Projekt House of Grandfather Martinho pochází z dílny COVO Interiores, kterou Mário založil spolu se svým bratrem. Architekti si v rámci renovace interiéru stanovili za cíl zachovat tradiční vzhled stavby, inspirovaný předchozími generacemi, a spojit jej s pohodlím moderního života. Dvoupatrový dům dědečka Martinho, který byl postavený ve 40. letech. Nabízel rozlohu 110 čtverečních metrů, v zapadlé uličce neméně zapadlé vnitrozemské vesnice Touro. Mário v první řadě potřeboval disponovat větším prostorem, a proto do projektu kompletní renovace s rekonstrukcí zahrnul také přilehlou budovu s přístavbou. Ve výsledku vznikl funkční návrh, který zahrnuje plochu 230 metrů čtverečních.
Dům plný vzpomínek a budoucnosti
Asi se hodí zmínit, že tahle „zakázka“ byla pro bratry z COVO Interiores osobní. Dědečkův dům je podle nich vyjádřením všeho, v co věří. Je symbolem života, a současně výrazné individuality v obci. Žulový kámen jako základní stavební prvek, který tvoří zdi samotné stavby, symbolizuje svou odolností vůči času prvek stálosti, stability a ochrany. Sáhnout „do základů“ znamenalo ohrozit tuto podstatu. I proto byla realizace výzvou. „Ani zdatní chirurgové obvykle neoperují své příbuzné,“ komentuje své rozpoložení Morgado. A protože se jednalo o renovaci interiéru, bylo zapotřebí, aby veškerá organizace práce podléhala požadavkům interiérového designu. Tuto výzvu se podařilo naplnit spojením umění, a také praktických znalostí práce zedníka, malíře, instalatéra, tesaře, elektrikáře. A ve výsledku tak vznikl harmonický domov, stále plný vzpomínek, který svým moderním provedením zosobňuje víru v lepší budoucnost.
Zachovalý exteriér, který respektuje okolí
Hlavní část projektu, tedy dům, ve kterém dědeček bydlel, má dvě patra, každé o rozloze 55 metrů čtverečních. Přízemí domu, které dříve obývala zvířata, je dnes díky renovaci výhradně obytným prostorem. Přilehlá budova, která sloužila především jako sklad obilnin, je předělána na interiérové studio, aby mohl majitel/architekt pracovat z pohodlí domova. Dům byl renovován s ohledem na místo i materiály. Silné kamenné zdi, které utváří exteriér, byly zachovány, aby i nadále vyjadřovaly respekt k okolí. Plně obnovena byla mříž verandy z tepaného železa, a původní střešní konstrukce z kaštanového dřeva.
Vedle tohoto rozšířeného domu se nachází bývalý seník, který sloužil jako sklad krmiva pro zvířata. Z něj je teď vytvořená dvoumístná garáž, jejíž součástí jsou prostory technického zázemí. Plochá střecha garáže, na kterou vedou kamenné schody, slouží jako terasa s výhledem na pohoří Nave. Stěny a střechu odděluje osvětlený průzor po celém obvodu. V přízemí rodinného domu se nachází obývací pokoj, který je od kuchyně s jídelním koutem oddělen schodištěm umístěným v centrální zóně. Schody jsou spolu s hygienickým zařízením situované mezi tenkými stěnami z dubového dřeva, jejichž šířka ponechává úzký průchod z jedné místnosti do druhé. V patře se nachází dětský pokoj a ložnice, oba s vlastní toaletou a koupelnou. Výhled z oken je orientovaný do ulice i na vrcholky hor.
Nová řešení ve starých principech
Řešení interiéru je kombinací přírodních a moderních materiálů. Podlahy jsou cementové, první dosazený schod je žulový, příčky vydělující pokoje v přízemí jsou dřevěné. Tenké bílé zdi v kombinaci s designovými prvky ze světlého dřeva celý interiér prosvětlují a dodávají mu lehkost. Nástěnná světla, minimalistické lustry a bodové osvětlení vizuálně maximalizují již tak poměrně omezený prostor. Nábytek v bílé až krémově barvě a s tóny mechově zelené barvy odkazují na okolní přírodu a oživují interiér. Dům si uchovává svůj původní charakter v moderním designovém hávu. Renovace integruje nová řešení ve starých principech a vzpomínky v modernitě.
Sdílet / hodnotit tento článek