Růst cen nemovitostí, který nastartoval v roce 2013 po oklepání ekonomiky z propadu v důsledku globální finanční krize, nepolevuje. Bydlení se stává luxusem, na který dosáhne čím dál méně obyvatel. Pokud posoudíme výši měsíčních výdajů na bydlení (splátek úvěru nebo nájemného) ve vztahu k příjmům, kvalita života začíná dramaticky klesat ve chvíli, kdy výdaje na bydlení přesáhnou 1/3 veškerých příjmů. V Praze je průměrné nájemné 24 750 Kč, což je pro tříčlennou rodinou s příjmy na úrovni mediánu celých 43 % z příjmu. Nedosažitelné bydlení ve městech tak vytváří tlak na suburbanizaci, přetěžování infrastruktury z důvodu dojíždění, šponování městského rozpočtu a v neposlední řadě také vyšší ekologickou zátěž.
Drahé byty znamenají odliv potřebných profesí
Problém má ovšem i další rovinu. Kromě neustále rostoucích cen se Praha dlouhodobě potýká s nedostatkem městských bytů, které by mohla nabízet nezbytným profesím, jako jsou učitelé či policisté.
Pro možné řešení si můžeme sáhnout do nedalekého zahraničí. Zejména v Německu aplikují některá města takzvaný princip baugruppe, tedy spolkového bydlení. Podobným konceptem se nyní zabývá i Praha. Pojďme si tento koncept, který pomáhá spojovat obyvatele, developery a město jako rovnocenné partnery pro boj s bytovou krizí, blíže představit.
Zdroj: AdobeStock - ah_fotobox
Baugruppe: Spolupráce na výstavbě
Základní myšlenka tohoto přístupu se inspiruje v přírodě. Koneckonců kde jinde najdeme tak přirozenou synergii vyplývající z mnohodruhové interakce, která umožňuje neustálý rozvoj. A stejně jako se děje v přírodě, může v tomto duchu probíhat i výstavba měst, kdy město a jeho obyvatelé spojují své síly za účelem dosažení společného cíle.
Česká republika oproti zahraničí dlouho zaostávala. Ne, že by iniciativa scházela, ale až Nový občanský zákoník ustanovil institut tzv. Práva stavby (konkrétněji § 1240 a dále), který „obchází“ zásadu superficies solo cedit a umožňuje stavět na pozemku jiného vlastníka. Tato stavba se pak nejdéle po 99 letech, na které lze právo stavby zřídit, stává součástí pozemku dle výše zmíněné zásady. Zde již tušíme široké možnosti, které v oblasti spolkového bydlení tento nový konstrukt umožňuje.
Město garantem projektu a poskytovatelem pozemků
Město je garantem celého projektu a zároveň disponuje pozemky, které poskytne spolkům. Tyto spolky, založené za účelem výstavby společného domu, se s vypracovaným projektem budou moci o pozemky ucházet ve veřejné soutěži.
V režii města bude probíhat především příprava pozemku z hlediska územně plánovací. V režii spolku pak proběhne příprava projektu, samotná výstavba a samozřejmě následné užívání stavby. Z užívání bude těžit i město a to v podobě nových bytů ve vlastní správě, neboť město se poskytnutím pozemku stane plnohodnotným členem spolku a část bytů ve spolkovém domě bude právě městských.
Dlouhodobě udržitelný model bydlení
V tom mimo jiné tkví dlouhodobá udržitelnost a stabilita modelu. Povede k dlouhodobému zhodnocování městských pozemků a zvýšení počtu městských bytů, které je možné nabízet specifickým skupinám profesí, jako jsou zmínění policisté, učitelé či záchranáři. Celý tento model bude doplňkem klasických developerských nebo družstevních projektů.
Spekulativní účasti ve spolku mají zabránit přesně definovaná kritéria na účastníky, kterými by měli být především obyvatelé, pro které je bydlení finančně nedosažitelné, nicméně jsou plnohodnotnými členy společnosti. Členem spolku by se tak v praxi neměl stát nikdo, kdo se potýká s platební neschopností nebo kdo již naopak nějakou nemovitost v Praze vlastní.
S financováním se pojí další výhoda tohoto přístupu. Model předpokládá možnost dědit členství ve spolku, což umožňuje rozložit náklady na více generací a nezatížit současné stavitele příliš vysokými splátkami. Samotná výstavba bude financována z úvěru až na 40 let, který zároveň slibuje příznivý úrok a jeho fixaci až na 10 let.
Praha má vytipované lokality pro baugruppe
V současné situaci má město vytipováno několik vhodných lokalit s pozemky, například v Michli, Libni nebo na Smíchově. Na podzim minulého roku mohli zájemci shlédnout přenos z pražského CAMPu, kde Pavel Zelenka, předseda Výboru pro bydlení Zastupitelstva hl. m. Prahy, představil detailně právní, finanční i čistě praktické aspekty fungování výstavby na principu baugruppe. Aktuálně je spuštění projektu jedním z témat Rady hl. m. Prahy a soutěže na pilotní projekty a jejich vyhodnocení jsou naplánovány na jaro a léto 2021.
Zájemci o další informace se mohou již nyní informovat na stránkách magistrátu hl. m. Prahy, na webu Baugruppe.cz nebo na emailu spolkyprobydleni@praha.eu.
Pokud se projekt podaří zdárně odstartovat a veřejnost s ním bude dostatečně obeznámena, bude to nepochybně krok správným směrem k větší dostupnosti bydlení a zdravému rozvoji hlavního města v režii nejen města, ale především samotných obyvatel.
Sdílet / hodnotit tento článek