Budovu parních mlýnů nechala zbudovat Akciová společnost parních mlýnů v Praze mezi lety 1909-1910 jako první automatizované zařízení na mletí mouky. Projekt je z pera Josefa Vaňhy, technologickou část navrhl Ing. Holub a architektonickou koncepci dostal za úkol významný architekt Bohumil Hypšman, žák Otty Wagnera z vídeňské akademie. Ten zde uplatnil typický wagnerovský rukopis a vytvořil dekorativní fasádu z dvoubarevných lícových cihel, které vytvářejí mezi okny jednoduché obrazce. Pro zajímavost – tento objekt nebyl Hypšmanova první průmyslová stavba ani mlýn, další byly např. parní mlýny v Praze – Hostivaři.
Součástí komplexu bývala mlýnice se skladištěm, mísírnou a čistírnou, obilné silo, strojovna a kotelna s uhelným skladem. Nosná konstrukce pětipodlažní budovy mlýnice byla trojtraktová konstrukce s litinovými sloupy a vnější nosné cihelné zdivo. Svého času se zde umlelo až 200 tun obilí za den. O umístění stavby rozhodla blízkost holešovického přístavu, na kterou byl napojen vlečkou. V 60. letech byl provoz plně elektrifikován a mlelo se zde až do 90. let, kdy bych provoz definitivně ukončen a technologie demontována. Budova je však stále uvedena jako kulturní památka na seznamu Prahy 7.
V rámci revitalizace pražské čtvrti Holešovice se dočkal své přestavby i tento areál, který dostal ocenění jako Stavba roku 2009. Tu mají na svědomí autoři David Chisholm a Vít Máslo z CMC ARCHITECTS, kteří měli již zkušenosti s rekonstrukcí holešovického pivovaru. Nový komplex kancelářských budov se stavěl na více etap a kromě kancelářských prostor jsou zde v parteru i obchody, restaurace a kavárny, ve třetí etapě i luxusní byty. Prvně musely být strženy původní drobné nedůležité objekty, aby vzniklo místo pro nové budovy a nový urbanistický koncept propojený s řekou Vltavou. Strženo bylo bohužel i staré silo, pro které se nenašlo žádné nové smysluplné využití. Zachovány zůstaly budovy mlýnice (která dostala ještě prosklenou přístavbu) a moučného skladu, ty jsou nově propojeny pětipodlažním proskleným objektem. Zbytek komplexu Classic 7 doplňují novostavby. Mezi objekty pak architekti vytvořili velkorysý příjemný veřejný prostor s vodními prvky a zelení. Nejen pro lidi pracující zde v kancelářích je to velké plus, škoda jen, že o víkendu je zde téměř mrtvo. Citlivě zrekonstruované jsou i interiéry, které si pak dále dotvářeli jednotliví nájemníci, ale bylo požadováno například ponechání obnažených konstrukcí krovů.
Kanceláře společnosti HBO Europe
Návrh kanceláří pro televizní společnost HBO je dílem Šimona Cabana, který se dnes věnuje spíše divadelním a filmovým oborům jako scénograf, choreograf nebo režisér. Jeho jméno možná většině lidí není úplně známo, ale pokud zmíníme ztvárnění postavy DJ Arnoštka ve filmu Kouř, bude jistě téměř každý vědět. Do jeho architektonických návrhů včetně tohoto se propisuje jeho vzdělání na Vysoké škole umělecko-průmyslové, nejde o žádné nudné klasické kancelářské prostory. Návrh z roku 2008 je hravý, barevný a s mnoha zajímavými netradičními detaily. Společnost sídlí v posledním čtvrtém patře, výrazným prvkem je zde tedy krásný viditelný krov a režné zdivo, což tomu všemu dodává nádech původní industriální architektury, přiznané jsou i rozvody vzduchotechniky. Prostor je dělen na jednotlivé menší kanceláře sádrokartonovými příčkami v různých výškách, vždy ale maximálně do výše kleštin. Tento detail je ukončen ozdobně prkny. Dveře do kanceláří jsou celoprosklené, aby se ještě více podpořila vzdušnost prostoru. Tu dodává i bílá výmalba stěn a stropů, takže výsledek není žádné tmavé podkroví, ale krásně světlé kanceláře. Barvy jsou potom dodány hravě pomocí různobarevných dvířek skříněk v chodbách nebo v kuchyňkách. Velká zasedací místnost je ještě ozvláštněná logem firmy v kovovém obkladu a povedený je i návrh recepce. Samozřejmě nemůžou chybět všude po prostoru pověšené filmové plakáty z repertoáru televize HBO. V rámci prohlídky při akci Open house bylo možné nahlédnout i do nahrávacího studia, projekční místnosti a střižny.
Kanceláře společnosti Etnetera Group
Od roku 2015 sídlí v této budově i IT firma Etnetera. Jejich kanceláře navrhovali architekti z atelieru Monom a návrh byl oceněn hlavní cenou v soutěži CBRE Zasedačka roku 2015 v kategorii Kanceláře pro budoucí výzvy. V tomto prostoru se opět objevují přiznané industriální prvky původní budovy – a to ocelové sloupy s průvlaky a dřevěné stropní trámy. Architekti poté použili stejné materiály i na nové vybavení, v případě dřeva například ve formě různého atypického nábytku, obkladů a stěn nebo v jídelní části navrhli bar z plechových panelů. Vzduchotechnické rozvody jsou opět přiznané a jsou doplněny industriálními i moderními zavěšenými svítidly. Celý prostor spojuje motiv vody, která symbolizuje plynoucí komunikaci a neustálý vývoj. Klasické kanceláře doplňují v prostřední části různé místnůstky a zóny sloužící odpočinku, nebo neformálním meetingům. Můžete zde potkat kruhovou místnost sloužící pro brainstorming se jménem Ohniště, nebo třeba Kajutu či zasedačku Bazén. A dokonce i spací koutek sloužící ke krátkému odpočinku nejen po obědě. Centrální část s barem, jídelními stoly a podiem - tzv. HUB – je vůbec nejzajímavější. Židle ve tvaru dřevěných kostek prý vznikly při dvoudenním teambuildingu, kdy je zaměstnanci vyráběli sami z recyklovaných palet. Kanceláře jsou pak různě velké openspace, ale nejsou nijak přehlcené nábytkem, takže působí velice vzdušně. Barvy do prostoru dodávají především kobercové čtverce, čalouněné prvky a některé stěny. Důležitým prvkem je i živá zeleň a akvárium s rybičkami.
Sdílet / hodnotit tento článek