Na trhu jsou dostupné dvě skupiny mulčovacích hmot. Tou první jsou mulče organické, které vznikají zpracováním rostlinné hmoty. Může se jednat o nejčastěji využívanou mulčovací borku, štěpku, dřevitou drť, piliny, posečenou trávu nebo dokonce slámu. Zatímco některé jsou běžně v prodeji, jiné mohou vzniknout třeba jako zahradní odpad. Druhou skupinu představují materiály minerální povahy. A jak už označení napovídá, do této kategorie patří kačírky, drtě či štěrky. Minerální mulče se často považují za stavební hmoty, protože právě k tomuto účelu se používají, ale i tak se stále jedná o všestranné pomocníky, které nacházejí stále větší uplatnění v zahradní tvorbě.
Plánujte zahradu se zahradním architektem včas. Na co dát pozor a kdy volat odborníka
přečíst článekCo od nich lze očekávat
V první řadě se od aplikace mulčovacích materiálů očekává snížení péče o zahradu. Jakmile se záhony zamulčují v potřebné vrstvě, sníží se potřeba pletí, není nutné tak často zalévat, půda není ohrožená vodní a vzdušnou erozí, což se cení hlavně v případě půdy ve svahu, a navíc mají pozitivní vliv na procesy odehrávající se v půdě. Organické mulče se postupně rozkládají a uvolňují do půdy organickou hmotu, která je pomyslným prostřeným stolem pro půdní mikroorganismy. Ty ji pak přeměňují na živiny přijatelné pro rostliny. Mnohdy se ovšem zapomíná na to, že rozklad na organickou hmotu může zahradu také něco stát. V případě degradace slámy a borky se spotřebovává velké množství dusíku. Tento prvek je pak nutné půdě opět dodat ideálně ve formě hnoje nebo kompostu v závislosti na charakteru výsadby.
Mulče dřevité povahy jako borka, piliny nebo štěpka zase půdu okyselují, proto se při jejich použití musí uvažovat nad tím, zda se vůbec pro pěstované rostliny hodí. Jsou skvělým řešením spíše pro kyselomilné rostliny v podobě druhů vřesovištních, jinak je opět nutné do půdy zapravit vápenec a další potřebné složky. Funkce mulče v zahradě se často opomíjí, ačkoli právě tyto materiály pokryjí značnou plochu pozemku. Proto počítejte s tím, že na sebe budou nějakou dobu, než se zapojí vysazené rostliny, strhávat pozornost. Tudíž je opravdu důležité zvolit vhodný typ, frakci i barvu.
Mulčovací borka patří mezi nejpoužívanější zahradní materiály vůbec.
Možná jste nevěděli: většina zahrádkářů vsází na tradiční mulčovací borku a na štěrk. Oba typy mají ale úplně odlišné vlastnosti i co se týče výhřevnosti. Borka půdu ohřívá, chrání ji proti hlubokému promrzání a život v půdě se během nástupu do jarní sezony velice rychle kvůli zvýšené teplotě obnovuje nebo může během mírné zimy zůstat dokonce stále aktivní. Na druhé straně štěrk „pracuje“ protichůdně. Půdní povrch ochlazuje, což by se mohlo zdát jako nevýhoda, ale tuto vlastnost oceníte hlavně v létě, kdy se tento efekt podepíše na minimalizováním výparu vody. Ztráty vody jsou tedy menší u štěrku než u výhřevné borky.
V přírodní zahradě dejte zelenou jen některým materiálům
V ekologických, přírodních i užitkových zahradách je nutné vše dělat s ohledem na efekt, mulč tady bude plnit hlavně praktickou funkci. Materiály by měly ideálně půdu obohacovat o organickou hmotu, ale změna pH půdy bude tentokrát výrazně na škodu. Zcela tedy zapomeňte na použití mulčovací borky. V jedlém lese nebo jiných výsadbách drobného ovoce nebo ovocných stromů je přípustná štěpka. V permakulturní zahradě se také můžete setkat s mulčováním za pomocí krabicového kartonu. Od kartonu samozřejmě nelze očekávat estetický záměr, jde spíše o pomůcku pro zamezení soustavného zaplevelování některých částí pozemku, přičemž se povrch pokrývá většinou slámou nebo jemně posečenou trávou.
