Třípodlažní zděná stavba s užitným podkrovím a sklepem vychází z principů organické architektury ve stylu goetheanistického stavebního slohu (Goetheanum), který vzešel z impulsu pedagoga a filosofa Rudolfa Steinera a ujal se zvláště u staveb waldorfských škol a biodynamických statků. Takovéto budovy měly podle Steinerových slov splňovat kromě provozních náležitostí i prvky ryze duchovní. Mnohé stavby tak svým vzezřením připomínaly spíše chrámy než administrativní budovy.
Proměna staré stáje v moderní biodynamický statek
Malá obec Meziříčí (část větších Malont) s osmapadesáti adresami se rozkládá na území, kde většina pozemků patřila socialistickému zemědělskému družstvu (JZD), které v roce 1951 zaniklo v souvislosti s rozšiřováním státního statku Malonty. V témže roce zde byly nejspíš vybudovány i stáje a jímky, jež byly později základem a inspirací pro prvky organické architektury a výše zmíněného stavebního slohu. Nový projekt mlékárny a sklepů ovšem vznikl až pro soukromého investora v roce 2017 se záměrem realizovat takovou stavbu, která by plně souzněla s ekologickými principy hospodaření na farmě jednadvacátého století. Architekt Oldřich Hozman ji často přirovnává k dobře živenému a spokojenému zvířeti, čímž připomíná i samotné základy biodynamického zemědělství; totiž koncept propojení teorie a praxe, kombinaci studia a aplikování takových sil a energií, jenž podporují práci s léčivými přírodními silami a materiály s hodnotami spirituálními, kdy se, řečeno slovy Rudolfa Steinera, biodynamičtí farmáři snaží svou prací balancovat a uzdravovat život na Zemi, a přitom produkovat pouze zdravé a výživné produkty.
Přístrešek má sedlovou střechu na dvanácti dřevěných kulatých sloupech Foto: Studio ARC
„Organicky pojatý styl budovy ovlivnila celková nálada doprovázející práci se zvířaty i nálada při zpracování mléka a zrání sýrů. Jako autor jsem si přál, aby stavba odrážela přímo bytostný charakter krávy, aby měla měkké organické rysy. A také aby (a to především) poskytovala svým zaměstnancům přirozené duchovní prostředí, kde se budou při práci i odpočinku dobře cítit,“ vysvětluje architekt svůj záměr a poukazuje na pečlivý výběr stavebních přírodních materiálů a symboliku barev. Týká se to takřka všech místností i samotného exteriéru zemědělské stavby podélného obdélníkového tvaru, jež tvoří základ celé hmoty, a to v přísném měřítku ostatních venkovských budov na úpatí Novohradských hor.
Architektonické a dispoziční řešení budovy
Vstupujeme do budovy; mlékárenská výroba je umístěna v přízemí; v prvním patře se nacházejí kanceláře a sezónní ubytování pro pomocníky v zemědělství. Hlavní stavba má mírně zaoblenou vypouklou mansardovou střechu pokrytou červenou pálenou krytinou. Do mansardové střechy jsou vsazené tři vikýře. Menší vikýř se nachází na jižní straně, dva podélné vikýře na východní a západní straně mají zvlněnou pultovou střechu. Horní plochy pultových střech vikýřů jsou zatravněné. Celý střešní plášť je izolovaný silnou vrstvou lisované slaměné izolace. Na východní straně mlékárny míjíme po celé délce fasády podélný přístřešek na kulatých sloupech, kde byly plánovány lavičky a stolky pro zaměstnance. Zakrytá plocha se zatím spíše dle vyjádření majitelů využívá pro návštěvnické skupiny nahlížející z venku přes okna do mlékárny. Na jižní straně pak navazuje na hlavní stavbu krov přístřešku, který slouží pro firemní akce či pro posezení při zpracování zeleniny. Zde také usedáme a nahlížíme společně do výkresů…
Vstupy do sálů kanceláří kuchyňky do sprch a na toalety Foto: Studio ARC
„Délka hlavní budovy je 23,5 metru a hloubka 10,76 metru. V podélném směru navazuje na hlavní stavbu na jižní straně otevřený krov přístřešku dlouhý 9,2 metru. Na severní straně navazuje místnost kotelny o délce 8,4 metru. Celková délka stavby s přístřeškem a kotelnou je tedy 41,1 metru. Na východní fasádě rozšiřuje hlavní stavbu 2,2 metru hluboký podélný přístřešek. Výška stavby od terénu k hřebeni je na západní straně 8,9 metru. Výška stavby od terénu k hřebeni na východní straně je 8,9 metru,“ komentuje výkresy architekt s tím, že údaje jsou důležité i pro celkové dispoziční a výtvarné řešení celé stavby.
