Metropole, města, obce – vybudovat jakýkoli sídelní útvar pro soužití většího množství lidí vyžaduje součinnost mnoha profesí. Mezi všemi musí pak panovat shoda na výsledném řešení i provedení a výsledek by měl být trvanlivý a efektivně ekonomicky i udržitelně sloužit svým obyvatelů a uživatelům. Město je živoucí organismus, který se však proměňuje v čase podle měnících se potřeb, i vlivem stárnutí technologií nebo materiálů.
Na výslednou podobu města má vliv mnoho faktorů jako například:
- Demografie
- Kultura a historický vývoj
- Přírodní podmínky, reliéf terénu, přírodní bohatství, klimatické podmínky
- Ekonomika, průmysl
- Soukromé zájmy obyvatel a investorů
- Vztahy a dopravní propojení s okolím
- Územní plánování obce, kraje, státu
- Stavební předpisy, zákonné normy
Většina zásadních rozhodnutí o vývoji města je v demokratickém řízení státu v rukou volených zastupitelů potažmo městské rady, jednající na základě svých úvah nebo podnětů z jiných stran (občanů, firem).
Aby město drželo jednotný ráz a dobře fungovalo je však potřeba obracet se na odborné profese, které jsou více či méně zastoupeny v procesu vývoje města. Jsou jimi například:
- Městský architekt
- Urbanista
- Městský inženýr
- Dopravní inženýr
- Krajinářský architekt
- Developer
- Pracovník Národního památkového ústavu
Všechny popsané profese se úzce podílejí na výsledné podobě města. Každý vidí záležitost ze svého pohledu, nicméně je nutná odborná způsobilost a přesah jedné profese do druhé. Je výjimkou, že by všechny profese byly přímo zaměstnanci či stálými spolupracovníky města. Často se v případě menších obcí jedná o volně sestavované týmy dle potřeby.
Pokud týmy nejsou sestaveny dobře, nejsou zastoupeny či jsou nedostatečně vyslyšeny doporučení některých profesních odborníků při jednotlivých stavebních projektech či v dlouhodobém plánování, může to způsobit zbytečné a nehospodárné využití veřejných prostředků, zkrácení životnosti daného řešení, nefunkčnost některých aspektů daného řešení nebo způsobit po výstavbě i nové problémy, kde dříve nebyly. Mělo by tak být v zájmu zastupitelstev úzce spolupracovat s širokým spektrem odborníků a naslouchat jim, jelikož lidská sídla jsou složitými a komplexními stavebními díly.
Velká města potřebují stálé týmy odborníků, nejen pracujících dle zadání vedení města, ale poskytujících i městu zpětnou vazbu na vydaná rozhodnutí, konzultující varianty a řešení. Odborné profese jsou často zastoupeny i v poradních komisích měst a obcí (například komisí pro výstavbu, komise pro životní prostředí atp.).
Městský architekt
V České republice má městského architekta cca 80 měst a obcí. Zatím je ale nesrovnatelně víc obcí, které služeb městského architekta nevyužívají. Jeho role není v naší legislativě přesně ukotvena, jeho rozsah prací se různí. V zásadě se ale jedná o profesi, která má ze své podstaty v rámci rozsahu prací domluvených s obcí držet celkovou koncepci města, dbát na zachování a rozvoj architektonických a urbanistických kvalit. Je často zástupcem města při jednání se soukromými stavebníky nebo v případě veřejných zakázek, jako například zpracování územního plánu.
Městský inženýr
Role městského inženýra je ještě méně zastoupena než městský architekt. Úkolem inženýra je dohlížet a konzultovat především městské sítě, technickou infrastrukturu, nakládání s energiemi, dopravní řešení atp.
Krajinářský architekt
Krajinářský architekt má být plnohodnotnou součástí týmu s inženýrem (inženýry) a architektem (architekty) v procesu plánování města. Jeho specializací je městská zeleň nebo správné nakládání s dešťovou vodou, popř. vhodné proudění vzduchu ve městě atp. To všechno může výrazně ovlivnit kvalitu životního prostředí města.
Developer
Developer přichází do území města s podnikatelským záměrem nové výstavby či přestavby jednotlivých staveb či celých území. Je proto nezbytné, aby úzce spolupracoval s městem (městskou částí) a respektoval místní výše řečené podmínky a požadavky města, úzce spolupracoval s výše řečenými profesemi. Stejně tak i developer, vkládající do projektu značné úsilí a finance na mnoho let dopředu potřebuje přehledné, stabilní a předvídatelné právní prostředí, podmínky výstavby. K tomu slouží mimo obligátních územních plánů a regulačních plánů například programy rozvoje obce, plánovací smlouvy nebo zásady pro spolupráci s developery.