Zateplení domu nebo výměna oken jsou nákladné a časově náročné akce, proto lidé hledají úspory i drobnějšími úpravami. Jedním z doporučení bývá vložit mezi stěnu a radiátor hliníkovou fólii.
Radiátory jsou většinou umisťovány u obvodové stěny pod oknem ve velmi malé vzdálenosti od ní. Radiátor stěnu za sebou ohřívá a tím se zde zvyšuje tepelná ztráta. Je však možné ji zabránit vložením hliníkové fólie?
Na problém se musíme podívat ze dvou pohledů, porovnat jaký typ obvodové stěny (nebo jiné konstrukce) se za radiátorem nachází. Bavit se budeme o tzv. průteplivých a neprůteplivých konstrukcích.
Neprůteplivé (pevné) obvodové konstrukce – stěna
Hliníková fólie nalepená na stěnu za radiátor odráží teplo dopadající sáláním více než stěna s omítkou, a tedy stěna s fólií přijme méně tepla. Zásadní je právě míra odrazivosti. Za určitou dobu se fólie zapráší a odrazivost jejího povrchu silně klesá, a to až o 45 %.
Jak vyplývá z článku na TZB-info, vliv fólie za radiátorem závisí mimo jiné na kvalitě stěny – u zateplených stěn splňujících dnešní požadavky na obvodové konstrukce je vliv fólie zanedbatelný. Její význam mírně roste u nezateplených stěn.
Ale je potřeba brát v úvahu všechny typy šíření tepla. Radiátor sice vyzařuje teplo sáláním (radiací) do stěny, ale v mezeře mezi stěnou a radiátorem proudí vzduch a tam dochází k přenosu tepla do místností prouděním – tedy konvekcí. A tento procházející vzduch se ohřívá od radiátoru i od stěny. Pokud je na stěně hliníková fólie, a stěna je chladná, tak tento vzduch se ohřívá o to méně, chladnější vzduch také méně proudí a tím se významně snižuje výkon radiátoru.
Prof. Ing. Jiří Bašta z ČVUT k tomu přesně uvádí: „Hliníková fólie omezuje sdílení tepla sáláním ze zadní plochy tělesa na stěnu a tím snižuje i celkový tepelný výkon otopného tělesa, tedy tepelný výkon sdílený sáláním i konvekcí. Snížením teploty stěny za tělesem se sníží zpětné sdílení tepla ze stěny do proudícího vzduchu v mezeře mezi stěnou a zadní stranou tělesa, a tím se snižuje i potřebný tepelný příkon pro místnost. To se projeví poklesem vnitřní teploty ve vytápěném prostoru, kde byla hliníková fólie instalována, pokud nebylo otopné těleso při návrhu předimenzováno.“
Z toho vyplývá, že fólie má především vliv na snížení tepelného výkonu otopného tělesa. Snížení celkových tepelných ztrát místnosti tímto opatřením je nepatrné.
Zdroj: AdobeStock - nana_studio
Prosklené (průteplivé) konstrukce – okno
Trochu jiná situace nastane, pokud radiátor stojí před skleněnou konstrukcí – například před oknem na balkon či na terasu. Pár odstavců nazpět jsme si řekli, že význam fólie roste u nezateplených stěn. Prostup tepla skleněnou plochou je významně vyšší než u stěny. Zde je významný vliv tepelných ztrát právě sáláním, proto se odrazivá plocha s výhodou za radiátor využije.
Nevýhody převyšují nad výhodami
Umístění hliníkové fólie na stěnu za otopné těleso má z hlediska snížení tepelných ztrát význam, pokud jde o prosklenou plochu. V případě neprosklené zdi se úsporný efekt snížení tepelné ztráty pohybuje v úrovni cca 0,4 % u stavebních konstrukcí odpovídajících stavebním předpisům od roku 2012 až po cca 5 % u nezateplených stavebních konstrukcí s dobou výstavby v 50. letech minulého století.
Do komplexního hodnocení je ale potřeba zahrnout i vliv snížení výkonu radiátoru, u nejčastěji používaných otopných těles o cca 12 až 15 %. Toto snížení výkonu radiátoru je násobně větší než snížení tepelné ztráty stěnou, a proto musí být kompenzováno zvýšením střední teploty otopné vody. To ale negativně ovlivní energetickou účinnost kondenzačních kotlů a zejména tepelných čerpadel, kterým k optimálnímu provozu vyhovuje nižší teplota otopné vody. V modelovém příkladu, který odpovídá většinové situaci se tak odrazivá fólie za radiátorem nevyplatí.
Kompletní rozbor problematiky naleznete v článku na odborném portále TZB-info.cz
Sdílet / hodnotit tento článek