Rostliny a budovy je vztah, na který lze nahlížet ze dvou pohledů. Mnozí technici-stavaři ale někdy ani architekti nevědí, jak s rostlinami pracovat, protože jsou nepředvídatelné, v čase se mění, rostou, potřebují mnoho vlhkosti, vyvolávají značná zatížení stavby atp. Mnohé problémy techniků s rostlinami spočívají v nepochopení požadavků rostlin. Rostliny však mají nezastupitelnou funkci pro psychiku lidí, zrakovou pohodu, zdravé mikroklima budovy. Do budov lze rostliny dostat i jako mechové obrazy nebo vegetační stěny-vertikální zahrady.
Biofilní desing je vědní obor, zabývající se vztahem rostlin, budov a lidí za cílem zlepšit mikroklima jak v interiéru vašeho obývacího pokoje či kanceláře, tak v celém městě přirozenou cestou mimo jiné také za pomocí rostlin a přírodních prvků.
Designér zabývající se biofilií musí znát například:
Rostliny lze do objektů dodat v mnoha podobách, jako samostatně stojící květníky, na vegetační fasády, jako mechové obrazy či vertikální zahrady.
Rostliny mají příznivý vliv na psychiku člověka, na jeho poměr k práci, na hloubku odpočinku, na všechny jeho psychologické problémy. Člověk podvědomě cítí svou sounáležitost k přírodě. Platí to ale pouze tam, kde rostliny jsou příhodně umístěné, v příjemném souladu s ostatním mobiliářem a dobře osvětlené.
Při volbě barev je třeba znát jejich psychologické působení na člověka. To je velmi individuální, k tomu je nutné při navrhování přihlížet, ale jsou jisté účinky, které jsou platné pro každého člověka. Tyto účinky jsou v různých publikacích uváděny jinými formulacemi, ale z věcného hlediska nejsou příliš rozdílné. Rozdílnost se může projevovat při tónování velkých ploch a též v kontrastu k jiným barvám v pozadí.
Základními faktory účinné zrakové pohody jsou:
U svítidel a světelných zdrojů je třeba správně určit světelný tok, úhel vyzařování a barevný tón světla. Ten výrazně ovlivňuje zrakový vjem a zrakovou pohodu lidí. Teplota chromatičnosti světelných zdrojů ovlivňuje ale také tvarování rostlin. Zdroje s teplým bílým tónem způsobují vytáhlejší tvar, rostliny osvětlované neutrálním a chladným bílým světlem jsou nižší, kompaktnější, mají živější vzhled. Nejvhodnější je chladné bílé světlo, které zachovává zcela přírodní podání barev rostlin. Tvar rostlin ovlivňuje i směr dopadajícího světla.
Za významné lze označit působení rostlin v prostorách, kde po delší dobu pobývá více lidí, například ve velkoplošných otevřených kancelářích (open space). Zde je nesmírně užitečná schopnost rostlin snižovat hlučnost prostředí.
Velké záhony rostlin, stromy a velké vertikální zahrady způsobují velké zatížení staveb. To musí být vzato v úvahu již při projektování stavby. Mělo by být proto samozřejmé, že pro umísťování všech rostlin, solitérních i na velkých záhonech, ať horizontálních nebo vertikálních, které vyžadují konstrukční začlenění do stavby, je nutná úzká a rovnocenná spolupráce stavebního architekta a zahradního designera od samého začátku přípravy stavby i v celém průběhu její realizace.
Dešťová voda je dar z nebes. V letních suchých dnech si to možná mnozí uvědomí, ale jak naprší, jako by se problém ztratil. Ten se ale neztrácí a při dešti je vidět důvod. Co se skutečně ztrácí je voda z krajiny. Krajina vodu využívá podobně jako lidské tělo: Rozpouští živiny, ochlazuje se výparem. Pokud se voda…
Sucho v hlubokých podzemních vrstvách pokračuje, upozornil dnes na tiskové konferenci vedoucí oddělení hydrologie z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka Adam Vizina. Letošní zima byla podle něj na sníh standardní, nasycené jsou tak svrchní vrstvy půdy i mělké vrty. Podle ředitele Českého svazu ochránců…
Efekt městských tepelných ostrovů má negativní vliv na mikroklima měst. S rapidně přibývající zastavěnou nepropustnou plochou ve městech dochází k čím dál většímu tlaku na zeleň ve městech.
