Orosená okna, studené kouty místností, prochladlé ostění dveří – v zimních měsících typické projevy rozdílných teplot uvnitř a vně objektu. Když se k tomu přidá vyšší vlhkost v interiéru začne se na takových místech probouzet život, se kterým bydlet nechceme – plísně. Čím je to vše způsobeno? Je to vždy chyba špatného větrání nebo jsou zde i jiné faktory? A jak se vlastně chová vzduch vůči vlhkosti?
Abychom pochopili, proč nám plesniví okna či kouty místností, musíme pochopit chování vzduchu a vznik kondenzace. Kondenzace může být velmi příjemná a chtěná na vychlazené sklenici piva, nikoli však už za kuchyňskou linkou či v koupelně, kde se na ní naváže právě růst plísní. Kondenzace vzniká, když se vzduch dostane na rosný bod – tedy stav, kdy je zcela nasycen vodní parou.
Teprve potom dokážeme pochopit proč se rosí a plesniví okna. Zkrátka jsou chladná, na jejich površích se vzduch ochladí a chladnější vzduch pojme méně vody než teplý. Technicky jde pak o nekvalitní výrobek – okno nebo jeho nekvalitní zabudování – připojení do stěny, bez dostatečné tepelné izolace nebo parozábrany.
Plísně na stěnách nebo za skříňkami mají opět stejného jmenovatele: vlhkost. Zde je však situace složitější, a jen stavební technik může posoudit, proč zde ke zvýšené vlhkosti dochází. Nemusí se totiž nutně jednat o kondenzaci vzduchu v důsledku nedostatečného zateplení či tepelného mostu. Může být poškozená hydroizolace a vlhkost může vzlínat, může docházet k zatékání netěsným parapetem či střechou nebo terasou. Voda může být i z technologií – prosakující vodovodní potrubí nebo špatně odtékající kanalizace. To všechno může mít za následek zvýšenou vlhkost a tím i vznik plísní.
Důvody vzniku plísní na stěnách:
Podkroví je zvláště zranitelným místem, pokud se jedná o vlhkost, a to z důvodů převažujících dřevěných konstrukčních prvků, které mohou být napadeny plísněmi. Navíc v případě poškozené nebo provlhlé tepelné izolace střechou uniká největší množství tepla. Podkroví klasických šikmých střech je zvláště náchylné na poškození parozábrany, které se pak stává vstupním místem pro pronikání vlhkého vzduchu do konstrukce.
Když doma již plíseň máte, nepomůže z dlouhodobého hlediska její prosté hubení. Zcela zásadní bude odhalit příčinu vzniku plísně a tu sanovat. To ve většině případů bude znamenat náročné stavební zásahy jako zateplení, výměna oken či oprava zatékání. Někdy ale postačí změna režimu větrání. S diagnostikou pomůže snímek termokamery. Její využití a správnou diagnostiku snímků ponechejte na energetickém specialistovi.
Úspory energie dodávané na provoz obytných budov jsou obzvláště v poslední době značného nárůstu nákladů na její pořízení velmi aktuálním tématem. V oblasti energetických úspor dosahovaných zateplením obálky budovy stojí zateplení podlahy nad suterénními prostory, ať již vytápěnými nebo nevytápěnými, většinou spíše…
Nechali jste si položit podlahovinu PVC na nevyschlou stěrku? Bohužel náprava je docela bolestná.
Od července letošního roku vede Centrum pasivního domu (CPD) nový ředitel. Vystřídal ve funkci Tomáše Vanického, který zastával tuto pozici od roku 2018. Vítězslav Malý pracoval v CPD od roku 2020 jako řešitel národních a mezinárodních projektů v oblasti vědy a výzkumu, energetiky a dalšího vzdělávání. Jako nový…
Zdrojem zápachu mohou být potrubní rozvody, stavební materiály i plísně. Intenzita pachu většiny látek je významně závislá také na teplotě vzduchu v místnosti.
Když v zimě větráme, pouštíme drahocenné teplo ven. Když ale nevětráme, hrozí po čase zdravotní problémy, rozvoj plísní a další nepříjemnosti. Jak tedy správně větrat s ohledem na naše zdraví i peněženku?
Úsporná opatření pomohou domácnostem snížit účty za elektřinu, plyn, teplo a teplou vodu. Přinášíme rady a tipy, jak snížit spotřebu energie v bytě nebo rodinném domě a s ní i peníze.