Pro všechny typy pěstebních zahrad, které slouží k produkci zdravé zeleniny nebo k pěstování jiných jedlých rostlin, je běžné použití mulče v podobě slámy. Ani ta ale není tak úplně bezchybná, protože obsahuje obilky, které výsadby mírně zaplevelují. Pokud ale řešíte neustálou otázku likvidace jemně posečené trávy, zkuste mulčovat zeleninové záhony. V tenké vrstvě se tráva rychle rozkládá, takže můžete vrstvu neustále obměňovat a půda vám za to bude vděčná, protože je to výborné hnojivo.
Prérijní trvalkové záhony se mulčují výhradně minerálním mulčem.
Okrasné zahradě sedí borka, štěrk i kačírek
Mulč sice působí jako nenápadný pomocník v každé zahradě, ale většinou si majitelé zahrad uvědomí jeho vliv až ve chvíli, kdy je „něco“ špatně. Barvené dřevní štěpky nebo výrazně zbarvené štěrky jsou takovým příkladem. Výrazně zbarvené mulčovací hmoty nebývají dobrým řešením, protože na sebe strhávají příliš velkou pozornost. V okrasné zahradě musí tento materiál dovolit vyniknout kompozici, zahradním prvkům a rostlinám. Bez obav můžete použít přírodní dřevní štěpku, borku různých druhů jehličnatých dřevin, kačírek, štěrk nebo drtě.
Pokud je v zahradě v některých částech použit na stavbu kámen, zkuste sehnat minerální drť ze stejné horniny, jedině tak se povede sladit barevný tón. Pozor si dávejte i na použití kačírku, což jsou drobné oblázky různé frakce. Kačírek nebude dobrým doplňkem ostrohranného kamene ve skalce, ale při kombinaci s valouny už bude efekt zcela jiný.
Fenomén mulčovací borka
Pro zahradní účely se používá hned několik typů této zbytkové hmoty při zpracování dřeva. Máte na výběr typy dle druhu dřeviny nebo podle jemnosti. Právě struktura, a tedy i velikost částic ovlivní celkové vlastnosti mulče. Třeba pro pokrytí půdy v záhonech růží a trvalek je třeba sáhnout po jemné kůře, která je výrobcem drcena. Výsadby dřevin lze pak mulčovat i hrubšími materiály v podobě borky smrkové, borové nebo modřínové. Borka bývá u výrobce označena také kvalitativní třídou. Můžete se setkat s označením borka smrková basic, borka smrková výběrová a s mnoha dalšími pojmy. Nejméně kvalitní bývá borka obsahující značně rozdílné částice. Kromě jemného prachu se v ní objevují i dlouhé kusy kůry. Kvalitnější kategorie na druhou stranu tvoří částice přibližně stejně velké.
Borka se časem rozkládá a tvoří kyselý substrát, který vyhovuje vřesům i brusnicím.
Srovnání výhod a nevýhod organických a minerálních mulčovacích materiálů
Jaké jsou výhody a nedostatky obou skupin mulčovacích hmot?
