Přehrát audio verzi
Od kaple ke hvězdám. Arcibiskupské gymnázium ukazuje, jak vypadala škola budoucnosti před devadesáti lety
00:00
00:00
1x
- 0.25x
- 0.5x
- 0.75x
- 1x
- 1.25x
- 1.5x
- 2x

Festival Open House Praha umožnil nahlédnout do prostor, které jsou běžně přístupné pouze studentům a pedagogům. Prohlídka přitom ukázala, že nejde jen o školu. Je to promyšlený svět, ve kterém se propojují vzdělávání, duchovní život, technika i věda.
Škola pro novou republiku
Budova vznikla v letech 1937 až 1938 podle návrhu architekta Tomáše Šaška pro Kongregaci školských sester sv. Františka. Už samotné zadání bylo mimořádně ambiciózní. Nemělo vzniknout pouze gymnázium, ale moderní vzdělávací ústav odpovídající nejpokrokovějším představám své doby.
Tomu odpovídalo i vybavení. Součástí školy byla kaple, rozsáhlá aula, odborné učebny, laboratoře, tělocvična s galerií, internát i astronomická observatoř umístěná na střeše. Budova byla dokončena těsně před vypuknutím druhé světové války a představovala vrchol tehdejší školní architektury.
Při pohledu z náměstí zaujme především elegantní zaoblené nároží s typickým dělením oken pro tento styl. Funkcionalistická architektura zde nepůsobí stroze ani technicistně. Naopak. Architektovi se podařilo vytvořit reprezentativní budovu, která i po téměř devadesáti letech působí překvapivě současně.
Když škola nebyla jen souborem učeben
Už vstupní hala napovídá, že zdejší vzdělávání mělo být něčím víc než jen každodenní výukou. Prostor je velkorysý, přehledný a logicky uspořádaný. Jednotlivá podlaží na sebe navazují s typickou funkcionalistickou racionalitou.
Během prohlídky jsme procházeli chodbami, které si dodnes zachovaly původní atmosféru, kterou narušoval pouze v nedávné době instalovaný kazetový strop. Nahlédli jsme do tříd určených původně pro studentky, jejichž vybavení bylo na svou dobu mimořádně moderní. Už ve třicátých letech disponovaly vytápěním a komfortem, který nebyl v tehdejších školách samozřejmostí.
Velkým překvapením byla také kaple v přízemí. Původně sloužila pro bohoslužby, dnes se využívá především pro společenské a slavnostní události, ale její rozměry a kvalita prostoru ukazují, jak důležitou roli ve škole zastávala. Škola nebyla navržena pouze pro výuku. Měla být místem setkávání, přednášek, koncertů, veřejného a duchovního života.
Hlavní vstup. Foto: Ing. arch. Josef Matyska
Střecha plná komínků
Jedním z nejzajímavějších momentů prohlídky byl výstup na střechu. Na první pohled zde návštěvníka překvapí množství komínků a ventilačních prvků, které vytvářejí téměř industriální krajinu nad střechami Vinohrad.
Nejde však o náhodu. Budova byla na svou dobu technologicky mimořádně pokročilá. Součástí návrhu byly promyšlené systémy vytápění a přirozeného větrání. Mnohé z komínových nástavců sloužily nejen odvodu vzduchu, ale také regulaci vnitřního prostředí. Dnes, kdy se znovu diskutuje o kvalitě školních budov a zdravém vnitřním prostředí, působí některá tehdejší řešení překvapivě aktuálně.
Původní kaple dnes slouží jako aula pro společenské události. Foto: Ing. arch. Josef Matyska
Od kaple ke hvězdám
Vrcholným zážitkem celé návštěvy byla astronomická observatoř pod dnes již charakteristickou kopulí.
Na první pohled může působit jako zajímavá kuriozita, ve skutečnosti však představuje jeden z klíčových symbolů celé stavby. Architekt Tomáš Šašek ji umístil na samý vrchol budovy jako vyjádření tehdejší víry ve vzdělání, vědu a poznání. Škola tak byla symbolicky komponována od kaple v nižších podlažích až ke hvězdárně na střeše. Od duchovního rozměru člověka až k poznávání vesmíru.
Osud observatoře přitom dobře odráží dějiny celé budovy. Po nástupu komunistického režimu byla škola zestátněna a původní využití mnoha prostor se změnilo. Ani kopule nezůstala ušetřena. Hvězdárna byla svého času přeměněna na zásobník vody pro topný systém budovy. Symbol poznání se tak stal pouhou technickou součástí provozu školy. Teprve po roce 1989 se objekt postupně navrátil ke svému původnímu poslání.
Jednotlivé stupně jsou popsány nejrůznějšími citáty. Foto: Ing. arch. Josef Matyska
Budova, která předběhla svou dobu
Po prohlídce Arcibiskupského gymnázia člověk odchází s pocitem, že navštívil mnohem víc než jen školní budovu. Architekt Tomáš Šašek zde vytvořil komplexní prostředí, které v sobě spojovalo vzdělávání, vědu, kulturu, sport i duchovní život.
Možná právě proto působí stavba i po téměř devadesáti letech překvapivě současně.
Na náměstí Míru tak nestojí jen další funkcionalistická stavba. Stojí zde důkaz, že architektura může být nástrojem vzdělávání sama o sobě.































Sdílet / hodnotit tento článek