Vysokou vlhkost jednoduše poznáme podle orosených oken, vlhkých zdí a případně i nábytku či podlah. To přispívá k tvorbě plísní. Nízká vlhkost (pod 40 %) je nejspíš ještě nepříjemnější než ta vysoká.
Splnění požadavku na průvzdušnost obvodového pláště domu je podmínkou získání dotace Nová zelená úsporám. Svědčí ale také o kvalitě provedených prací a dosažení projektovaných energetických parametrů stavby. Přesvědčit se o těsnosti obálky budovy je vhodné v momentě dokončení obvodového pláště a střechy, kdy je možné…
Mají čerstvý vzduch a za topení ušetří. Přinášíme zkušenosti po necelém roce od spuštění řízeného větrání se zpětným získáváním tepla (rekuperací) v rekonstruovaném bytě. V bytě jsme osadili čidlo na měření kvality vzduchu a zeptali jsme se na reálné zkušenosti obyvatel, hlučnost systému i spotřebu elektřiny. Ale vše…
Pro dřevo zabudované ve vlhkém zdivu představují největší nebezpečí škůdci z řad dřevokazných hub. Odbourávají buď celulózu a dřevo postupně hnědne a kostkovitě se rozpadá, nebo lignin – pak materiál naopak zesvětlí, změkne a drobí se. Typickým znakem výskytu dřevokazné houby a plísně je mycelium, vatovité pletivo…
Houby a plísně ve dřevě, v krovech, ve sklepě, v podlahách... mohou být všude. Nejznámější hrozbou je dřevomorka domácí, ale víte jak vypadá třeba sklepní plíseň nebo snad houževnatec šupinatý? Čím jsou nebezpečné? V jakém prostředí se nejvíce šíří?
Podzimní počasí se vybarvuje a hřejivé teploty střídají studená rána. Topná sezóna je za dveřmi a společně s ní přichází ruku v ruce i nepříjemné výkyvy vlhkosti. Během zimních měsíců trávíme většinu času doma a právě vlhkost vzduchu může mít velký vliv na naše zdraví i celkovou pohodu. Jak se bránit výkyvům vlhkosti…
Z pohledu přírody stavební dříví rovná se mrtvé dříví. A podobně jako jiný biologický nepotřebný materiál je přírodou likvidován, nebo lépe řečeno dále využíván. Příroda na to má mnoho pomocníků, kteří si rádi na mrtvém dřevu pochutnají, jsou to nejen houby a plísně, ale i dřevokazný hmyz. Zatímco v lese jde o proces…
Plísně a houby se na zdi objevují v důsledku nadměrné vlhkosti. Tento problém je nejen estetický, ale má i vážné zdravotní důsledky. Naštěstí s ním můžete bojovat. Jak odlišit plíseň od houby a co dělat, aby se zbavily škodlivých květů?
Ne všechno, co na fasádě domu vidíte, je porucha. Některé skvrny na fasádě nejsou projevem závažné poruchy. Ale mnohé z poruch ať se již jedná o skvrny, praskliny nebo trhliny se mohou v čase rozvinout v závažný problém celého domu. Čeho byste si měli všímat, co můžete opravit sami a kdy musíte pozvat odbornou firmu?
"Větrejte pořádně." To se dozví až třetina lidí po návštěvě odborníka, když zjistí, že příčina vlhkosti ve vašem bytě není ani z havárie, ani ze vzlínání spodních vod. Jak tedy větrat pořádně?
Živočišní škůdci poškozují dřevo především mechanicky. Vyhlodáváním spleti chodbiček, které ústí na povrch, se snižuje pevnost a nosnost konstrukcí, ničí se starožitnosti, nábytek.
Zdravé vnitřní prostředí ve školních budovách se netýká pouze kvality vzduchu, důležitá je také kvalita osvětlení, akustiky i vytápění. Naměřené hodnoty vnitřního prostředí v mateřské škole Beránek ukazují, že kvalitní podmínky pro výuku lze u takovýchto staveb zajistit pouze s komplexním týmem odborníků.
Plíseň v domě i bytě je velkým zdravotním rizikem. Hrozí alergie, astma, ale i zvýšená náchylnost k virovým onemocněním.
Radon je radioaktivní plyn. Je druhou nejčastější příčinu vzniku rakoviny plic, hned po kouření. Vězte, že rakovina plic je onemocnění s nejvyšší procentuální úmrtností a v České republice je téměř 700 obcí s vysokou pravděpodobností překročení bezpečné úrovně radonu v budovách. Není nutné panikařit, ale základem je…