Největší zelená stěna v ČR a nejvyšší hydroponická vertikální zahrada na světě vyrostla v centru Prahy v Jindřišské ulici. Na její realizaci bylo potřeba 5 500 hydroponických rostlin, 12 měsíců přípravy, 500 metrů hadic a kabelů, technologiemi nabitý závlahový systém, 11 pater lešení, tým deseti pracovníků a téměř…
Rostliny mají v architektuře své nezastupitelné místo. Zpříjemní posezení, přívětivě působí nad vstupem do domu i uvnitř budovy. Nezřídka je zastupují i celé vertikální zahrady či vegetační stěny, výjimkou nejsou ani nejrůznější kombinace.
Pěstování okrasných rostlin je rozšířené hobby a současná moderní řešení domu i zahrady tomuto koníčku vycházejí vstříc.
Svět se mění a s ním i potřeby lidí. Mění se i architektura. Aby se mohla proměnit, potřebuje vize. Dovolujeme si vám některé představit. O rozhovor jsme požádali architekta Jakuba Volku, autora projektu hydroponických budov, kde propojil skleníky a obytné stavby do jednoho funkčního celku.
Současná architektura staví na čelní místo estetiku a funkčnost. Design se soustřeďuje na promyšlené a uvolněné využití prostoru, na jasné a čisté linie a na uspořádaný a elegantní vzhled věcí v interiéru. Filosofie biofilního designu a architektury klade hlavní důraz na racionální zajišťování celkové dobré pohody a…
Jak umístit zeleň do interiéru kanceláří a školy? Kam umístit květiny? Biofilní prostředí je užitečné zvláště v pracovních a odpočinkových interiérech, kde lidé pobývají dlouhou dobu svého života.
Biofilní prostředí je užitečné zvláště v pracovních a odpočinkových interiérech, kde lidé pobývají dlouhou dobu svého života. V pracovním prostředí, zejména tam, kde se provádějí duševně náročné práce, ve školách a též ve zdravotnických a sociálních zařízeních, rostliny významně zkvalitňují fyzikální stav ovzduší.
Od sedmdesátých let minulého století bylo publikováno mnoho prací, které dokladují příznivé působení přírody, zejména rostlin, na duševní život člověka, na jeho poměr k práci, na hloubku odpočinku, na všechny jeho psychologické problémy. Člověk podvědomě cítí svou sounáležitost k přírodě a hledá, jak tyto vazby…
Od poslední čtvrtiny minulého století hledají lidé cesty, jak racionalizovat spotřebu energií, jak zlepšovat životní prostředí ve městech a jak eliminovat v pracovních procesech zvyšující se psychickou zátěž v důsledku stále větší náročnosti pracovních úkolů. Stále častěji se v architektuře a stavebnictví uplatňují…
Nízká kvalita ovzduší ve městech se odráží na špatném zdravotním stavu jeho obyvatel. A vzhledem k tomu, že by v roce 2050 mělo ve městech žít 66 % lidské populace, je to problém, který si rozhodně zaslouží řešení. Jedno z nich nyní nabízí německá společnost CityTree.
Stále častěji představují rostliny zajímavý designový prvek, například jako interiérové či exteriérové vegetační stěny. Průkopníkem zeleného vertikálního designu je francouzský botanik a designér Patrick Blanc.
Někdy je těžké zavděčit se všem. Na jedné straně vynakládáme nemalé úsilí, abychom naše obydlí zbavili řas a plísní, případně vymýtili všechnu obtěžující zeleň a plevel v okolí našich domů, a na druhé straně se pak usilovně snažíme dodat našemu bydlení uklidňující přírodní ráz živou vegetací.
Pozitivní vliv zeleně na mikroklima měst je nesporný a citelný. A existuje zajímavá možnost umístění zeleně na fasády domů. Ve Francii a v dalších evropských zemích je již vertikálních zahrad realizovaná celá řada, ale do České Republiky tento trend proniká jen velmi pomalu.
Nová generace zelených mrakodrapů může významným způsobem pozměnit to, jak bojujeme se změnami klimatu. Celý stavební koncept představuje ve své práci „Eco-Towers: Udržitelná města v mracích“ Univerzita Illinois v Chicagu (UIC).
Tři pavilony veletržního paláce v Tchaj-pej, jež byly slavnostně otevřeny při příležitosti mezinárodní výstavy květin v roce 2010, se staly ztělesněním toho, co dokáže architektura, moderní technologie a touha po provázanosti s přírodou. To vše díky profesionálům z architektonického studia Bio-Architecture Formosana.
