vám dodavatel poskytne po tuto dobu provizorní dveřní křídlo, byť za drobnou úplatu.
Stavební příprava pro montáž oken
Hydroizolace parapetních částí vstupních a terasových dveří musí být před osazováním výplní provedená. Při zaměření si navíc technik dodavatele vyžádal, abych omítl ostění všech otvorů, protože byla hodně olámaná (důsledek nepoužívání ukončovacích tvárnic). Ostění jsem z obou stran svisle zarovnal prknem, stáhnul betonářských pérem a natáhl hladítkem tepelně izolační omítku. Ostění tak byla perfektně svislá a rovná. Tepelně-izolační omítka se snadno zpracovává, nemusí se nutně nahazovat, což neumím a snese různé tloušťky v ploše bez praskání.
Pokud budete stavbu zateplovat, tak se ve zděných novostavbách s běžnou tloušťkou izolantu v současné době osazují okna slícováním s vnějším povrchem zdiva a ne do středu stěny, jako dříve. Vnější ostění a nadpraží pak vznikne zateplením stavby a má takovou tloušťku jako zateplovací systém. Izolant je ,,přetažen“ přes okenní rám asi o dva až tři centimetry, některá okna jsou konstruována tak, aby byl rám přetažen celý.
Toto řešení je výhodné hned z několika důvodů. Nejlépe vyřešíte tepelný most v problematické partii okenní spáry a tepelně technické parametry jsou v tomto detailu téměř stejné, jako ve zbytku plochy. Dosáhnete dobrého osvětlení místností, ostění vám nebude tolik ubírat světlo. Neochudíte se ani šířku vnitřního parapetu, což je důležité při normálních tloušťkách zdiva 250-300mm. Rám okna má šířku cca 70-100mm, tak by vám ani nezbylo pořádné místo na kytky. Pokud se dodatečně zateplují stavby s okenním rámem vloženým do středu stěny, musí se dbát na co nejlepší zateplení kolem okna, a proto se na tyto detaily používají speciální izolanty s co nejnižší tepelnou vodivostí a co možná největší tloušťkou. I tak se nikdy nedosáhne takových hodnot tepelného odporu a izolantem stěny stíníte slunečnímu světlu.
V nízkoenergetických a pasivních stavbách se značnými tloušťkami izolantů se okna vysazují před vnější povrch zdiva, aby nebyla ve fasádě utopená a vytvářela co nejmenší tepelné mosty. Kotví se odlišně než běžná okna. V těchto stavbách je nutné dbát na řádnou vzduchovou těsnost spáry a rozhodně doporučuji se obrátit na odborníky.
Výběr správného okna
Na výběr okenních a dveřních výplní byste měli dát velký pozor a neskočit po nejlevnějším dodavateli. Oknařů je na našem trhu víc než dost, nechejte si vypracovat nabídky a uvidíte, kdo co nabídne. Porovnávejte vždy podle určitého kriteria. Těmi nejprůkaznějšími jsou asi součinitele prostupu tepla zasklení Ug, okenního rámu UF a celého okna se započítáním vlivu okenních rámů Uw. Nejdůležitější je právě ta poslední hodnota, která jasně kvalitativně celou výplň zhodnocuje z tepelného hlediska. Součinitel prostupu tepla má rozměr W/m²K a udává, kolik tepla ve wattech projede plochou 1m² při rozdílu teplot oddělovaných oknem 1K (1°C). Z toho vyplývá, že čím menší hodnota, tím lepší tepelněizolační vlastnosti.
Hodnota Uw zároveň zohledňuje i poměr plochy zasklení a rámů. Z toho vyplývá, že je pro různě velká okna odlišná (proto u nabídek porovnávejte jednotný rozměr okna). Běžná okna 1,2 m x 1,2 m s plastovým čtyřkomorovým rámem a dvojsklem mohou mít Uw asi 1,3 W/m2K, okna se zatepleným pětikomorovým rámem a trojsklem asi 0,9 W/m2K. Prodejní argumenty výrobců jsou zaměřeny na fakt že čím více, tím lépe. Čím více komor v rámu, tím lépe. Pokud uvidíte rám v řezu, zkontrolujte také počet ,,komor“ vzniklých mezi těsněními funkční spáry. Většinou jsou dvě, v horším případě jedna (čili jen dorazové těsnění, bez středového).
