Rozdělení potrubí vnitřní kanalizace
V domovní kanalizaci se rozlišuje potrubí na odtokové, připojovací, odpadní (svislé), větrací (odvětrávací) a svodné (ležaté). Tato potrubí se od sebe liší umístěním, průměrem trubek a tvarovek a také používaným materiálem. Pro potrubí mechanicky nezatížené se používají trubky s označením „HT“. Trubky uložené v zemi, mechanicky zatížené, musí být k tomu přizpůsobené z výroby. Tyto trubky se označují „KG“.
Připojovací potrubí vede od zařizovacích předmětů do odpadního (svislého) potrubí. Odpadní potrubí prochází svisle po výšce budovy a v úrovni nejnižšího podlaží přechází do potrubí svodného (ležatého). Svodné potrubí bývá nejčastěji uloženo do výkopu pod podlahou nejnižšího podlaží, a to v hloubce minimálně 30 cm pod podlahou, aby bylo chráněno před mechanickým poškozením. Svodné potrubí může být také zavěšeno pod stropem nejnižšího podlaží. Nad odpadním potrubím navazuje větrací potrubí, vyvedené nad střechu objektu.
Nejčastěji používané materiály a dimenze potrubí vnitřní kanalizace.
Charakteristické znaky |
Druh potrubí |
|||
Připojovací | Odpadní (stoupací) | Větrací (odvětrávací) | Svodné (ležaté) | |
Umístění | od ZU do odpadního | od nejvyšší odbočky do svodného | od nejvyšší odbočky nad střechu | od odpadního do přípojky |
DN (mm)* | od 30 do 100 | od 70 do 150 | od 70 do 150 | od 100 do 200 |
Materiál | PE-HD, PP-HT, PVC-HT | PE-HD, PP-HT, PVC-HT | PE-HD, PP-HT, PVC-HT | kamenina, PVC-KG, PE-HD |
Tabulka 1 - Použité zkratky: ZU – zápachová uzavírka, PE – polyetylén, PP – polypropylén, PVC – polyvinylchlorid, DN – dimenze potrubí, * uváděný průměr potrubí odpovídá běžně používaným hodnotám, dimenze potrubí se stanovuje výpočtem s přihlédnutím k empirickým zásadám
Volba použitého materiálu potrubí závisí na řadě faktorů vycházejících často z druhu objektu, ve kterém je potrubí instalováno. Jedná se především o umístění potrubí, požadovanou chemickou, mechanickou a teplotní odolnost, způsob odvodnění – gravitační x tlakové, náročnost montáže, způsob ukládání potrubí a požadovanou životnost. Materiál trubek a tvarovek pro každou konkrétní stavbu navrhuje projektant, a zvolený typ potrubí uvádí ve výkresové dokumentaci a ve výpisu materiálu. Trubky, které nejsou v zemi, jsou označovány písmeny HT. Do země se ukládají trubky označované jako KG.
Potrubí připojovací
Potrubí vede od zápachové uzávěry na zařizovacím předmětu do potrubí odpadního (svislého), případně přímo do potrubí svodného (ležatého). Průměr potrubí závisí na druhu napojovaných zařizovacích předmětů a předpokládané současnosti jejich využití. Pro spolehlivou funkci připojovacích potrubí musí být rovněž zajištěn potřebný spád potrubí a dodrženy empirické zásady týkající se maximální délky potrubí a použitých tvarovek. Minimální spád připojovacího potrubí je 3 %. Na jedno připojovací potrubí lze napojit více připojovacích potrubí, průměr potrubí se stanoví dimenzování. K nejčastěji používaným materiálům připojovacích potrubí patří polyetylén a polypropylén. Trubky mají označení HT, nesmí být použity do země. Méně často se používají jiné materiály například litina, nerez a vícevrstvé plastové materiály (odhlučené potrubí).
Potrubí odpadní
Odpadní potrubí odvádí splaškovou vodu svislým směrem. Začíná u nejvyšší odbočky k zařizovacímu předmětu a končí napojením na svodné (ležaté) potrubí. Na potrubí se napojují připojovací potrubí od jednotlivých zařizovacích předmětů ve všech podlažích. Nejmenší průměr je DN 60 a největší DN 150. Návrh dimenze potrubí se provádí výpočtem. Dříve se potrubí montovalo z litinových a dokonce i z azbestocementových trubek. V současnosti, pokud se ještě někde potrubí z těchto materiálů vyskytují, se nahrazují trubkami z plastu. Jedná se o trubky z polyetylénu a polypropylénu s označením HT (nesmí být použity do země). Méně často se používají jiné materiály jako je nerez a vícevrstvé plastové materiály (odhlučené potrubí).
Vedení ležatého potrubí pod stropem
Potrubí větrací
Jedná se o jediné kanalizační potrubí, kterým neprotéká odpadní voda, ale jímž proudí kanalizační plyn. Potrubí slouží k odvádění plynů a zápachu z kanalizace do volného ovzduší a zároveň k vyrovnávání tlaků v potrubí. Pokud se totiž svislé potrubí zavodní v celém svém průřezu (například v okamžiku spláchnutí WC), dochází v potrubí ke vzniku podtlaku, který může způsobit odsátí zápachové uzávěry zařizovacích předmětů. K vyrovnání takto vznikajících tlaků slouží větrací potrubí.
Potrubí začíná u nejvýše položené odbočky k zařizovacímu předmětu a končí vyvedením nad střechou budovy. Také toto potrubí se dříve montovalo z litinových a z azbestocementových trubek a nahrazuje se trubkami z plastu. Průměr větracího potrubí závisí na průměru odpadního potrubí, na výšce budovy a velikosti vyvolaného podtlaku. Běžně se průměr větracího potrubí pohybuje od DN 70 do DN 150. Větrací potrubí musí vyústit v předepsané vzdálenosti od oken, balkonu a teras, aby přilehlé pobytové prostory nebyly obtěžovány zápachem z kanalizace.
Potrubí svodné
Svodné potrubí se nejčastěji vede v nejnižším podlaží budovy – buď zakopané pod podlahou nebo zavěšené pod stropem. Pokud je svodné potrubí vedeno v zemi, musí tomu odpovídat použitý materiál potrubí. Trubky se ukládají do výkopu pod podlahou, a to s krytím min. 30 cm, aby potrubí bylo chráněno před mechanickým poškozením. Pojmem „krytí“ potrubí se rozumí vzdálenost horní hrany potrubí od podlahy. Minimální spád svodného potrubí odvádějící splaškové vody je 2%, minimální spád svodného potrubí odvádějící srážkové vody je 1%. Obvyklý spád se pohybuje od 3 % do 5 %, může však být i jiný podle místních podmínek.
Potrubí odtokové
Ve vnitřní kanalizace se lze také setkat s pojmem – odtokové potrubí. Jedná se o potrubí vedené od zařizovacího předmětu, nebo jiného zařízení, volně nad vpusť, odvodňovanou plochu apod. Toto potrubí tedy není přímo spojeno s dalším kanalizačním potrubím. Odtokové potrubí se často používá při odvodnění technologických zařízení – například při vypouštění nádrží na vodu v objektu apod.
Sdílet / hodnotit tento článek