U budov biodynamických statků je důležitý holistický přístup
Z výkresů a dokumentace lze potvrdit, že velmi zajímavé je dispoziční a výtvarné řešení, přísnost z hlediska orientace budovy ke světovým stranám i práce s modelem budovy. Výrobní místnosti mlékárny jsou orientovány převážně na východní stranu budovy s okny směrem do budoucího dvora, skladové prostory, expedice a vstup pro zaměstnance jsou umístěny na západní straně budovy a navazují na přilehlou komunikaci. Vše je navrženo tak, aby to odpovídalo hygienickým normám. Provoz má samostatný vstup pro zaměstnance se šatnami, toaletou a denní místností. Vyrobené zboží je expedováno samostatným východem uprostřed západní fasády. Budova má i samostatný vstup pro vracení přepravek a vratných obalů. Do 2.N.P. se vstupuje zvenku samostatným venkovním schodištěm; jsou zde situovány kanceláře výroby a denní místnost zaměstnanců, toalety, sprchy, návštěvnická místnost a sušárna bylin.
Vstup do 1.patra mlékárny kde jsou kanceláře zaměstnanců a přednáškový sál Foto: Studio ARC
„Výtvarné a dispoziční řešení stavby vychází z principů organické architektury a navazuje na směr goetheanistického umění. Na celé stavbě se vzájemně prolínají zaoblené, mírně zaoblené a rovné tvary a vše tvoří základ specifického výtvarného stylu. Základní charakter a tvarosloví vzešlo z tvarování architektonického modelu. Jeho základní tvary a rysy vznikly při modelování celého areálu z plastelíny v týmovém procesu. Postupně byl návrh propracován ve větším modelu v měřítku 1:100,“ dodává architekt Oldřich Hozman. Takto postupuje u většiny svých staveb; říká tomu tvůrčí barevné řešení vycházející z umělecké týmové práce. V tomto případě se uměleckými metodami hledaly i výrazové prostředky tvarů a barev, které by odpovídaly původu mléka a jeho proměnám. Vznikla tak celá škála určitých barev a tvarů, které pak byly použity na fasádě a v interiérech. Na západní fasádě nad schodištěm je to například nízký reliéf v omítce, jehož motiv navazuje na téma proměny mléka v mléčné produkty a odkazuje na posvátná místa biodynamického statku, kde se míchají základní ingredience mlékárny. Cesty byly projektovány jako mlatové, nebo dlážděné plochými štípanými kamennými deskami, okolí měla krášlit přírodní zahrada. Stavba mlékárny je první realizovanou stavbou celého zemědělského areálu; vznikla zde také nová kořenová čistička odpadních vod. Následovat by měl selský dvůr pro chov slepic a prasat, správní budova s jídelnou a vzdělávacím sálem, malá mlékárna a malá jatka.
| Místo: | Meziřící u Malont v Jihočeském kraji |
| Typ stavby: | třípodlažní zděná stavba s užitným podkrovím a sklepem |
| Celková užitná plocha: | 501,62 m2 1.N.P. 185,5 m2 výroba a 36,98 m2 technické místnosti 1.P.P. 62,68 m2 výroba a 21,41 m2 technické místnosti a chodby 2.N.P. 132,7 m2 kanceláře a pobytové místnosti a 62,33 m2 technické a servisní místnosti |
| Architekt: | Oldřich Hozman, Studio ARC, atelier celostní architektury (www.arc.cz) |
Konstrukce a zateplení: Stavba mlékárny sestává ze dvou samostatných celků s odlišnou konstrukcí, ze sklepů pro zrání sýrů a mlékárny. Sklepy pro zrání sýrů jsou zhotoveny z plných pálených cihel s cihelnými klenbami. Celý objem sklepů je izolován proti zemní vlhkosti a svahové vodě natavenými asfaltovými pásy z vnější strany a chráněn cihelnou přizdívkou. Kvůli tepelné ochraně sklepů je jejich vrchní část před zbudováním horní betonové desky zateplena hutněným granulátem z pěnového skla. Přístup ke sklepům je umožněn chodbou a schodištěm pod samotnou mlékárnou. Chodba je zhotovena z betonových šalovacích tvárnic a rovněž izolována proti zemní vlhkosti asfaltovými pásy, v tomto případě natavenými zevnitř, aby je bylo možno napojit na hydroizolaci desky 1.NP. V interiéru pak izolaci kryje opět přizdívka z plných pálených cihel.
Okna a dveře: Vchodové dveře a okna jsou z modřínového dřeva, okna zasklená izolačním dvojsklem. Vnitřní dveře jsou také z modřínového dřeva s obložkovými nebo rámovými zárubněmi, vyrobené atypické na zakázku. Povrchová úprava je dřevním olejem Kreidezeit. Používají se tepelné izolanty z konopí pro přerušení tepelného mostu u rámů oken a dveří a pro dotěsnění rámů.
Přírodní materiály: Celodřevěné samonosné desky NOVATOP, hliněné omítky pro omítání stěn a stropů, jutová tkanina, nepálené hliněné cihly pro vyzdívání hrázděných zdí v omítaných částech zdiva, omyvatelné omítky, Marocké štuky, dřevní olej pro úpravu prkenných podlah, oken, dveří a viditelných prken a trámů, ekologické kaseinové barvy pro výmalbu stěn, rákosové rohože pod vnitřní omítky a silné rákosové rohože pod vnější omítky na vikýřích.
Sdílet / hodnotit tento článek