Je dobré si dopředu rozmyslet tvar a členění terénu kolem stavby a případně využít vykopanou zeminu ze základů na hrubé terénní úpravy. Její množství by vás mohlo překvapit, hromada hlíny se navíc vytěžením nakypří.
Náš pozemek je téměř rovný, chtěli jsme zahradu rozdělit z části na užitkovou a část někdy využít na umístění bazénu. Nechtěli jsme žádné velké výškové rozdíly a s tím spojené palisády, opěrné stěny a různé schody. Naši sousedé mají parcelu svažitější. Členění navíc umocnili zaříznutím domu do terénu a vytvořením dvou výškových úrovní, na které veškerou vytěženou zeminu využili. Nás stál odvoz a uskladnění asi 20 tisíc.
Vytyčení stavby a sejmutí ornice
Ornici seškrábnutou z pozemku v ploše pracovní plochy jsme si samozřejmě nechali a po dokončení stavby využili. Dům stojí na nepříliš vhodné základové zemině. Původní využití bylo pole s navezenou vrstvou ornice v mocnosti asi čtyřicet centimetrů. Dle geologických map jsou v území jílovité vrstvy do hloubky asi šesti metrů a teprve následují jíly s příměsí drobného kamene.
Stavbu jsme zakládali na betonových pasech s nabetonovanou sjednocující vyztuženou mazaninou. Jejich šířky jsem napočítal na malou únosnost, i tak vyšly rozumně kolem 400-500 mm dle zatíženosti konstrukce. Hloubka základové spáry je 1200 mm pod úrovní upraveného terénu u obvodových stěn, u vnitřních stěn vyšla 300 mm pod rubem mazaniny.
Zlomové body obvodové konstrukce objektu jsme nechali vyměřit geodetem dle vytyčovacího výkresu za 3500 korun. Tyto body se běžně vyznačí zatlučením geodetického bodu (nebo železného betonářského drátu) do země právě v místě konstrukce, anebo je geodet přenese na tzv. lavičky. Lavičku poznáte snadno. Je to vodorovné prkno na dvou sloupcích vpravených do země. Do prkna geodet natluče hřebík, aby vyznačil přesnou polohu bodu vytyčovací úsečky. V křížení jednotlivých vytyčovacích úseček dostanete vytyčovací bod objektu.
Lavičky se umisťují v dostatečné vzdálenosti od líce budovy, aby je neponičila např. těžká zemní technika při výkopových pracích a minimálně po dobu založení stěn je nutné lavičky chránit před poškozením, abyste nemuseli znovu volat geodeta a platit za další vytyčení.
Původně jsem chtěl základovou spáru zpevnit dusaným štěrkem, ale dal jsem na radu zkušeného projektanta, který mne upozornil na to, že v jílu se tato vrstva chová jako drenáž a veškerá voda, která se z podzákladí stahuje, se postupně vsakuje do základové spáry a způsobuje rozbředání zeminy a snižování její únosnosti.
Při výkopech základů pozor na počasí
Největší chybu, kterou jsem kdy na stavbě udělal, byla hned na samotném začátku, kdy jsme nechali vykopat základy v době, kdy hlásili deště. Bohužel bagrista neměl jindy čas a my natěšení na meteorology příliš nehleděli. Za výkopové práce si bagrista řekl rozumných 800 Kč za hodinu včetně přistavení techniky na místo a za naložení zeminy a odvoz 9 Tater zeminy z výkopu již zmiňovaných 20 tis. Vykopání základových rýh trvalo asi šest hodin. Při výkopech nezapomeňte vyznačit i kanalizaci vedoucí pod objektem a nechejte vše vykopat najednou.
Po sejmutí a uskladnění ornice v koutě parcely začalo pršet. Jednodenní avizovaný déšť se protáhl na přívalovou čtyřdenní sprchu. Jílové podloží nebylo vůbec schopné takové množství vody absorbovat a po pár hodinách se začaly rýhy plnit, až zcela zmizely s okolním terénem pod hladinou.
Stěny výkopů rozbředly a zemina postupně zaplňovala rýhy. Po ustání dešťů a opadnutí vody jsme museli začít odčerpávat rýhy a ručně veškerou zeminu vyhazovat. Šířka základů byla najednou téměř o polovinu větší, a tak se původní plánované prosté vylití betonu do rýh přehodnotilo a základy jsme museli vybednit na vylité vrstvě tloušťky asi 30 cm tvárnicemi ztraceného bednění.
Sdílet / hodnotit tento článek