Minerální mulče
- nepodléhají rozkladu, eroze je u většiny hornin minimální
- ochlazují půdní povrch, takže omezují i touto funkcí výpar vody
- skvělá varianta do asijských a moderních zahrad, na střešní zahrady nebo do trvalkových prérijních záhonů
- poměrně stabilní materiály
- ideální hlavně pro zahradní kompozice se solitérními nebo skupinovými kameny
- barevně neutrální materiály na sebe nestrhávají nadmíru pozornosti
- vysoká hmotnost, horší manipulovatelnost
- na jaře trvá ohřev půdy déle než u organických mulčů
Organické mulče
- snadno se s nimi manipuluje díky nízké hmotnosti
- některé typy si vyrobíte i sami ze zahradních odpadů
- vysoká výhřevnost, ohřívají povrch půdy i během zimy, rostliny tak rychleji nastupují do sezony
- zabraňují hloubkovému promrznutí půdy kvůli výhřevnosti
- snadno dostupné
- široká nabídka různých typů
- obohacují půdu o organickou hmotu
- snadno se rozkládají
- potřeba vysoké vrstvy
- nutnost častého doplňování – běžně po třech letech
- některé typy silně okyselují půdu
- některé typy při rozkladu spotřebují velké množství dusíku z půdy
- mohou být zdrojem dřevokazných hub či plísní
- při špatném uskladnění nebo vrstvení se zapaří
Jemná štěpka je ideální pro mulčování přírodních partií výsadeb.
Přehled mocnosti mulčovací vrstvy
mulčovací borka – vrstva 10 až 15 cm, doplnění přibližně po třech letech. Častější doplnění vyžadují borky jemné struktury, borka modřínová díky hrubší struktuře vydrží mnohem déle.
štěpka – vrstva 10 až 15 cm, doplnění po třech až čtyřech letech
sláma – vrstva 10 cm, je možné doplnit i v průběhu jediné sezony
posečená tráva – vrstva přibližně 5 cm, lze doplňovat při každé seči, tráva musí být ale jemně posečená, v silné vrstvě by se pařila
kačírek, štěrk, kamenná drť – mocnost záleží na frakci – u jemných frakcí (4–8 mm, 8–16 mm) vrstva 5 až 8 cm, u frakcí nad 32 mm vrstva 8 až 10 cm, doplnění po pěti letech i déle.
Ve sběrných dvorech i v zahradnictví
Jestliže na svou zahradu sháníte větší objem mulče, je samozřejmě nejvýhodnější tyto materiály koupit ve volně ložené formě. V pytlované formě může být problém se zapařením při nesprávném a dlouhodobém skladování na slunci. Borka se pak stane spíše substrátem pro rozvoj hub. Jejich výskyt může být tak vysoký, že je nutné borku ze záhonů úplně odstranit a nahradit ji novou. Zapaření se projevuje změnami struktury a mnohdy i výskytem našedlého mycelia. Další možností jsou multipacky, což jsou velkoobjemová balení dostupná spíše ve velkoobchodním segmentu.
Naprostá většina minerálních materiálů bývá volně ložená a k sehnání bude ve sběrných dvorech, které kromě likvidace organického odpadu zajišťují i prodej těchto hmot. Štěrky a kamenné drtě různých frakcí pak nabízejí i kamenolomy nebo stavebniny, protože se zároveň jedná o materiály stavební.
Listovka namulčuje hlavně lesní podrosty nebo výsadby vyžadující kyselé pH půdy.
Orientační ceník běžně dostupných mulčovacích materiálů
Volně ložené materiály, cena včetně DPH
mulčovací borka smrková jemná – 1400 až 1500 Kč/t
mulčovací borka smrková hrubá – 1700 Kč/t
mulčovací borka borová – 1300 až 1500 Kč/t
mulčovací borka modřínová – 1300 až 1400 Kč/t
kačírek frakce 4–8 mm – cena dle druhu horniny 700 až 1000 Kč/t (u ostatních frakcí cena obdobná)
štěrk různé frakce – cena dle druhu horniny a lokality těžby – 400 až 750 Kč
Mulče balené, cena včetně DPH
mulčovací borka balená 100 l – 170 až 200 Kč/ks
kačírek 16–22 mm 25 kg – 90 až 100 Kč/ks
Sdílet / hodnotit tento článek