Velmi nízké hodnoty Ug mohou mít za následek vznik kondenzátu na vnější straně posledního skla (zvenku se vám mohou mlžit). Tento jev je nezvratný a je ukazatelem velmi dobrých tepelně izolačních vlastností okna. Jeho vnější povrch je natolik studený, že se na něm tvoří orosení. Nevýhodou je, že kolem jara a podzimu v době sychravého vlhkého počasí, nevidíte ven. V žádné jiné vrstvě zasklení (mezi skly, na vnitřním straně skla) by za normálních okolností kondenzace vznikat neměla.
Dalším parametrem pro porovnání by mohla být například akustika, i když v dnešní době vyráběná okna a dveře jsou na tom s útlumem docela dobře. Sledovat by se mělo i řešení těsnosti připojovací spáry. Běžně se okno osadí, vyrovná ve všech směrech, ukotví a spára je následně zaplněna PUR pěnou. Za montáž s lepším utěsněním vzduchotěsnou folií si připlatíte. Sledujte také zajištění servisu po osazení, nám dodavatel nabízí dvouletý bezplatný servis na průběžné seřizování vzniklé sedáním stavby.
Jaký materiál a barvu oken, jaké zasklení
Rámy oken se vyrábí velmi často z plastu. Ten se dobře udržuje, je odolný, rámy jsou relativně lehké a finančně nejdostupnější. Barvu můžete zvolit prakticky jakoukoli ať už nástřik v odstínu RAL nebo mnohem častěji používané folie imitující dřevo, kterých má každý dodavatel mnoho. Další variantou jsou dřevěné rámy. Dřevěné rámy vyžadují větší péči. Pro vysokou pevnost při nízké hmotnosti se používá hliník, který však oproti plastu značně vede teplo a je ještě stále dražší než varianta dřeva. Umožňují však provedení velmi úzkých rámů, které vypadají perfektně.
Za zmínku určitě stojí možnost provedení skel s bezpečnostní folií proti rozbití nebo lepších klik se zámkem proti otevření dětmi nebo bezpečnostním kováním. Dveřní výplně by měly mít vloženou tepelnou izolaci, bezpečnostní kování a několikabodové zamykání je už standardem.
Parapety podtrhnou krásu okna
Doplněním oken jsou vnitřní a vnější parapety, které by měly s domem ladit. Vnější parapety mohou být z přirozených nebo lakovaných kovů (měď, zinek, hliník..), z plastu s folií, nebo kamene. Osazení musí být provedeno ve spádu směrem od okna a napojení do ostění musí umožňovat pohyb vyvolaný změnami teplot. Kovové a plastové parapety se vsazují nejčastěji do napojovacích lišt (plast, kov). Ty mají dvě možnosti provedení a to zapuštěnou formu před omítkami (zateplením) nebo vsazenou formu až po omítkách (zateplení). Zapuštění je složitější na provedení, ale je bezpečnější a lépe vypadá. Vsazení je snazší, po čase však hrozí odchlípnutí napojovacího profilu a zatečení vody za parapet. Proto je nutné profil utěsnit polyuretanovým tmelem, který má stálou pružnost. Běžně používané silikony po čase vlivem UV záření ztvrdnou a vydrolí se. Obdobou zapuštění bez napojovacího profilu může provést klempíř vytvarováním konců plechů.
Vnitřní parapety mohou být opět z plastového komůrkového profilu, z dýhované dřevotřísky, dřevěné masivní nebo kamenné. Osobně jsem z důvodů obavy z bobtnání dřevotřísky zvolil komůrkový plast v imitaci travertinu. Bylo to hodně drahé, ale vypadá velmi dobře. Okenní rám má v sobě od výroby připravenou drážku na výšku parapetu. Komůrkovou desku jsem napřed osadil nasucho, podložil ji na několika místech a vyrovnal. Poté jsem na tvárnice nanesl tři ,,housenky´´ z nízkoexpanzní PUR pěny, osadil desku a parapet po dobu několika hodin zatížil, aby se vlivem rozpínání pěny nehýbal.
Sdílet / hodnotit tento článek