Metropole, města, obce – vybudovat jakýkoli sídelní útvar pro soužití většího množství lidí vyžaduje součinnost mnoha profesí. Mezi všemi musí pak panovat shoda na výsledném řešení i provedení a výsledek by měl být trvanlivý a efektivně ekonomicky i udržitelně sloužit svým obyvatelů a uživatelům. Město je živoucí organismus, který se však proměňuje v čase podle měnících se potřeb, i vlivem stárnutí technologií nebo materiálů.
Většina zásadních rozhodnutí o vývoji města je v demokratickém řízení státu v rukou volených zastupitelů potažmo městské rady, jednající na základě svých úvah nebo podnětů z jiných stran (občanů, firem).
Aby město drželo jednotný ráz a dobře fungovalo je však potřeba obracet se na odborné profese, které jsou více či méně zastoupeny v procesu vývoje města. Jsou jimi například:
Všechny popsané profese se úzce podílejí na výsledné podobě města. Každý vidí záležitost ze svého pohledu, nicméně je nutná odborná způsobilost a přesah jedné profese do druhé. Je výjimkou, že by všechny profese byly přímo zaměstnanci či stálými spolupracovníky města. Často se v případě menších obcí jedná o volně sestavované týmy dle potřeby.
Pokud týmy nejsou sestaveny dobře, nejsou zastoupeny či jsou nedostatečně vyslyšeny doporučení některých profesních odborníků při jednotlivých stavebních projektech či v dlouhodobém plánování, může to způsobit zbytečné a nehospodárné využití veřejných prostředků, zkrácení životnosti daného řešení, nefunkčnost některých aspektů daného řešení nebo způsobit po výstavbě i nové problémy, kde dříve nebyly. Mělo by tak být v zájmu zastupitelstev úzce spolupracovat s širokým spektrem odborníků a naslouchat jim, jelikož lidská sídla jsou složitými a komplexními stavebními díly.
Velká města potřebují stálé týmy odborníků, nejen pracujících dle zadání vedení města, ale poskytujících i městu zpětnou vazbu na vydaná rozhodnutí, konzultující varianty a řešení. Odborné profese jsou často zastoupeny i v poradních komisích měst a obcí (například komisí pro výstavbu, komise pro životní prostředí atp.).
V České republice má městského architekta cca 80 měst a obcí. Zatím je ale nesrovnatelně víc obcí, které služeb městského architekta nevyužívají. Jeho role není v naší legislativě přesně ukotvena, jeho rozsah prací se různí. V zásadě se ale jedná o profesi, která má ze své podstaty v rámci rozsahu prací domluvených s obcí držet celkovou koncepci města, dbát na zachování a rozvoj architektonických a urbanistických kvalit. Je často zástupcem města při jednání se soukromými stavebníky nebo v případě veřejných zakázek, jako například zpracování územního plánu.
Role městského inženýra je ještě méně zastoupena než městský architekt. Úkolem inženýra je dohlížet a konzultovat především městské sítě, technickou infrastrukturu, nakládání s energiemi, dopravní řešení atp.
Krajinářský architekt má být plnohodnotnou součástí týmu s inženýrem (inženýry) a architektem (architekty) v procesu plánování města. Jeho specializací je městská zeleň nebo správné nakládání s dešťovou vodou, popř. vhodné proudění vzduchu ve městě atp. To všechno může výrazně ovlivnit kvalitu životního prostředí města.
Developer přichází do území města s podnikatelským záměrem nové výstavby či přestavby jednotlivých staveb či celých území. Je proto nezbytné, aby úzce spolupracoval s městem (městskou částí) a respektoval místní výše řečené podmínky a požadavky města, úzce spolupracoval s výše řečenými profesemi. Stejně tak i developer, vkládající do projektu značné úsilí a finance na mnoho let dopředu potřebuje přehledné, stabilní a předvídatelné právní prostředí, podmínky výstavby. K tomu slouží mimo obligátních územních plánů a regulačních plánů například programy rozvoje obce, plánovací smlouvy nebo zásady pro spolupráci s developery.
Náklady na teplo patří nejen u rodinných domů, ale zejména u místních samospráv a firemních budov a areálů k těm největším. Tepelné mosty a s nimi spojené úniky tepla mohou zvýšit náklady na provoz o desítky tisíc korun. Informace o tom, kudy z budovy teplo uniká, může majitelům a správcům nemovitostí dodat analýza…
Vlastníte pozemek, který se technicky hodí k zástavbě, ale územní plán ji nedovoluje? Můžete s obcí uzavřít platnou dohodu o tom, že vám pozemek „zestavební“? Může si obec za takovou změnu územního plánu nechat zaplatit? Může obec podmínit dohodu tím, že na vlastní náklady přivedete k pozemku sítě a vybudujete cestu…
Počet obcí a městských částí či obvodů statutárních měst, které přijaly zásady pro uzavírání smluv s developery, narůstá. Tyto zásady podrobně upravují postup obce při jednání s developerem o poskytnutí kompenzace za zvýšené nároky na obcí provozovanou veřejnou infrastrukturu a na obcí zajišťované veřejné služby. V…
